2.Kapitola

1.4K 94 0
                                    

Ráno mě probudí ostré světlo ranní, dám si loket přes oči a zamručim. V domě je hrobové ticho a tak se rozhlédnu kolem sebe, posadim se a sáhnu po mobilu, chci ho odemknout, ale nic...Je vybitý...Zdá se mi to ticho nějaké moc podezřelé?  Vstanu a dam si mobil na nabíječku, po asi 2 minutách ho zapnu a všimnu si. „Sakra! Dneska je pondělí!" vyjeknu a chyti se za hlavu. Podívam se na čas. „12:36? Ne to ne..." chytim se na hlavě za vlasy a pevně stisknu, po chvilce je pustim a posadim se na postel. „Máma mě zabije..." zamručim a zase vstanu, převleču se do volných kalhot, které jsou u kotníků sepnuté gumou.Ach jo...jak to asi tak mamce vysvětlim...nejprv uklidim dům a udělam něco k jídlu,až přijde ,aby to zmírnilo hněv...Pomyslim si,udělam si na hlavě jednoduchej drdol a pustim se do uklízení.

Po tom co uklidim celý dům si v obýváku kecnu na gauč a vydechnu, bolí mě trochu záda. No a co možná si tim trochu zhubla! Zakřičí na mě moje podvědomí, povzdychnu si a zvednu se. Jdu do pokoje kde si sednu na postel a otevřu si notebook a napíšu do vyhledávače: Jak zhubnout. Chvilku se dívam po stránkách a nacházim jen samé cvičení, když už si myslim, že nic lepšího nenajdu,tak najdu jednu stránku na který je : Dopis od Any, zamračim se, co to má sakra s tim společný?

Kliknu na to a začnu pomalu nahlas číst „Dovol mi představit se. Jmenuji se Anna, nebo jak mě nazývají lékaři a jiní, Anorexia. Moje celé jméno zní Anorexia Nervosa, ale můžeš mi říkat Anna. Myslím, že se můžeme stát dobrými partnery. V blízké budoucnosti do tebe budu investovat hodně svého času a totéž očekávám od tebe. " vyvalim oči,chvilku si čtu pro sebe a pak znovu nahlas „Budu od tebe očekávat, že si budeš počítat a zapisovat svůj příjem kalorií a že začneš cvičit více. Vnutím ti limit. Musíš to přijmout, protože mi nemůžes vzdorovat! Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále.Jsem s tebou, když ráno vstaneš a běžíč k váze. Ta čísla se stávají jak přáteli, tak nepřáteli a ty si stále jen zoufale přeješ, aby byly nižší než včera, než večer... Do zrcadla se na sebe díváš s hrůzou.Pícháš a strkáš do každého špeku a usmíváš se, když přejedeš rukou přes kost. Jsem s tebou, když si plánuješ den: 400 kalorií, 2 hodiny cvičení. Ja jsem ten, kdo takhle plánuje, protože odteď jsou mé myšlenky spjaty s tvými." trochu se nad tim zděsim. Cvičit 2 hodiny by šlo...a omezit jídelníček taky...děsí mě ta poslední věta,trochu se nad tim ušklíbnu.Další část čtu nahlas.

„Hodně brzy ti říkám nejen to, co máš dělat s jídlem, ale i to, co máš dělat pořád. Usmívat se a přikyvovat. Dobře se prezentuj. Vtahuj sakra to tlusté břicho! Bože, jsi tlustá kráva!!!! Když je čas na jídlo, tak ti řeknu co dělat. Udělám to tak, že talířek salátu ti bude připadat jako jídlo hodné krále. Rozházim jídlo kolem a hle, vypadá to, jako bys něco snědla. Ani kousíček...jestli něco sníš, veškerá kontrola bude zničena.. TOHLE chceš??? Vrátit se zpět k té tlusté krávě, jíž jsi kdysi byla??? Přinutím tě zírat na modelky v časopisech. Ty nádherně hubené, s bílými zuby, modely dokonalosti, co na tebe hledí z těch lesklých stránek. Nechám tě myslet si, že nikdy nebudeš taková jako ony. Vždy budeš tlustá a nikdy nebudeš tak nádherná jako jsou ony. Když se podíváš do zrcadla, zdeformuju odraz. Ukážu ti obezitu a ošklivost. Ukážu ti zápasníka sumo namísto vyhladovělého dítěte. Ale to ty nesmíš vědět, protože kdybys znala pravdu, mohla bys opět začít jíst a náš vztah by se začal rozpadat. " z očí mi steče pár slz,utřu si je hřbetem pravé ruky.

„Možná ta volba zbavit se té "pokrývky" je jiná. Možná tě nechám brát projímadla a nechám tě sedět v koupelně až do brzkých ranních hodin, kdy budeš cítit, jak jsou tvé vnitřnosti skrčené. Nebo možná tě jen nechám, aby sis ublížila sama. Mlátila hlavou o zeď dokud by tě nebolela jak čert. Řezání je taky efektivní. Chci abys viděla svou vlastní krev, jak stéká po tvé ruce. A v tom si uvědomíš, že přijmeš veškerou bolest, kterou ti nabídnu. Jsi v depresi, jsi naštvaná, máš bolesti.. snažíš se někoho přivolat, ale jakobys byla němá, nikdo neposlouchá? Kdo by se o tebe zajímal?!?!!Zasloužíš si to, můžeš si za to sama." další slova si už čtu sama pro sebe.Tohle na mě udělalo dojem...tohle by mohlo zabrat...Právě jsi si mě získala Anno...budu jen tvá...chci být hubená...řeknu si statečně v mysli a zvednu se.

Najdu váhu a zvážim se. 99 kilo?! Ty krávo tlustá začni se okamžitě hýbat,aby jsi trochu zhubla a nebyla za třídní prase! Zaječí na mně mé po...ne počkat...to není mé podvědomí...je to Anna...vzpomínam si na její slova: Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále...Kývnu nad tim hlavou. Ano Anno...odteď si má jediná kamarádka...statečně  pozvednu lehce hlavu ke stropu.

Děkuji za votes! :333 Prosím vás o to,aby ste i komentovali,jak se vám to zatim líbí :) Omlouvám se za chyby :/ Další část přidam brzy :)

Expl0ited<3My hero<3Kde žijí příběhy. Začni objevovat