jsem
obláček páry ve světě zahaleném mlhou
kde všechny zvuky zní podivně hlasitě
a mám pocit, jako bych měla každou chvíli zabloudit
ale vždyť přece
vždyť přece vím, kam jdu
jdu do budovy
s klenutým vchodem
a vysokými stropy
abych v ní nemluvila s lidmi
slíbila, že se budu snažit, a pak to nedokázala
a znovu a znovu zjišťovala
že jsem ztratila schopnost vyměňovat s někým slova
která by mě aspoň trochu zajímala
která by na mě neodrážela vlastní prázdnotu
ztratila jsem
ztratila jsem schopnost
nebo ji nikdy neměla
۞
(20. 10. 2022)
ČTEŠ
Šepot rákosí
Short StoryChronologicky vydávaná všehochuť prózy i pokusů o poezii aneb skládka všech kratších nápadů. Snad může posloužit i jako ilustrace vývoje mého psaní, který snad není k horšímu. :D (Na konec každé kapitoly se snažím psát datum nebo alespoň přibližné o...
