Predator || Stein27, Sofian Medjmedj

part 13

Budík mi zazvonil v půl osmé, což se Petrovi moc nelíbilo, protože začal hned nadávat. Já vypla budík, vstala a šla se nachystat. Zalezla jsem do sprchy a nechala vřelou vodu uvolnit mé ztuhlé svaly. Do koupelny vešel Petr s ručníkem kolem pasu, který mu však hned spadl. Vešel zamnou pod tekoucí vodu, v naprostém tichu. Stála jsem k němu zády a chtěla jsem se natáhnout pro mýdlo, ale on byl rychlejší. Dal mi trochu mýdla na ruku, abych se mohla umýt a on udělal totéž. Navzájem jsme si pak umyli záda a Petr znovu pustil vodu. Otočil si mě čelem k sobě a sjel mě pohledem od hlavy až k patě. Vtáhl mě do objetí, zatímco na nás tekla horká voda.
„Teď ne Peťo, musím do práce.." řekla jsem a podívala se mu do očí.
„Kdo říká že s tebou chci teď mrdat, hezký chvilky jdou vytvořit i bez sexu, to je věc, kterou si málo lidí uvědomuje a pak to tak taky vypadá. Když ti je s tím člověkem dobře, tak nepotřebuješ sex, stačí aby jste byli vedle sebe a jste šťastní." tak to jsem nečekala. Nečekala jsem, že od člověka jako je on bych někdy mohla slyšet něco takovýho.
„Dobře, tohle jsem nečekala." řekla jsem do ticha a Petr se usmál.

„Došla teplá.." začala jsem se smát a vodu vypla. Vzala jsem si ručník a obmotala si ho kolem těla a Petr udělal to samé. Oblékla jsem se do pracovního a mířila do chodby.
„Dneska končím zase ve čtyři." upozornila jsem ho, aby se tady do té doby neunudil k smrti.
„Jo já si půjdu stejně ještě lehnout, takže tak do jedný budu spát." poškrábal se na zátylku a sledoval mě jak se obouvám. Přiblížila jsem se k němu a krom objetí, jsem mu věnovala taky pusu na líčko.
„Tak ahoj" zamával mi do dveří Petr.
„Pá" mávla jsem mu nazpět a rozešla se do auta.

***

Měla jsem pauzu na oběd a rozhodla jsem se, že zavolám Petrovi mezitím co jsem čekala na pizzu.
„Můžeš mi vysvětlit, proč mě budíš?" ozval se z druhé strany, ještě napůl spící Petr a já si prostě nemohla odpustit uchechtnutí.
„Promiň, nečekala bych že budeš ještě spát. Mám teď pauzu, tak mě jen zajímalo jestli se nenudíš." řekla jsem a užívala si jarní sluníčko, vzala jsem pizzu a šla si sednout ven.
„No dobrý, do teď jsem se nenudil, protože jsem spal. A taky že bych spal dál, kdyby mě někdo neprobudil, že?" na slovo 'někdo' dal větší důraz.
„No jo, však promiň. Budeš chtít jíst až když přijedu, nebo si něco objednáš? Já jen abych věděla jak moc spěchat." dojedla jsem pizzu a vydala se zpátky ke kancelářím.
„Něco si objednám, platit za mě nebudeš, ale naopak spěchat by jsi zamnou mohla, už se začínám nudit." pronesl Petr a já úplně přesně věděla, jak se teď tváří.
„No už tu mám práci asi tak na jen tři hoďky, takže pokud po mně šéfík nebude chtít něco navíc, tak přijedu dřív." bylo mi jasný, že mi dá práci navíc, ale nechtěla jsem mu to přímo říkat, byl by schopnej pro mě přijít přímo do práce.

***

Zaklepala jsem na kancelář mého šéfa a doufala jsem, že mi na tu třičtvrtě hodinu žádnou práci nedá.
„Dobré odpoledne, už mám vše hotové. Je potřeba ještě něco udělat?" prosím snad všechny bohy aby řekl, že můžu domů.
„Bety! Dobrý den, moc děkuji že jste přijela takhle narychlo, moc jste naší firmě pomohla, určitě čekejte odměnu. Je neděle, myslím že plány máte vlastní, takže už vás nebudu ničím zatěžovat. Nashledanou." ano! můžu konečně domů- nebo spíš za Petrem.
„Děkuji, kdyby jste zase někdy něco potřebovali, stačí zavolat. Nashledanou!" nabídla jsem se ještě a konečně vyrazila domů. Teda prvně na hotel pro věci. A pro Petra. Ještě než jsem nastartovala auto mi cinkla zpráva od Petra.

"byl sem v praze a videl sem na mapach ze ses tu taky tak jsem te prijel navstivit"

Nechápala jsem o čem mluví, takže jsem si toho nevšímala, a rozjela se na hotel.
Odemkla jsem byt a první co vidím, jak Petr sedí na sedačce a drží se za hlavu, hned potom vyšel z ložnice Sofian. Tak tohle je špatný, hodně špatný.

**

704 slov