Predator || Stein27, Sofian Medjmedj

part 41

Petr's view
Od té chaty nepřemýšlím nad ničím, ani nad nikým jiným, než Bet. Tu holku prostě nejde nemilovat. A taky jsme spolu od chaty nemluvili, odstěhovala se totiž do vlastního, naštěstí jen pár minut od nás. Celé dva dny jsem proležel v posteli, přemýšlející nad ní, a občas jsem si zašel pro jídlo. Poprvé po dvou letech jsem měl sex z lásky a ne z potřeby. Už jen to, že jsem nějaký ten pocit vnímal, je pro mě úžasný. Stal se ze mě tak strašně bezcitnej člověk, až je mi ze mě zle, ale s ní, jakobych byl zase ten starej a milující Petr. Bet mi už od začátku ukazuje, že pravá láska existuje. Hodil jsem na sebe mikinu a co nejrychleji vypadl z bytu, aby mě neviděla Natálie.

Bety's view
Konečně mám zase vlastní byt a nemusím okupovat kluky s Nat. Začala jsem nově pracovat v baru, nedaleko od mého bydliště, protože práce v kanclu mě už prostě přestala bavit. Bytem se rozezněl zvonek. Proč mě vždycky někdo musí otravovat, když si dělám jídlo? Šla jsem otevřít a ve dveřích stál Petr. Nečekala jsem ho, proto jsem taky zůstala jen stát a koukat na něj.
„Můžu dovnitř?" zaváhal, ale když viděl, že jsem ustoupila od dveří, tak vešel dovnitř. Sedl si ke stolu a já se vrátila k vaření.
„Budeš chtít taky?" donesla jsem si talíř na stůl, on kývl hlavou. Donesla jsem mu teda taky jednu porci a pustili jsme se do jídla.
„Máš to dobrý." na tváři se mu objevil úsměv, který jsem mu ochotně vrátila.
„Děkuju. Petře, proč jsi tady?" Sedli jsme si na gauč k televizi a zadívala jsem se mu do očí, ve kterých se objevila nervozita. Jen si povzdechl a něco zase hledal v mých očích.
„Bet já- vlastně ani sám nevím, asi tě potřebuju zase vidět, nebo.." odmlčel se. Začínala jsem se bát, co z něj vypadne.
„Nevím, chybíš mi." opřel se zády o sedačku a nehybně sledoval stěnu. Mě nenapadlo nic lepšího, než ho obejmout. Když jsem se odtáhla, naskytl se mi pohled do jeho nebeských očí. Zkoumaly mě takovým způsobem, jako ještě nikdy. Tohle neznám. Zastrčil mi pramen vlasů za ucho a já byla z jeho doteku zase v transu. Přisunul mě blíž k sobě a dostala jsem od něj jemný polibek. Moje tělo bylo schopné vnímat jen jeho. Jakoby jsme byli někde uprostřed vesmíru úplně sami, moje smysly nebyly schopné rozeznat okolí ani nic jiného. Jakoby nic neexistovalo. Jen on a já. My, naše propojené duše. Za doprovodu pomalého líbání jsme se dostali do ložnice, kde si sedl na postel a posadil si mě na sebe. Svlékla jsem mu triko a on to samé provedl u mě. Posunul se i semnou trochu dozadu, aby se mu na postel vešly i nohy. Ve vteřině ležel na zádech, protože jsem do něj žďuchla, nechal mě, abych si s ním dělala co chci. Přisála jsem se na jeho rty, ale moc dlouho jsem u nich nevydržela, protože jsem se přesunula na jeho krk. Postupně jsem se pomocí polibků dostávala blíž k jeho rozkroku, dokud mě nezastavily ryfle, které měl na sobě. Opřel se o lokty, aby na mě viděl. Rozepla jsem knoflík a v tu chvíli jakoby mi přeplo.
„Co se děje?" zmateně mě pozoroval, jak jsem se oblékla.
„Tohle nemůžeme Petře." hledala jsem po místnosti jeho triko.
„Proč ne, co se stalo Bet?" postavil se a já konečně našla to tričko, které jsem po něm hodila.
„Prostě to nejde, pochop to!" zvýšila jsem na něj hlas, nedokážu říct co mě to popadlo.
„Chci vědět důvod Elizabeth, protože na tý chatě ti to problém nedělalo!" křikl po mně.
„Na tý chatě jsme byli oba úplně na šrot." přecedila jsem mezi zuby a nepřestávala ho zabíjet pohledem.
„Znamenalo to pro tebe vůbec něco? Nebo jsem byl ve správnou chvíli na správným místě, když jsi chtěla mrdat?" z jeho hlasu byla cítit bolest. Tohle jsem nechtěla. Když jsem nic neodpovídala, vzal si své věci a šel ke vchodovým dveřím.
„Petře ne, nechoď pryč! Vždyť sám víš že to pro mě něco znamenalo!" snažila jsem se ho zastavit v odchodu, ale marně. Společně s ním znovu odešel i kus mě. Tohle mě tak moc ubíjí, ale nechci se mu dát jen tak zadarmo. Ikdyž tím ničím jeho i sebe, musím to zvládnout.

**

719 slov