I fell for my TEACHER *CZ*

I - Slečna Lovato

Night changes - One Direction
---------------------------------------

Dnešním dnem končí volné dny plné letního slunce, horka a dlouhých, teplých večerů, tedy.. Jak jen je to v Kanadě možné. Zítřkem se ze mě stane studentka posledního ročníku, stejně tak i z mé nejlepší kamarádky Courtney. Je to skvělá a neuvěřitelně vtipná osoba, se kterou jsme si padly do noty od prvního dne našeho společného studia a stala se z nás taková nerozlučná dvojka.

Po pokoji se rozezněl hlasitý a nepříjemný tón mého telefonu. Se stále zavřenýma očima po něm rukou pátrám na ploše nočního stolku. Nedávám si ani práci s otevíráním očí, prstem přejíždím po displeji, přijímám hovor a mobil přikládám k uchu. "Bello? Nespíš ještě, že ne?" ozývá se známý hlas. Místo odpovědi se dočká jen nesouhlasného zabručení, co se mi sotva vydralo z úst. Na druhé straně je slyšet smích "To mi jako odpověď stačí. Za jak dlouho s tebou můžu počítat?" Poprvé otevírám oči, pohled mi padne na nástěnné hodiny "Dej mi maximálně hodinu..?" Upřesnily jsme si místo setkání a rozloučily se. Courtney ví, že rozhodně nejsem ranní ptáče a tak se vždy snaží být na mě po ránu co nejpomalejší. No nemilujte jí za to.

Po tom co jsem vstala z postele má cesta směřuje přímo do sprchy, chvíli na sebe nechávám dopadat studené kapky vody, aby mě alespoň trochu probudily. Vycházím ze sprchového koutu, osuším se a ručník si omotám okolo těla. Následuje čištění zubů, rychlé upravení vlasů, nanesení drobné vrstvy makeupu atd. však to znáte..

S ručníkem stále kolem těla pokračuji do šatny. Vybírám si světlé džínové kraťasy končící nad koleny, bílé tílko bez potisku a přes něj červeno černou kostkovanou košili, kterou nechávám rozepnutou a rukávy jí vyhrnuji k loktům.

V pokoji beru papír a píši na něj, že se vrátím až odpoledne. Vzkaz pro mojí starší sestřičku Vanessu nechávám na stole. Long story short: Před pěti lety jsme při autonehodě nešťastně přišly o oba rodiče. V mých třinácti letech mi zbyla jen ona. Tou dobou jí bylo čerstvě jednadvacet a byla tak schopná se o mě postarat. Nemáme prarodiče a se zbytkem rodiny nejsme v blízkém kontaktu. Každý den jsem jí vděčná za to, co pro mě udělala. Rodiče pro nás chtěli to nejlepší a přáli si abychom se nikdy nemuseli strachovat o finance. Jelikož mi nedávno bylo osmnáct, stala jsem se i právně spolumajitelkou domu a všeho co nám po rodičích zůstalo. Pro nás je to jen formalita, máme spolu opravdu dobrý vztah, ale právník který vždycky pracoval pro našeho tatínka nám to doporučil. O finance se nám stará asistentka maminky, díky nim se nemusíme o nic moc starat. Na první pohled by se dalo říct, že se máme krásně a nic nám nechybí, ale rodinu nám už nikdy nikdo nevrátí.

Zamykám za sebou a nastupuji do svého rudého Range Rovera. Vrata se za mnou zavírají a já mířím do centra města.

Parkuji v podzemní garáži obchodního domu, když se ve zpětném zrcátku objevuje povědomý vůz. Vystupuji, zamykám a mířím tím směrem. Blížím se k ní s otevřenou náručí, kterou přijímá a dlouze mě obejme.

Courtney je o hlavu menší než já, má dlouhé blonďaté vlasy, zeleno-modré oči, drobnější postavu, a vždycky srší humorem.

"Ahoj zlato, hrozně si mi chyběla, jak si se měla celé prázdniny?" Ptám se stále v objetí "Taky si mi chyběla. Nemůžu se dočkat až ti budu vše vyprávět."

Při procházení nejrůznějších obchodů se dozvídám o jejím výletu po Evropě, kde spolu s rodinou trávili většinu prázdnin. Cestovali po Itálii, Francii i Španělsku, kde zůstali pár týdnů u svých známých.

Zavítaly jsme do jejího oblíbeného obchodu s obuví. Ona a tenisky... To je kapitola sama pro sebe. Nové boty jsou pro ní jako zářivý, drahý diamant, kterého se nesmí nikdo ani dotknout, natož na něj omylem šlápnout!