Predator || Stein27, Sofian Medjmedj

part 17

Rukou mi sjel přes bok a břicho k teplákům, které rozvázal, aby se mohl dostat přesně tam, kam chtěl. V tom mu bránily už jen kalhotky, které si jen odsunul, aby mu nepřekážely v cestě. Musela jsem zalapat po dechu, když do mě vnikl dvěma prsty a začal s nimi pohybovat. Už chápu proč odmítal se semnou líbat, chtěl to vidět. Chtěl vidět jak se pod jeho doteky dostávám do transu. Těsně před mým vyvrcholením přestal. Podívala jsem se mu do očí s tím, jestli to myslí vážně a on se jen vítězně usmál. Měl nademnou absolutní kontrolu. Jemně mě políbil, a doslova ze mě strhal všechno oblečení. Svlékl i sebe a vnikl do mě. Oba jsme nahlas vydechli a hned poté začal tvrdě přirážet. To ho po nějaké době přestalo bavit, otočil mě na čtyři a pokračoval. Myslela jsem si, že mi rukama rozdrtí boky.

***

Hodina a půl. Přesně tak dlouho teď ležíme v posteli a ani jeden za tu dobu nepromluvil. Nevadilo mi to, spíš jsem byla ráda a zároveň jsem ještě pořád vstřebávala to, co se mezi náma stalo. Vím, že lžu všem mým kamarádům a hlavně svýmu vlastnímu příteli, ale z nějakého důvodu tohle potřebuju. Potřebuju Petra. Vztah s ním si možná i dokážu představit, ale potřebuju hlavně to, jak mě dokáže poslouchat a rozumí mi, ikdyž mi přijde že melu totální nesmysly. Od doby co se bavíme je mi o dost líp, než když jsem všechny ty problémy držela v sobě a nikomu o sobě neřekla úplně všechno. Nat sice zná většinu mých problémů, ale neví třeba ani slovo o mojí rodině. Ani nevím proč jsem to Petrovi říkala, ale mám k němu už od začátku určitou důvěru, aniž by něco udělal. Prostě jsem to z něj vycítila.
„Měl bych jít." vyrušil mě z přemýšlení Petr.
„Ještě ne, prosím.." zašeptala jsem a objala ho pevněji.
„Bude jim to divný, vždycky když jdu do klubu tak spím doma. A ano, řekl jsem že jdu do klubu." hladil mě po zádech a díval se mi hluboko do očí. I přes tu tmu jsem věděla, že musí vědět co si právě myslím.
„Tak aspoň dokud neusnu." udělala jsem na něj psí oči a on se začal smát, bouchla jsem ho za to do ramene.
„Dobře." usmál se a já taky. Přitáhl si mě blíž a věnoval mi dlouhý polibek.
„Až odsud půjdeš tak zamkni a pak mi ten klíček vrátíš, hlavně buď co nejvíc potichu až budeš zabouchávat tady dveře." poučila jsem ho a položila si hlavu zpátky na jeho hruď.

Petr's view
Bylo po jedný hodině ráno a Bety konečně usnula. Opatrně jsem ze sebe sundal její ruku a pomalu jsem se zvedl, abych ji nevzbudil. Našel jsem na zemi svoje triko, které jsem si oblékl. Mikinu jsem vzal jen do ruky, protože si ji fakt nebudu oblíkat jen na ten kousek. Už jsem byl skoro pryč, když jsem si vzpomněl, že jsem se nerozloučil. Rychle jsem se ještě vrátil ke spící Bet.
„Dobrou, princezno" dal jsem jí pusu do vlasů a odešel jsem.

Doma jsem zalezl do sprchy a přemýšlel jsem. Co když se se Sofianem nerozejdou a nebude se chtít semnou bavit? Miluju když se mi někdo svěřuje se svými problémy a já mu můžu pomoct, a ještě lepší je, když se můžu vypovídat i já. Zajímalo by mě, jestli ji Sofian někdy vyslechl tak, jak to ona potřebuje, protože mi přijde, že spolu nikdy moc o těhle věcech nemluvili podle toho co mi Bet říkala. Nechci znít jako egoista, ale myslím že by jí bylo líp semnou. Přijde mi že je semnou víc uvolněná, než s ním. A hlavně semnou teď tráví o dost víc času, než s kýmkoliv jiným. Vylezl jsem ze sprchy a lehnul si do postele se sluchátkama v uších.  Vzpomněl jsem si na tu první její první panickou ataku, kterou semnou měla. Jak potom šla spát a když se vzbudila, uviděla napůl spálený, míchaný vajíčka a celá se rozzářila. Jak mi do toho vaření začala kecat. Jak byla zmatená, kde jsem ty vajíčka vůbec vzal, nebo jak mi zkoumala obličej tak strašně dlouho, až mi začínalo být trapně. Ještě bylo hezký, když se zamnou rozběhla v moment, kdy mě uviděla před vchodem do její práce v Praze. Ten víkend byl fakt nádhernej, dost nás to sblížilo a hlavně dostatečně seznámilo. Z přemýšlení nad Bet mi začaly těžknout víčka, až jsem z toho, s úsměvem na tváři, usnul.

**

739 slov