Expl0ited<3My hero<3

32.Kapitola

Bola rada, že za ňou prišla jej mama, ale hneď ako uvidela ma, tak sa zamračila a oči sa jej zaleskli, otočila sa ku mne chrbtom. Otočila ale celkom ťažko.

Keď to pani Evansová videla, tak sa nechápavo pozrela na moju zúfalú tvár. Pochopila to. Len kývla hlavou.

„Já...odskočim si." povedala a ihneď zmizla za dverami.

Pália ma oči z ktorých ešte pred chvíľkou tiekli slzy a tak som si ich pretrel. Rozišiel som sa k jej posteli, išiel som na tú stranu na ktorú je otočená.

„Vaness." zašepkal som a natiahol sa po jej ruke, ale ona s ňou cukla.

„Jdi prosím pryč." rozplakala sa.

„Nechaj ma to vysvetliť ... prosím. "Pozrela sa na mňa očami v ktorých bol smútok, strach a aj nejaká tá nenávisť. Zrejme sa rozhodla ma to nechať vysvetliť, pretože minule, keď to neurobila, tak toho ľutovala.

„Moc sa ospravedlňujem..."začal som.

"Nemal som sa tak opiť ... nič si z toho nepamätám. Využila ma. Moc sa ti ospravedlňujem ... vážne toho ľutujem. "Zašepkal som. Pocítil som ako ma začínajú páliť oči, rýchlo som sklopil hlavu, aby to nevidela. Aby nevidela, ako som slabej. Kocovina a premýšľanie nie je to najlepšie. Zhlboka som sa nadýchol . Niečo ma zašimralo na ruke, tak som tam presmeroval svoj pohľad. Bola to moja slza. Zavrel som oči, aby sa už ani jedna nedostala von. V zápätí som na ruke zacítil ľahký stisk a tak som oči otvoril. Držala ma Vanessina ruka, zdvihol som k nej pohľad.

Vanessyn pohled

Hned co jsem si všimla, že mu spadla slza na ruku, tak jsem se posadila a chytila ho za ní. Nemůžu se dívat na kluka co brečí, protože kluci nebrečí jen tak jako mi holky. Myslim to tak, že mi holky brečíme kvuli kravinám, hlavně když máme své citlivé období. Vyhledala jsem jeho oči, které byli momentálně zarudlé od štiplavých slz. I přes to co mi udělal a jakou bolest mi tim způsobil je vidět, že to neudělal schválně. Znám Petra už nejakou tu dobu a vím, že by to dobrovolně neudělal, když Emmu nenávidí tak stejně, jako já. Už jsem víc nečekala a vtáhla jsem si ho do objetí.

,,Věřim ti.'' vydechla jsem mu do krku do kterého jsem mu následovně zabořila hlavu. Okamžitě mě obejmul a pevně si mě přitiskl k sobě. Víceméně jsem spokoje vydechla a nadechla se jeho vůně, která se na něm stále držela. Hned se cítim líp. Zvuk dveří mě vyleká, proto sebou cuknu a zvednu pohled k mamce. Odtáhne se od Petra a pousměju se na něj, utřu mu dlaní mokré tváře a znovu se podívam na mamku.

,,Zachvíli jsem za tebou příjde pan doktor. Jestli ti je dobře, tak tě prý pustí domů.'' oznámí mi mamka. Můj úsměv se o to víc rozšíří. Znovu si lehnu a víc si k sobě přitáhnu deku, protože si chci zakrýt to blbé oblečení co na mě navlekli tady v nemocnici. Petr vstane z postele, a víc mi deku srovná, děkovně na nej kývnu a on se jen pousměje. Hned na to do pokoje vejde doktor.

,,Slečno Evansová...'' řekne docela rozhořčeně a zamračí se až mu na nose poskočí brýle.

,,Můžete mi slíbit, že už něco takovýho neuděláte? Protože by jsem vám jinak musel domluvit sezení u psychologa.'' řekne a jeho pohled tak trochu zjemní. Jen pokývu hlavou.

,,Už to neudělám...'' řeknu jen, aby jsem nemusela ke cvokařovi.

,,Dobře tedy. Je vám dobře?'' zeptá se mě.

,,Jo, je...'' pousměju se.

,,Dobře. Oblečení máte tady ve skříňce. Můžete jít domů.'' ukáže na skříňku hned vedle mé postele.

,,Doufám, že vás tu dlouho neuvidím.'' kývne hlavou, podívá se na mou mamku se kterou se ještě rozloučí a následně odejde. Jen se usměju a sednu si, tak že mé nohy se skoro dotýkají země. Slezu z postele a vytáhnu si oblečení. Podívam se vážně na Petra. Jen se na mě usměje.

,,Už idem...'' řekne, hned na to se otočí zády a zmizí během chvilky za dveřma.

Ahooooooooooooj lidičky :) Tak po delší době je zase kapitola! :) A je o ničeeem! :) :D Já nevím, poslední dobou nemám nějak náladu psát a ani nemám nápady a tak se to píše špatně ._. Tak půlku týhle kapitoly sem měla předepsanou a s tou druhou půlkou jsem se srala takovou dobrou hodinu a půl, takže si asi umíte představit jak moc mi to nejde :D Netuším kdy bude další kapitola a víc to komentovat asi nemusim :D Ani nevím o čem psát tak, aby to tam bylo nějaký akční, takže kdyby jste někdo měl nějakej dobrej náapad a chtěli by jste aby to bylo v tomhle příběhu tak mi ho můžete zkusit do zpráv napsat a já nad ním můžu popřemýšlet a v nějaký tý kapitole ho sem mrsknout :)
Mam váš ráda xxx