Predator || Stein27, Sofian Medjmedj

part 27

Petr's view
„Dobře.... Ne nekazí mi to plány, jinak bych na to nekývla.... Jasně, nashledanou." otevřel jsem oči a sledoval ji, jak sedí na posteli a dělá něco na mobilu.
„Kdo ti volal?" sedl jsem si, zatímco jsem si ještě zvykal na světlo. Bet se na mě otočila a usmála se.
„Bylo to z práce, musím tam už v úterý, protože si ta paní nakonec vzala víkend, že se jí to hodí." povzdechla si.
„Dobře a kde je problém?" vstal jsem a začal si oblékat tepláky a mikinu. Rovnou jsem i vytáhl tašku a začal jsem sbírat oblečení ze země a dával ho do tašky.
„Problém je v tom, že jsme se teď dlouho pořádně neviděli a já zítra zase odjedu." lehla si na záda a zavřela oči. Přestal jsem balit tašku a lehl si vedle ní.
„To uteče, neboj." otočili jsme se k sobě čelem. Jeden pramínek vlasů jí pořád lezl kam jsem nechtěl, tak jsem jí ho zastrčil za ucho. Ruku jsem nechal na její tváři a políbil ji, usmála se.
„Tak pojď, musíme odsud vypadnout." zvedl jsem se a pokračoval v balení.
„Já nechci!" zakňučela a schovala se pod peřinu, kterou jsem z ní hned strhnul.
„Dělej nebo nás odsud vyhodí." začala konečně sbírat oblečení, když jsem ji násilím dostal z postele.

***

Dojeli jsme domů okolo čtvrté, takže mám ještě dost času na svůj plán.
„Hele musím teď jet něco zařídit, tak do osmi mě nehledej jo? pa" sledoval jsem její zaražený výraz po tom, co jsem jí dal pusu na čelo.
„A kam jdeš?" šla zamnou na chodbu.
„To je jedno, pak ti to řeknu." usmál jsem se na ni a odešel. Přesně vím, jak se tvářila, její nechápavý výraz znám až moc dobře. Vletěl jsem k sobě do bytu a naštěstí pro mě tam byly obě součásti mého plánu.
„Nezvedej to!" zařval jsem na Natálii když jsem viděl, že jí volá Bet.
„Proč proboha?" vrátila mobil zpátky tam, odkud ho vzala.
„Chci Bety vytáhnout ven, ale chci aby to byla tajná akce a aby se o tom dozvěděla až na poslední chvíli." těkal jsem pohledem mezi Natal a Calinem, když nic neříkali, běžel jsem rychle do sprchy.

„A co s tím máme co společnýho my?" pozvedl obočí Calin, ve chvíli kdy jsem se k nim vrátil.
„Já teď pojedu zařídit kytky, restaurace už je domluvená. Od tebe Naty potřebuju, abys Bet donutila jít jakože do klubu. A nějak hezky ji obleč a namaluj. Caline, nemám sako, ani boty a ani ty kalhoty. Takže potřebuju abys mi to zajel koupit, peníze ti pak pošlu." vyvalil jsem na ně část toho co potřebuju.
„Dobře a jak ji mám pak dostat do té restaurace?" zeptala se mě, pořád zmatená Natálie.
„Vezmeš ji tam autem, mají tam i člověka, kterej doprovází lidi z auta ke stolu nebo nějakou takovou sračku, takže stačí když zastavíš před tím podnikem, pošlu ti přesný souřadnice. Jo a ať si nebere peníze." snad jsem řekl vše co potřebujou.
„A kdy se prevlíkneš do toho saka a proč že to vlastně děláme celou tuhle rychlo akci?" na to, kde se převlíknu, jsem trochu zapomněl.
„Deláš si prdel? Zítra má narozeniny, jenže odpoledne odjíždí do Prahy, takže se to musí uskutečnit dneska. S tím sakem to budu muset stihnout ještě sem. Rezervaci mám na půl osmou, takže ať není moc najezená." dal jsem jim poslední informace a seběhl jsem k autu. Jsem tak rád, že mám konečně řidičák a nemusím pořád hlídat a hledat spoje. Zajel jsem do prvního květinářství, který mělo dobrý hodnocení a objednal jsem na sedmou večer puget slunečnic se zdobením nebo co to bylo. Hned potom jsem jel do restaurace. Všechno vyšlo tak jak jsem chtěl.
„Peťo už máš hotovo? Potřebujem tě tady kvůli velikosti toho saka." to jsem fakt potřeboval, ještě si vybírat sako.
„Jo dobrý jedu tam, pošli mi kde seš." řekl jsem trochu otráveně a hovor jsem vypl. Vystoupil jsem z auta a před vchodem na mě čekal Calin.
„Hele vybral jsem ti tři, musíš si dovybrat sám." dovedl mě k pánovi, který v ruce držel saka. Vybral jsem si klasický černý, o tom nebylo pochyb, problém byla spíš ta velikost. Buďto mi to bylo moc těsný, nebo moc velký. Borce jsme museli přemlouvat, aby se zašel podívat do skladu, naštěstí šel a našel přesně tu velikost, kterou jsem potřeboval. Bylo pár minut před sedmou. Sedl jsem už oblečený do auta, vyzvedl kytku, která byla mimochodem nádherná, a jel jsem směrem k restauraci. Než jsem vešel dovnitř, ještě jsem se natáhl na zadní sedačky pro voňavku.

**

740 slov