part 2

578 10 0
                                    

„Hej Kolářová, nespi!" Myslela jsem si, že na střední budou normální a vyspělí lidé, ale opak byl pravdou. Adam a ta jeho partička na mě pořád něco mají. A to, že jsem usnula na přednášce kvůli těm magorům podemnou, ani nekomentuju.
„Moc jsi toho nenaspala co?" Alespoň někdo mě chápe. S Nat jsme nejlepší kamarádky už od základky, takže to spolu táhneme už nějakých jedenáct let. Nevím co bych bez ní dělala, je to takovej můj anděl strážný a hlavně psycholog. Vždy když mi není nejlíp tak přijde, dáme vínko, já ji řeknu co mě trápí a hned je mi líp. A tak to funguje i naopak.
„Ne, ti dementi podemnou dělali rambajs až do dvou do rána, no chápeš to?" Jen nesouhlasně zavrtěla hlavou a znovu jsme se zaposlouchaly do výkladu učitele.

***

Je pátek a to znamená, že se jde pít. Chodíme do toho stejného baru už od doby co tu bydlím, takže dva roky. Občas zajdeme i jinam, ale tenhle je náš oblíbený.
Z vybírání oblečení mě vyruší vyzvánění mobilu.
„Co potřebuješ zlato?"
„Já jen kdy se sejdeme? Na osmou to nestíhám." ozvala se Nat z druhé strany.
„Klidně můžem v devět, aspoň budu mít víc času na přípravu. Dojedeš ke mně nebo sraz tam?"
„Okej devátá zní fajn, dojedu k tobě ať se nemusím zas bát o auto." Řekla a položila hovor. Já si mezitím vybrala klasické černé minišaty a kabelku. Je půl osmé takže času tak akorát.

Hodila jsem si rychlou sprchu oblékla si šaty a šla se namalovat. Moc jsem to nehrotila, takže jen řasenku, domalovat obočí, lehké stíny a linky. Největší zlo. Na pravém oku se mi povedla naprosto perfektní jako vždy, teď ji jen přenést na to druhé. Jedním tahem se mi povedla i druhá dokonalá linka. Chvíli jsem na to civěla a nechápala. Do kabelky jsem si hodila jen malou peněženku, krabičku cigaret a zapalovač. Mobil jsem tam malém nenacpala, ale je tam taky. Hodila jsem na sebe pouze koženou bundu, protože bylo celkem teplo, na nohy moje oblíbené fialové jordany a čekala jsem na Nat. Bytem se rozezněl zvonek a vlítla do něj jako lavina moje milovaná Natálka.
„Kámo tak to neuvěříš! Jela jsem kolem klubu a viděla jsem jak si tam kráčí ti idioti co bydlí pod tebou!" No to snad ne.
„Děláš si prdel? Prosím řekni mi že tam nejdou?" Zoufalost v mém hlase byla víc než jasná.
„Ne, to bych ti lhala a to nechci." takže je to pravda. Super no, doufám že je aspoň nepotkáme.

***

Sedly jsme si k baru a každá si objednala drink. Já si vzala jako vždy můj oblíbený 'Sex on the beach'. Čas plynul a my v sobě měly už asi čtyři panáky tvrdýho a ty co bydlí podemnou jsme pořád nepotkaly, možná to bude i tím že jsme pořád jen u toho baru. Přistály před náma další dva panáky vodky.
„My jsme si teď ale nic neobjednaly" přes hlasitou hudbu jsem musela na barmana křičet. On jen kývl na stranu a my pochopily že nám je někdo objednal na sebe. Když jsem se tím směrem podívala, nevěřila jsem svým očím. Vážně nám je objednali ti borci ode mě z bytovky? Jakmile si všimli že na ně zíráme, zvedli se a šli přímo k nám.
„Čau holky!" Začal, myslím Petr se jmenuje? Byl najednou strašně milej, ale to bylo i tím alkoholem a asi trávou, která z něj dost táhla. Se Sofianem jsme si vyměnili úsměv. Ještě tam byli dva, které jsem zatím neměla tu čest poznat.
„Tak kopnete to do sebe nebo tu budem jen tak koukat?" řekl, nebo spíš zakřičel, ten černovlasý a objednal panáky i jim. Všichni jsme si společně přiťukli a hodili to do sebe.

**

620 slov

Predator || Stein27, Sofian MedjmedjKde žijí příběhy. Začni objevovat