I fell for my TEACHER *CZ*

XXXII - Jaký odjezd?

If I could fly - One Direction
------------------------------------

.. Stal se ze mě člen týmu Justina Biebera, který brzy vyráží na světové turné a já budu jedna z tanečníků, která s ním bude každý koncert na pódiu, před tisící lidmi.

------------------------

Následujících několik týdnů vypuklo v mém životě hotové šílenství - podepsání smlouvy s agenturou Justina, která nás všechny bude zastupovat, zjišťování veškerých informací ohledně plánovaného turné, spolu s tím i instrukce o tom jak většinou probíhá přemísťování z místa na místo spolu se stovkami fanynek v patách. Nečekala jsem, že na nás bude dávat pozor i ochranka. No vlastně mě nenapadlo nic z toho šíleně rychle rozjetého vlaku, do kterého se snažím naskočit. 

Courtney to pořád nezpracovala a šílí kdykoliv padne jeho jméno, nebo cokoli ohledně turné. Je to celkem roztomilé, doufám, že budeme mít možnost alespoň jednou někoho z blízkých vzít třeba jen na koncert, když ne do zákulisí. 

Pár dní nazpět se na Instagram dostal seznam všech tanečníků, kteří budou Justina doprovázet a co si budeme.. Fanoušci by mohli nahradit fbi, jelikož jim trvalo mě najít na ig tak pět vteřin. Cou málem omdlela když můj profil přeskočil milion sledujících jako mávnutím kouzelného proutku. A mě vlastně nepřestává bavit sledovat, jak velký vliv Justin má a to nejen co se týká jeho samotného. 

Původních šest tanečníků se k nám zatím nepřipojilo a tréninků se účastní jen nás deset. 

Už pár týdnů probíhá soustředění tady v Torontu, brzy se na dva týdny přesuneme do LA, kde se k nám přidá zbytek crew i Justin. Když se o tom dozvěděla Cou, myslela jsem že se mi zabalí do kufru a pošle se napřed. 

Pomalu se snažím pamatovat jména ostatních tanečníků a o pár z nich jsem se i něco dozvěděla, zatím každý působí mile a já se tak v kolektivu cítím dobře. Na moc povídání ale čas není kvůli vysokému počtu choreografií, které máme k naučení se. Kromě nich si budeme muset pamatovat kde na tom velkém pódiu zrovna máme stát. Následně projít celý seznam písniček jak půjdou na koncertech za sebou, naučit se přechody, kdy kdo bude na podiu, jelikož ne všichni budou tančit na vše, no ten seznam je zkrátka nekonečný a já nevím co z toho všeho mě má stresovat nejvíce. 

A to ani nemluvím o cestování jako takovém. Každý den jiné město, stát nebo dokonce i kontinent, přeci jen jde o světové tour. 

Zní to jako sen a taky že je.. Jenom když se zaměřím na detaily tak mám pocit, že mě každou vteřinou pohltí panic attack. 

Nechci na to myslet. Aspoň ne teď. Vracím se do školy, procházím prázdnou a tichou chodbou, zrak mi zabloudí na hodiny a pochopím proč je tu liduprázdno.. Ještě se učí. Pořád mi nedochází, že ještě nejsou prázdniny a já vlastně už ani nejsem student. Moc změn naráz. Míjím všechny učebny a přicházím k dobře známým dveřím..

Sotva zaklepu už slyším její hlas, který mě zve dále. Beru za kliku, z hluboka se nadechnu, pořád jsem z ní nervózní, vcházím dovnitř a naše pohledy se hned setkají napříč celou místností. Vstává od stolu, pár kroky ho obejde a s úsměvem mi podává ruku spolu s pozdravem, kterou přijímám a také se neubráním úsměvu. "Dobrý den, paní ředitelko, moc ráda vás vidím." říkám upřímně a poté se obě posadíme ke konferenčnímu stolku u okna. 

"Povídejte jak se vám daří, Courtney tu vídám často, ale o vás jsem dlouho neslyšela." vždy jsem obdivovala jak se zajímá o studenty, je to moc milé. A tak se dávám do vyprávění posledních pár týdnů a sleduji její reakci, která je tak upřímně radostná až mě to zahřeje na srdci.