I fell for my TEACHER *CZ*

XI - Noc v Soho

Middle of the night - Elley Duhé

... Studenti zmizeli v šatnách, a my jakožto učitelé následovali náš program obsahující několik přednášek pro lepší studijní výsledky.

------------------------

- Z pohledu Belly -

V šatně si oblékám šedé teplákové kraťasy, volnější bílé triko s potiskem a černé adidas tubular tenisky. Následně tašku zavírám do skříňky a mířím zpět do studia, kde se přidávám k Andymu a ostatním. Trvá ještě pár minut, než se sejdeme všichni a můžeme začít.

Do dveří vchází mladší muž středně vysoké postavy, poměrně svalnatý, s krátkými černými vlasy, pečlivě zastřiženými a upravenými a předloktí mu zdobí skupina tetování. Následuje ho od pohledu stejně stará, nebo spíše mladá žena vysportované postavy, s delšími hnědými vlasy sepnutými v drdolu. Představili se nám jako Chris a Destiny a rovnou se vrhli na předvedení kratší choreografie, díky které nás na konci dne rozdělí do dvou skupin.

Čas ubíhal a my se posouvali v učení tance až na samotný konec. Jelikož bylo po třetí hodině odpoledne, dostali jsme chvíli volna na jídlo. Poté by se k nám měli připojit učitelé a strávit tu s námi zbytek dne.

Po převlečení vyrážíme s Andym do nedaleké restaurace na pozdní oběd.

Zbylo dost času aby nám strávilo a tak si po cestě zajdeme ještě pro kávu. Objednávám jednu i pro Demi a čekám na oba nápoje u konce pultu.

Vcházíme do haly studia a já si všímám Demi na jedné z pohovek. Andy do mě šťouchnul s připitomělým úsměvem a slovy "Já půjdu najít Forstera.." což je jeho lektor.

Jsem tak tři kroky od ní, když zvedá hlavu a krásně se usmívá "Ahoj, jaký máš zatím den?" ptám se po rozhlédnutí okolo. "Ale jo jde.. Přednáška byla o něco méně nudná, než jsem myslela. Ale psst! Samozřejmě byla veeelmi obohacující.." odpovídá ironicky, což mě pobavilo "Tak tady máš něco na zlepšení.. Doufám, že flat white byla dobrá volba" podávám jí papírový kelímek s kávou a odměnou mi je další nádherný úsměv s poděkováním. Přisedám si k ní a vyprávím vše co se od rána odehrálo.

Sedíme vedle sebe v tichu, které přeruší se slovy "Promiň mi ten včerejšek." nechápavě se na ní podívám vyžadujíc vysvětlení "Zpětně mi přijde nevhodné, že jsem z tebe tahala všechny ty informace o Wendy." v jejím výraze je jasně čitelná vina. Uplyne pár vteřin než zareaguji drobným pousmáním, věnuje mi překvapený pohled "Nepřijde ti vtipné, že se pořád jedna druhé omlouváme?" opětuje mi úsměv a skloní zrak "Nezlobím se na tebe. Ví o tom jenom Vanessa s Courtney, nejsem zrovna člověk co by se rád svěřoval. Ale s tebou to jde nějak snadno, ulevilo se mi, když jsem ti to řekla. Po dlouhé době jsem usínala s klidnou myslí." Vážně to říkám nahlas?.. "Děkuju ti." dodávám "Za co?" "Že si mě vyslechla a nesoudila." na vteřinku mi chytne ruku "Vždycky." pohladí mě po zápěstí.

Zvedá papírový kelímek, její rty se opírají o plastové víčko, upíjí trochu kávy, oddaluje kelímek a její ústa za sebou zanechávají tmavě růžovou stopu. Přistihuji se, že se mi celá tahle scéna líbila až moc. Jak moc špatná je touha po jejích rtech na mých?

- Z pohledu Demi -

"Nepůjdeme za ostatníma do studia?" navrhuji, ale nedočkám se odpovědi "Bello?" snažím se zaujmout její pozornost a vymotat jí z vlastních myšlenek, ve kterých se nejspíš ztratila "Bell.. Je všechno v pořádku?" chytám jí za ruku, konečně se probouzí z transu "Promiň, co?" musím se zasmát "Tolik k našemu omlouvání.." neodpustím si poznámku ".. Ptala jsem se, jestli nepůjdeme zpět do studia." "Jo, jasně."