Guardian (Teen Wolf FF)

12.kapitola - Pět kousnutí.

Na úvod vás chci upozornit. Do svých příběhů, vždy dávám kousek sebe. Do Harryho Pottera jsem dala svoje jméno. Sem dám také kus sebe, neodsuzujte mě, prosím. Jenže sem se to strašně hodilo! :D Doufám, že se ti bude líbit kapitola!

Jako bych si uvědomila tíhu vlastních slov. Sesypala jsem se na gauč, zavřela jsem oči a hlavu si složila do dlaní. Nikdo ani nedutal, protože většina to pochopila a ostatní nad tím přemýšleli.

„Allison," promluvila jsem do ticha. „Pamatuješ si svého dědečka?"

Vzhlédla jsem zrovna ve chvíli, kdy přikývla, příliš zaražená na to, aby promluvila.

„Isaac mi o tom všem vyprávěl. On se spletl. Rakovina už ho zabíjela a ani nadpřirozeno ho nemohlo zachránit. Přesně, jak jsi to říkal," podívala jsem se na Dereka. „Buď tě kousnutí zabije, nebo přežiješ. Jenže on měl nemoc, která mi vypomohla k tomu, aby ho vlkodlačí jed zabil. Ovšem Jasan horský mu to urychlil a měl větší moc nad tělem a na kousnutí reagoval bleskově, takže mu jen dopomohl k smrti, ale rakovina s vlkodlačím jedem by ho tak, jako tak zabila."

Zavládlo překvapené ticho.

„A na tohle jsi přišla z vyprávění?" zeptal se nedůvěřivě Peter.

„Ano. Podle toho co je známé o kousnutí a vlkodlacích je to docela jasné nemyslíte?"

„A jak do toho zapadáš ty Emily?" zeptala se Lydia nepřítomně.

Pohledy se stočily na mě a ať už každý myslel na, co chtěl, teď vypadali všichni, že mám jejich plnou pozornost.

„Jako malá jsem měla rakovinu."

Těžko říct, kdo byl překvapenější a kdo vypadal zbědovaněji. Jediná Melissa se netvářila překvapeně, nýbrž smutně.

První si toho všimnul Scott. „Ty jsi o tom věděla, mami?"

„Věděla," přikývla. „Četla jsem v nemocnici její spis."

„Proč jsi mi to neřekla?!" rozzlobil se Scott na Melissu.

„Protože jsem jí řekla, aby to nikomu neřekla," skočila jsem do řeči Melisse. „Nepřála jsem si to."

„Proč jsi to neřekla mě?" zeptal se ublíženě Isaac.

„Já to neříkám lidem na potkání a bylo toho tolik, že jsem prostě..." Zmlkla jsem a nadskočila jsem leknutím, když mě rychlostí blesku chytil za zápěstí a pevně mě zmáčkl.

„Lidem na potkání?! Kdybych tohle věděl, tak bych toho debila, co tě zneužíval, zabil na místě!" vrčel a začal se měnit, takže se mu prodloužili drápy a zaryli se mi do ruky. Zasyčela jsem bolestí a poklesla jsem v kolenou, když mě držel pevněji.

Derek k nám se Scottem přiskočil a odtáhli Isaaca dál. Nevzpíral se, ale vztekle řval, až se musel Derek přeměnit a zařvat jako alfa. Isaac se proměnil a naštvaně supěl. Pak si uvědomil, co udělal a vyskočil oknem pryč.

Seděla jsem na zemi a zmateně se dívala do okna, kudy vyskočil. Všichni byli zaražení. Pak si ke mně klekla Melissa. Vzala mi ruku a podívala se na ní. Bylo tam něco krve, ale mě to nebolelo. Jen jsem měla strach o Isaaca, když jsou někdy ty alfy.

„Emily? Jsi v pořádku?" zeptal se Scott ustaraně.

Kývla jsem a stoupla si. Melissa mi to chtěla jít ošetřit, ale já jsem ji odbila, že jsem v pořádku.

„Jsem proti, abys šla za tou alfou," řekl náhle pan Argent. Překvapeně jsem se na něj podívala.

„Cože?"