Každý má v životě něco, s čím se musí poprat i slavní idolové. Život dvou Kpop idolů, kteří jsou rivalové už od střední školy. Je až k smíchu, jak jim osud motá nitky, tak aby se jeden druhého nemohli zbavit. Co je přiměje, začít spolupracovat a hl...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Jimine?" Ani nevím, jak všichni návštěvníci včera odešli. Byl jsem od určitého okamžiku mimo. To, že děti zůstávají s námi mě nahromadilo tsunami štěstí. Nevěřil jsem tomu. Byl jsem v transu, ale to, co jsem v té ohromné vlně udělal, nelituji. Políbil jsem Jungkooka! Zdálo se to jako jediný možný důvod oslavy. Konečně pocítit jeho hebké, plné rty, které moje pocity ještě umocnili do obrovské extáze. Úplné erupce. Měli jsme u toho více publika, než bych si při našem prvním kroku představoval, ale to bylo to poslední na co jsem dokázal myslet. V hlavě jsem měl jen jeho a naší oficiálně potvrzenou rodinu. I když strach mě stále neopouští. Od toho polibku jsme spolu nemluvili. Líbal mě zpět a druhý polibek toho večera byl iniciovaný z jeho strany, ale pak se nic nedělo. Líbám špatně? Necítil to samé co já? Dostal strach? Všechny tyhle otázky se mi honí hlavou a myslím, že z toho brzy zešílím.
"Hm?" Odpověděl. Seděl ospale, roztomilý, bez trička, jako vždycky. Včera zůstal tady, myslím, že on byl tím, kdo vyprovodil všechny ty známé i neznámé lidi a dal celý byt do pořádku. Jen co jsem se vrátil ze sprchy za ním dolů, nabídl jsem mu, že může zůstat. Nebránil se, všichni jsme byli unavení a plní emocí, že když jsem se vrátil do ložnice, nedivil jsem se, že Jungkook už spal. Na jednu stranu jsem nebyl moc rád, protože jsem si myslel, že si spolu promluvíme, ale to nebylo možné, když byl ve světě duhy a jednorožců, na tu druhou stranu jsem byl rád, že se mu dostalo odpočinku, který jsme si oba zasloužili. Těšil jsem se na ráno, kdy se vzbudím vedle krásného muže, se kterým jsem sdílel nejlepší polibek mého života, doufal jsem, že si to zopakujeme, ale místo toho jsem se vzbudil do prázdné postele a po pozdějším prohledání místností jsem zjistil, že se nenachází ani v domě. Odjel, jeho auto na místě nebylo a ani nenechal zprávu, žádný vzkaz. To vyvolalo můj pocit strachu. Hrál to na mě? Zase zdrhal před problémy? Vrátí se vůbec?
"Myslím, že mi máš co vysvětlovat." Dodal jsem, nechtěl jsem myslet na moje problémy a na muže co ráno po našem polibku raději zdrhnul, tak jsem se chtěl soustředit na život někoho jiného. Lepší možnost, než se vrtat v problémech ostatních a tím pádem ignorovat ty svoje, neznám.
"Co? Myslím, že o mé oblibě se ukazovat jsme se už bavili. Nesnažím se tě svést. Prostě jen nerad nosím tričko na spaní. Jestli tě to tajně vzrušuje, není to můj problém. Včera jsi se líbal s Jungkookem, chápu, že jsi teď plný rozbouřených hormonů, ale já s tebou spát nebudu." Prohodil ledabyle, jakoby mi právě oznamoval, co si dal včera k večeři a ještě mistrně probudil další otázky v mé hlavě po tom, co připomenul ten polibek.
"Bože ty seš si nějak jistý sám sebou." Nechápu kde se to v něm stále bere. I po tolika letech našeho přátelství jsou momenty, kdy mě naprosto vyvede z míry.
"Tak nedivil bych se, kdybys dostal chuť na toto." Poukázal na své tělo. "Ale oba víme, že u nás je to prostě jen bratrské, nezlob se, ale sexuálně mě prostě nepřitahuješ." Nestačil jsem se divit jeho výrokům. Ukázal jsem na něho gesto, jako když se mi chce zvracet. To je to poslední na co bych dokázal myslet.
