Každý má v životě něco, s čím se musí poprat i slavní idolové. Život dvou Kpop idolů, kteří jsou rivalové už od střední školy. Je až k smíchu, jak jim osud motá nitky, tak aby se jeden druhého nemohli zbavit. Co je přiměje, začít spolupracovat a hl...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Baeee tam to nepatřííí!" Vykřikla Ari, když se Bae snažil dostat obrázek oka na místo, kde měla být noha.
"Ale já to tam čii!" Nedal se. Nafoukl naštvaně tvářičky a plně se soustředil na tvary, které se snad snažil telepaticky pozměnit, aby do sebe zapadaly tak, jak chtěl on.
Seděli jsme v dětském pokojíčku na pohodlném koberci a skládali puzzle. Musel jsem se nenápadně smát. Je to neuvěřitelný pokrok, který Ari udělala. Už normálně komunikuje a zdá se, že je dokonce dost temperamentní, nebojí se vyjádřit svůj názor a je občas drzá, ale hlavně je rozumná. Na to jaké jsem měl o slečně Trey pochybnosti, s dětmi to rozhodně umí. Ari se vzdala a nechala Baeho, aby přišel sám na to, že to tam prostě nedostane.
"Co je Kookiemu?" Zaměřila svojí pozornost na mě. Zaskočila mě její otázkou, je zřejmě i dost všímavá. Já nevěděl co s ním je. Už jsou to skoro dva měsíce od pohřbu a není s ním rozumná řeč, tudíž jsem se ani nedozvěděl, s čím potřebuje pomoci. Hádal bych, že s převýchovou, ne že bych chtěl zpochybňovat schopnosti jeho rodičů, jeho bratr byl skvěle vychovaný, ale u Kooka jim to nejspíš trochu ujelo. Chyby si stávají.
Nějakou dobu, po tom co vyzkoušel novou techniku na barevný make up, nevycházel z pokoje. Párkrát se tu objevil Jin a sliboval mu, že mu modřiny na obličeji s radostí obnoví, ale nikdy se tomu tak naštěstí nestalo. Když už žádné pozůstatky od pádu na obličej nezůstali, začal normálně chodit do práce. Nahráli jsme nové písničky, jak duety tak sóla, se kterými budeme vystupovat na charitativním koncertu. Teď už nám zbývají jen choreografie. Na ty se upřímně netěším, protože to už musíme plně spolupracovat. Dnes je sobota, to znamená žádná práce, a také žádný Jungkook. Zpravidla o víkendech nevychází do té doby, než nezalezou všichni spát. Musím podotknout, že spánek už mám lepší, stejně tak Ari, ale stále nespím tvrdě a často se budím, proto také vím o jeho vycházení, ne že bych měl potřebu ho nějak sledovat.
"Nevím princezno, nejspíš ho něco trápí." Odpověděl jsem ji popravdě. Nemá cenu si vymýšlet.
"Hmm a můžu za ním?" Udělala na mě štěněcí kukadla. Neviděl jsem důvod, proč by měla mít zakázané navštívit svého opatrovníka.
"Samozřejmě, že můžeš." Jsem zvědavý s čím od něj přijde.
"Joo Jooo! Mám too. Koukej TaeTae já to žvládl." Bae vyskočil na nožky a začal poskakovat okolo jeho poskládaných puzzlů. K mému údivu tam ten dílek opravdu dostal, ale byl jsem si jistý, že při vyndávání se při nejmenším poškodí.
-
Jestli jsem někdy pochyboval o schopnostech mámy, tak se snad budu omlouvat celý život. Nechápu, jak to ženy zvládají. Vždycky jsem si o sobě myslel, že jsem schopný, ba víc než to, ale teď už si tak jistý nejsem.
