sere mě narativ dnešní doby
že sex nemá bejt tabu a i holky na něj myslej
a já si pak nepřipadám normální
když sáhnu do sebe a nic tam nenajdu
částice tulení by měly bejt nevinný
ale lepěj se na ně vlákna perverznosti
lidi se po sobě neuměj válet jako koťata
aspoň ne v menších počtech
třeba ve dvou
vždycky tam vzadu v hlavě existuje obava, že to někdo pochopí špatně
a propadne představě –
někdo
ten druhý
anebo ostatní
a slovo přítel ztratilo svůj původní význam
a já se bojim používat ho v tom novym
protože je každýmu jasný, co to znamená
a znamená to příliš mnoho
a v cizím jazyce
bojim se
bojim se, že mě slunce sežehne žárem svý touhy
a já tam zůstanu stát stejně chladná a netečná jako předtím
sere mě narativ dnešní doby
že sex je normální a potřebnej
sere mě, že mě to nutí o něm přemejšlet
přemejšlet o tom, že bych někdy chtěla tohle okno otevřený dospělostí přibouchnout
a zatáhnout ho kytičkovejma závěsama
syntéza novejch lidí
asi nikdy nebyla nic pro mě
۞
(6. 9. 2022)
ČTEŠ
Šepot rákosí
Historia CortaChronologicky vydávaná všehochuť prózy i pokusů o poezii aneb skládka všech kratších nápadů. Snad může posloužit i jako ilustrace vývoje mého psaní, který snad není k horšímu. :D (Na konec každé kapitoly se snažím psát datum nebo alespoň přibližné o...
