Probrala jsem se sama, u Sofiana v posteli. Naštvalo mě to, protože přímo miluju ho vidět hned ráno jak se probudí. Bylo přesně jedenáct a já vylezla z postele a mířila jsem si to přímo do kuchyně.
„To si děláš prdel!" zajásala jsem když jsem uviděla lívanečky na stole a Sofiho v kuchyni jak dělá ještě další.
„Ani dobré ráno mi neřekneš?" zasmál se během tvoření malých placiček na pánvi.
„Nojo, dobré ráno." obejmula jsem ho zezadu a hlavu si položila na jeho holá záda. Když dodělal jídlo otočil se na mě a dal mi pusu do vlasů.
„To se musíte cucat úplně všude? Nemůžete si to nechat na jindy?" vyprskl kysele Petr, který právě vylezl ze svého pokoje, aby se najedl.
„Nemůžeme, a taky nemůžeme za to že ses špatně vyspal, takže nemusíš být tak nepříjemnej." odpověděl mu Sofi a Petr mě probodl pohledem. My tři jsme si sedli ke stolu a nandali jsme si jídlo. Já si dala jen trochu, protože nejsem zvyklá ráno jíst. Petr seděl předemnou, a proto jsem viděla jak se udiveně dívá přímo za mě. Otočila jsem se a z Calinova pokoje nevyšel jen Calin, ale i Nat. Petr jen obrátil oči v sloup a rychle dojedl aby mohl odejít.
„Co se to tu děje?" zeptala jsem se s úsměvem od ucha k uchu.
„To já nevím?" začal se smát i Calin a Nat zčervenala. Chvíli jsme se všichni společně smáli, kromě Petra, kterej byl už zase u sebe.
„Jsme s klukama pozvaní na hausku, takže chci aby jste s Nat šly s náma" pronesl Calin po snídani.
„Já ráda chodím tam kde je alkohol, takže semnou určitě počítejte." řekla jsem a hodila pohled na Nat.
„No semnou taky počítejte žejo!" zasmála se Nat a já s ní.
„Je to půl hoďky odsud, takže o půl osmý jedem." dodal ještě Calin a odešel k sobě.
***
„No a jak to máte s tím Calinem teda?" ptala jsem se už asi po páté Nat, která mi nechtěla nic říct.
„No tak spali jsme spolu.." řekla potichu a usrkla kafe, které měla v ruce.
„Cože?" vypískla jsem radostí a vyskočila ze sedačky.
„A co vztah, bude něco?" ptala jsem se dál a řekla bych že v očích mi přímo jiskřilo.
„No tak jako jsme spolu.." odpověděla ještě potišeji a já naopak ještě víc nahlas zapištěla. Rychle jsem došla pro skleničky a víno, které jsem otevřela. Sedla jsem si k Nat a oboum jsem nám nalila.
Povídaly by jsme si tam ještě dost dlouho, ale už nebyl čas. Za hodinu jsme měli odjíždět a to znamenalo chystání. Ve sprše jsme se vystřídaly v pohodě, s make-upem to bylo ovšem horší. Nat si zabrala koupelnu, takže mi nezbývalo nic jinýho, než si to vzít do ložnice k zrcadlu. Po fakt dlouhé době jsem si udělala full face a klasicky mi nešla udělat linka, tak jsem to nechala tak, jak to bylo a šla vybírat oblečení. Přehrabovala jsem se ve skříni jak šílená, dokud jsem nenašla to, co jsem hledala. Saténové, rudé mini šaty na tenká ramínka. Oblékla jsem si je a znovu jsem si sedla k zrcadlu. Linka se mi tentokrát už povedla a začala jsem hledat červenou rtěnku. Když jsem ji našla, vítězně jsem se usmála a nanesla ji na rty. Vzala jsem kabelku s cigaretami, zapalovačem, peněženkou a šla jsem. Z botníku jsem vyndala černé podpatky a obula si je. Abych pravdu řekla, už teď mě bolely nohy. Z koupelny vyšla Nat, měla na sobě modré šaty s rozparkem a na nohách taky podpatky.
„Sluší ti to kočko!" mrkla jsem na ni a obě jsme se vydaly k autu.
Po půl hodině sezení mezi Petrem a Sofim jsem se konečně dostala ven z auta. Bylo něco málo po osmé a party už byla v plném proudu.
„Nazdar ségra!" zakřičel na mě už podnapilý Willy a chytil mě okolo ramen.
„Ahoj!" zakřičela jsem zpátky, protože hudba byla moc nahlas. Willy mě odtáhl do kuchyně a už mi začal mixovat rum s colou.
„Děkuju, jakej je poměr?" zasmála jsem se, ale hned jsem se zase zarazila když mi řekl, že je to skoro půl na půl. No tak dneska to bude ještě sranda. Šla jsem si s kelímkem sednout do obýváku na sedačku za Sofim, který vypadal dost naštvaně, a Calinem. Bavili se ještě s jedním klukem o něčem ohledně hudby a já dostala chuť na trávu.
„Kde je zas Petr?" zeptala jsem se Sofiho.
„Nevim, proč se o něj furt tak zajímáš?" otočil se na mě a vraždil mě pohledem.
„Nezajímám, vždyť sám dobře víš že mě nesnáší. Jen jsem chtěla zkusit jestli mi nedá trávu." řekla jsem klidně, ale jeho to asi naštvalo.
„Víš co, tak když ho tak strašně chceš, tak si ho běž najít ne?" zarazila jsem se, protože to bylo poprvé co na mě zvýšil hlas.
**
803 slov
ČTEŠ
Predator || Stein27, Sofian Medjmedj
Fanfiction„Nechoď pryč.." řekla jsem zlomeným hlasem a on si znova sedl. „Proč?" odpověděl mi otráveně a znovu se mi zahleděl do očí. „Tohle je asi jediná chvíle kdy se na to můžu vklidu zeptat takže, proč mě tak strašně nesnášíš?" zeptala jsem se opatrně, on...
