Expl0ited<3My hero<3

25.Kapitola

Už uběhli další 2 dny...nemůžu tomu uvěřit, že to tak rychle uběhlo. Ještě dnešek a zítra už jsou Vánoce. Lola si poslední dny stále "tajně" píše s někým. Myslí si, že sem si toho nevšimla, ale ano všimla. Jen si povzdychnu, protože Lola už zase píše na někomu na mobilu místo toho, aby hrála. Hrajeme karty.

„Lolooo..." řeknu hlasitě.

„Ano?" podívá se na mě, usměje se na mě, tak tajemně...Položim karty na zem, tak aby neviděla co na nich mam.

„Lolo Nikolo Carneyová..." podívam se na ní přísně.

„S kym si to stále píšeš?" zamračim se na ní.

„Úplně mě ignoruješ, stále si s někým píšeš a myslíš si, že to nevidim?" zeptám se narovinu.

„Takže...co se děje?" zeptám se jí.

„Uh...nic?" řekne vážně.

„Lolo..." podívám se tak nejpřísněji co to jde.

„Jen si píšu s jednim mojim kamarádem tam od nás..." trochu se začervená.

„Ach tak...takže nápadník jo?" zeptám se s mírným úsměvem.

„Možná..." zamumlá, ještě víc se začervená, už je skoro 11 večer

„Nechceš jít už spát?" zeptá se mě Lola umaveně, jen pokývu hlavou.

„Taky už jsem docela unavená a zítra jsou už Vánoce...vyspíme se na to pořádně." usměje se, tak svůj úsměv také rozšířim.

„Uklidím to." oznámila jsem. Lola jen děkovně kývla a šla si dát sprchu. Uklidila jsem karty a šla si lehnout. Já už na sobě pyžamo mám, protože jsem se byla vysprchovat než jsme šli hrát karty. Otevřela jsem nachvíli okno, protože v pokoji bylo docela horko, hned jsem se zavrtala pod peřinu. Všimla jsem si, že Lola nechala mobil na její peřině. Zajímalo mě jak ten kluk vypadá a jsem začala rozmýšlet nad tim, že se sama podívám.

Sáhla jsem po mobilu a chtěla ho odemknout, ale ona má odemykání na znak. Sakra. Zase jsem její mobil položila do ďolíku, který v peřině zanechal.

Začínala být v pokoji docela zima a tak jsem už zavřela okno. Vstala jsem a šla dolů po schodech do kuchyně. Nalila jsem do dvou skleniček pomerančovej džus a šla zase nahoru. Když už jsem přišla, tak Lola ležela.

„Lol? Spíš?" zeptala jsem se Loly. Lol- tak jí občas říká její mamka.

„Skoro..." zamumlá a pootevře oči.

„Přinesla jsem ti pití..." pozvednu lehce obě sklenky.

„Jeee,děkuju." řekne unaveně a posadí se, natáhne ruku po skleničce, tak jí ji podam. Sleduju, jak se trochu napije, položí ji na stůl a zase si lehne. Já jsem se taky napila a položila sklenku. Lehla jsem si a přikryla.

***

Momentálně je něco kolem půl 12 a já se procházím parkem, protože jsem nemohla usnout. Mám na sobě legíny, tričko a dlouhým rukávem a na tom mám teplý bílý "babičkovský svetr". Venku je hezky. Pouliční lampy mi osvětlují cestu po které jdu. Hrozně se mi líbí zimní zasněžená krajina i když toho moc nevidim, protože je tma, teda až na ty lampy. Je mi docela zima. Měla jsem si vzít víc vrstev oblečení. Mě tělo se lehne zatřáslo od zimy. Nechce se mi dál domů a tak jsem se procházela asi tak do 1 hodiny do rána, pak jsem měla namířeno domů, z parku, ale najednou zahlédu pár osob, které vychází ze stínu směrem ke mě...

Ahooj :) Já vim, že kapitolu vydávam poměrně pozdě či brzo o.o :D Přeberte si to jak chcete ale vydávam jí ve 2:14 ráno :D takže buď pozdě večer nebo brzo ráno :D no to je jedno :D

Doufám, že se vám kapitola líbí :)

Kdo myslíte, že to v parku je? :o

!Psané na mobilu! Takže se omlouvám za chyby :/

Mám vás ráda xxx