„Pojďme tancovat!" Vykřikla jsem z ničeho nic, až se toho Petr leknul. Calin - ten černovlasý - a Willy - ten čtvrtý z nich - kývnuli na souhlas. Ovšem když jsem si stoupla, moje nohy jakoby přestaly fungovat. Takže jsem se mezi opilé tančící lidi spíš plazila, za pomoci Petra, který mě tam odtáhl. Museli jsme vypadat jako blázni, kdybych nebyla pod vlivem alkoholu, nikdy bych to neudělala. Nevím co mě to popadlo, ale vzala jsem Petra za ruku a odtáhla ho po nějaké chvíli zase k baru. Objednala jsem panáky a oba jsme je hned vypili.
„Nechceš?" podíval se na mě a z kapsy vytáhl pytlíček s trávou. Nehulím, opravdu přísahám, že nehulím.
„Jo klidně." vypadlo ze mě a už jsme byli venku. Sledovala jsem jeho ruce jak pomalu balí jointa. Hned jak měl ubaleno, sevřel ho mezi rty a zapálil. Vydechl kouř a podal mi ho abych si potáhla. Málem jsem se udusila a hned mu to podávala zpátky a takhle jsme postupně vyhulili celého jointa. Fest se mi motala hlava, tak jsem si sedla na zem a opřela se zády o zeď. Petr si sedl vedle mě, koukal na hvězdy a mě se začaly pomalu zavírat oči.
***
Probudila mě bolest hlavy a zároveň i slunce, které se skrz žaluzie snažilo dostat do pokoje. Pootevřela jsem oči aby si zvykly na světlo a došlo mi, že tohle není můj pokoj. Něčí ruka byla obmotaná kolem mého pasu. Pomalu jsem se otočila, abych zjistila, že je to jen Sofian, který už je taky vzhůru.
„Můžeš mi vysvětlit co dělám tady a proč nejsem u sebe?" šeptla jsem, protože by moje hlava asi praskla kdybych to řekla normálně.
„Moc si toho nepamatuješ co?" začal a já kývla. „No takže šli jsme tancovat a ty ses s Petrem pak někam vypařila, no po chvíli přišel úplně nahulenej Petr a řekl mi že jsi vypla. Tak jsem tě šel vzít a odnesl jsem tě k tobě, kde ta tvoje kámoška měla nějakýho borce, takže jsi řekla že tam být nechceš, že se potřebuješ jen odmalovat. Pak jsem tě znova vzal a odnesl k sobě, a proto seš tady a ne tam." Ukázal prstem na strop. Takže pokud jsem to pochopila správně tak si nic z toho nepamatuju a je tu už jen jeden otazník.
„Ale nic jsme spolu neměli, že ne?" Zeptala jsem se opatrně.
„Ne fakt ne, byla jsi nepoužitelná." zasmál se a během toho co se zvedal z postele jsem ho bouchla do ramene. Tomu se jen zasmál a pokračoval v činnosti.
„Nevim jestli se ti to triko vrátí někdy!" křikla jsem na něj do kuchyně a on se znovu zasmál.
***
K sobě jsem přišla až na oběd a to jen proto, že mi volala Nat, kde jsem. Otevřela jsem dveře od bytu, ze kterých vyběhl chlap tak okolo dvaceti. Šla jsem dál do bytu a nemohla jsem se divit svým očím, ten byt byl jako obrácenej vzhůru nohama.
„Natálie?" zakřičela jsem přes byt a z ložnice vylezla napůl spící Nat.
„Zbal se a jeď domů, nechci na tebe zbytečně být hnusná." Nesnáším když mi někdo dělá bordel v mých věcech a navíc tu byl úplně cizí chlap.
„Promiň, vím že tohle nemáš ráda, ale já nemohla jít domů, nedošla bych tam.." Začala se omlouvat Nat a přitom se balila. Samozřejmě že ji to odpustím, ale ten nepořádek co tu nechala? No hrůza děs.
Po třech hodinách mám konečně hotovo. Chtěla jsem si za svůj výkon dát zasloužené kafe, ale někdo se rozhodl mě rušit. Došla jsem ke dveřím a po otevření tam stojí kdo jiný než Petr.
„Nechala sis u nás nabíječku a šaty, pískle." Štěkl na mě a vrazil mi věci do rukou. Než jsem stihla něco říct tak byl pryč. Pískle? Co tím kurva myslí? Nechala jsem to být a šla jsem si udělat to kafe, které jsem si vzala k televizi a zapla Netflix.
**
645 slov
ČTEŠ
Predator || Stein27, Sofian Medjmedj
Fanfiction„Nechoď pryč.." řekla jsem zlomeným hlasem a on si znova sedl. „Proč?" odpověděl mi otráveně a znovu se mi zahleděl do očí. „Tohle je asi jediná chvíle kdy se na to můžu vklidu zeptat takže, proč mě tak strašně nesnášíš?" zeptala jsem se opatrně, on...
