Guardian (Teen Wolf FF)

34.kapitola - Boyd!

Bavím se. Fakt se hodně bavím, vlastně mám problém potlačit hlasitý smích. Sedím v Melissině šatně a koukám na Isaaca a Scotta, jak tvrdě spí vedle její postele. Už jsem si udělala i pár fotek. Stálo to za to.

Když mi Stiles řekl, že tihle dva mají hlídat Melissu, nemohla jsem spát, kvůli špatnému pocitu, že se jim to nepodaří. Přece je znám. Když jsem přišla, oknem, tak tihle dva už spali a na Melissu asi moc velký pozor dávat nemohli. Usedla jsem do neosvětlené místnosti – šatny a sedím zde až doteď.

Jsou oba dost sladcí. Otevřené pusinky a slintají. Jako pejsci ale ve vlkodlačí podobě.

Jsem na smrt unavená. Oči mi drží jen tak tak, ale aspoň NĚKDO na ni dávat pozor musí.

Melissa se protáhne. Když otevře oči a spatří ty dva spát lekne se, ani se ji nedivím.

Povzdechne si a udělá obličej typu: AreYouKiddingMe? „Kluci?" žádná odezva. „Kluci!" zvýší hlas. Oba vyskočí jako čertíci z krabičky a rozhlíží se zmatené kolem sebe. Myslím, že mě tady nemůžou vidět, vycítit? Ano. Jenže mně se tahle situace docela zamlouvá...

„Co to tady děláte?" zeptá se jich Melissa.

„No... My na tebe dohlížíme," řekne rozespalý a lehce vyděšený a ultra sexy Isaac. Emily!

Potlačuju smích.

„Chceme se ujistit, že nejsi třetí oběť," vysvětlí ji Scott.

Melissa přivře oči. „Ale vždyť jste oba spali."

„Ty jsi hlídal poslední," otočí se Scott na Isaaca.

„Ne, to ty jsi hlídal poslední," brání se Isaac.

„Ne, To TY jsi hlídat poslední," přesvědčuje ho Scott a Isaacovi svitne.

„Asi jsem hlídal jako poslední já..."

Melissa se usměje. „Moji hrdinové. Neříkali jste, že oběti byli léčitelé? Já před jménem nemám doktor, takže si myslím, že jsem čistá."

„Ano, ale minulou noc ses jako pravý léčitel zachovala, nechceme nic riskovat," říká naléhavě Scott.

„Bohužel tím, že jste usnuli, je vaše přesvědčovací metoda k ničemu," ozvu se a vstanu. Všichni tři ztuhnou a Scott se postaví, před matku. Instinktivně ji chrání, i přesto že vědí, že jsem to já.

Vyjdu ze dveří a opřu se o rám. „Bylo zábavné sledovat, jak spíte, ale já jsem nespala opravdu, takže mě prosím omluvte, když už jste vzhůru, o Melissu byste se měli umět postarat," mrknu na ně.

„Žádné takové, dnes mám volno a vy jdete do školy..." otočí se na mě. „Ty jsi na mě celou noc dávala pozor?"

Přikývnu. „Musím poznamenat, že asi usnu v nejbližší možné chvíli. Asi se budu muset omluvit, že mi není dobře, Natalie mě doma nechá."

A měla jsem pravdu. Stačilo říct, že se cítím opravdu špatně a Natalie mi řekla, že určitě můžu zůstat doma. Hned jak si lehnu do postele, usnu klidným spánkem.

••••••

Zlostně zavrčím. Zvoní mi mobil a to jsme doufala, že se aspoň trošku vyspím... Nejdříve se podívám na budík, který ukazuje poledne. No, spala jsem asi čtyři hodiny, což není zas tak hrozné.

Vezmu mobil a podívám se, kdo mi volá. Stiles. Co by mohl chtít? Další oběť bleskne mi hlavou, okamžitě se mi vybaví Melissa.

„Ano?" zaskřehotám do telefonu.