Expl0ited<3My hero<3

3.Kapitola

Ještě chvíli sem se dívala před sebe.Nakonec sem se sebrala a šla dolů udělat nějaké to jídlo. No jasně...udělám špagety...mámino oblíbené jídlo...kývnu nad tim hlavou. Dojdu do kuchyně a dám vařit špagety,pak udělam i omáčku a přiklopim jí pokličkou,aby to pomaleji chladlo. Rozhodla sem se jít do pokoje a podívat se na facebook, tak vyjdu schody a rovnou jdu do pokoje. Sednu si na postel a přihlásim se na facebook, mám jednu nepřečtenou zprávu a to mě trochu děsí. Zobrazim si ji a všimnu si, že je od Petra, od toho kluka se kterým sem si včera psala, pousměju se nad tim a rozhodnu se, že mu napíšu...

Já: Ahoj :) Omlouvám se,ale včera jsem usla :/
Dívam se ještě chvilku na chat, chci ho vypnout, ale naskočí mi tam zpráva od něj.No páni...to je tu furt?

Petr:Ahoj :) To nevadí :) Taky jsem pak šel chvilku po tobě spát ;)

Já: Aha :)) Vyspal jsi se dobře?
Proboha co mu to píšu...zachvilku si stejně přestane psát s takovym tlustým prasetem...povzdychnu si nad tim.

Petr: Jo vyspal jsem se dobře :) Co ty?

Já: Jo...taky tak :) Už budu muset,tak zatim...
Jen se nad tim usměju a zakroutim hlavou.

Petr: Dobře :) snad si ještě napíšeme :)

No páni...on si senou chce ještě psát...tak to asi ještě neviděl mou postavu...ušklíbnu se nad tim. Zaklapnu počítač a zvednu se, natáhnu na sebe volné šedé kalhoty, aby mi tolik nebyly vidět ty hnusné nohy, seběhnu dolů a nandam si tenisky. Venku je teplo až skoro horko. Rozejdu se do lesa.

Na začátku lesa se rozběhnu a běham po lese. Nechci se toriž ztrapnit před lidma v městě nebo parku a tak běham tady. Zrychli trochu ty tlustá krávo!  Křičí na mě má jediná kamarádka Anna. Tak zrychli ty špeku! Zaječí na mě. Ne prosím neječ na mě...Rozběhnu se proto rychleji, už nic neslyšim,tak je to asi dobré znamení...Nachvilku se zastavim a opřu se o strom, jsem vážně udýchaná, slyšim i své vlastní srdce, jak rychle bije. Je mi horko a začínám se potit. Tak běhej ty bečko! Ječí na mě znovu Anna. Rychle se tedy rozběhnu i když se mi špatně dýchá. Prosím už ne...už nemůžu...No a co?! Běhej dál! Rychleji!Rychleji! Takhle nic nezhubneš tlusťoško!  Spadnu na kolena a dam si pravou ruku na místo kde mam srdce. Mám pocit,že mi brzy vyskočí z hrudi, trochu se mi motá hlava a mám sucho v ústech. Kde je Anna teď?! Hmm?! Pomyslim si, chytim se za hlavu a opřu se o strom. Snažim se popadnout dech. Po asi 10 minuták se zvednu a pomalu jdu směrem domů.

Doma jdu rovnou do pokoje. „Vaness?! Jsi to ty?! " slyšim volat z kuchyně. Oh mamka...Jdu do kuchyně. „Ahoj mami..." pozdravim mamku. „Ahoj Vaness...tak co? Jak bylo dneska ve škole? " zeptá se mě,trochu sklopim zrak. „Víš mami..." sklopim zrak úplně. „Já se dneska vzbudila až kolem 1 hodiny...Moc se omlouvám...vybil se mi mobil, asi mam úplně rozbitou baterku...moc se omlouvam..." povzdychnu si a skenuju očima zem. „Vanesso..." povzdychne si máma. „Tak mi přines žákovskou a já ti tam napíšu omluvenku..." povzdychne si znovu. Zvednu k ní pohled „No...uklidila jsem tu a uvařila špagety..." řeknu, protože nevim jestli si toho všimla...„Všimla jsem si..." pousměje se na mě, přejde ke mě. „No...teď si byla ve škole furt,takže to tolik nevadí..." mrkne na mě. „Dobře...já...byla sem se projít i trochu sem běhala, takže si jdu dát sprchu..." řekla jsem mámě a pousmála se. Otočim se k ní zády a jdu do pokoje, pak rovnou do koupelny, svleču ze sebe všechny věci a vlezu si do sprchy.

Užívam si ty teplé kapičky...pocit k nezaplacení. Po chvilce si na ruku vymáčknu sprchový gel a umyju se s ním, potom si vezmu šampon a vetřu si ho do vlasů. Následovně si ze sebe smyju šampon i sprchový gel a trochu si vyždímu vlasy. Vylezu ze sprchy a utřu se, vysušim si tak nějak vlasy ručníkem a následovně se do něj zabalim, když dojdu ke stolu na kterým mam mobil na nabíječce, tak ho odemknu. No páni! 19:00 ?! To už je tolik?! Tak to už si vezmu pyžamo...Dojdu ke skříni, pustim ručník na zem. Táta s námi stejně nebydlí anavíc je šero. Vytáhnu ze skříně volný velký tričko, vezmu si z šuplíku spodní prádlo, obleču se a sednu si na postel. „Vaness! Pojď se navečeřet! " slyšim, jak mamka křičí ze zdola. „Hned sem tam mami! " zakřičim, aby mě slyšela.

Když už jsem v kuchyni,tak si sednu ke stolu. Mamka mi nandá ty špagety co sem uvařila...Dala mi jich moc! To nemůžu jíst! Lehce se oklepu. „Děje se něco Vaness? " zeptá se mě máma. „Ne,mami...jen prostě dnes nemam hlad..." řeknu a kouknu se na ní s přesvědčivim úsměvem. „No dobře...ale něco malého by sis měla dát..." Nesmíš Vanesso! Bude z tebe ještě tlustší prase než je teď! Sádlo ti zachvíli poteče i ušima! Zaječí na mě Anna...Takže teď se bude ukazovat vždy, když u sebe budu mít jídlo? Super... zvednu se a vezmu si do ruky jablko. „Vezmu si jablko..." usměju se na mamku a natočim si do sklenice vodu, jdu s ní do pokoje. „Dobrou mami! " zvolam na ní. Když dojdu do pokoje, tak se posadim na postel a kousnu do jablka, sním sousto. Kousnu si znovu a znovu, zapnu si počítač a zapnu youtube. Znovu si kousnu, už mam to jablko skoro snědené...Co si myslíš,že děláš ty krávo blbá?!?! Okamžitě to dostaň ven z tvého obrovského žaludku! Kdyby jsi mohla tak sežereš i celou krávu! Ječí na mě Anna, chce se mi z toho brečet. Zvednu se a jdu k záchodu, strčim si prsty do krku a už to jde samo...vše co sem v žaludku měla je teď v záchodě. Spláchnu, omyju si ruce a sednu si vedle záchoda. Chvilku přemýšlím, po chvilce se zvednu. Zavřu počítač, lehnu si, zabalim se do deky a schoulim se. V žaludku mám křeče, ale i tak po chvilce usnu, zdá se mi o Anně...

Ahoj! :) Tak tady je nová část :) Překvapili ste mě s votes :O Moc vám děkuju! :333 Ani nevíte, jakou mi to dělá radost! :33333 Takhle kapitola je trochu nudnější :/ No asi tak jak pro koho :)
P.S. Omlouvám se za chyby :/ Další část bude brzy :)
Mam vás rada xxx