Expl0ited<3My hero<3

9.Kapitola

Tahle zpráva mě zamrzela, už nevěřim, že je to nějaký Petr...To jsou určitě nějaké holky z naší třídy...ano...a já se usmála několikrát,když mi napsal...ušklíbnu se na monitor.

Já: V pohodě :) Tak to odložíme na jindy ;)

Petr: To je super :)) napíšu ti až budu mít nejbližší volný den ? :) Ale kdyby jsi chtěla, tak večer až se vrátim, tak si můžeme zavolat přes skype :) **** /Ty hvězdičky znamenají tu adresu,nechci sem nějakou psát, aby jste si nemysleli, že je opravdu jeho./

V ten moment mi srdce vynechalo asi 2 údery. Právě mi napsal, že si chce zavolat přes skype?! Cože?!

Já: No jasně :) ráda :) Budeme i na webkách?

Petr: Jasně,že jo :)

Proboha on chce jít na webky?! Musim se nějak nalíčit, abych vypadala jako člověk a ne, jako zombie!  Začnu se rychle dívat po pokoji.

Já: Dobře :) V kolik tu teda mám být?

Petr: Kolem 7 by to šlo?

Já: Jasně :) budu tu :) musim jít uklízet, tak zatim :)

Petr: Těšim se :) zatim...

Nooo chlapče, počkej až mě uvidíš, pomyslím si a notebook dam na stůl, zapnu si tam webcamtoy, abych věděla jak moc toho Petr uvidí v mém pokoji a začnu uklízet. Když už mam, tak nějak uklizeno, tak se posadim, za stůl.

Udělam na kameru úšklebek, zasměju se nad tim jak to vypadá na monitoru. Povzdychnu si a kouknu na čas. Za půl hoďky 7 ...supeeer...Na tváři mi to způsobí úsměv.

Když to zpozoruju na monitoru ,tak se na sebe pořádně zadívam. Mám kruhy pod očima a hnusný obličej, argh, zvednu se a jdu si pro líčidla,která jsem si asi před 3 roky koupila a stejně je moc nepoužívala. Následovně se začnu v koupelně u zrcadla líčit. Snad to ještě umim...

Když mam zakryté kruhy,řásenku na řasách a trochu tvářenky,tak na sebe udělam obličej v zrcadle,musim se tomu zasmát.

Přecházim k počítači kouknu na sebe do tè webky,zase jednou trochu zlidštěná,pousměju se a přihlásim se na skype. On už tam je? Co? Kolik vůbec je? Kouknu na hodiny dole v pravém rohu monitoru. Uff...za pár minut 7, tak přece jsem to jen stihla. Ještě vyskočim na nohy a převleču si černý tričko s krátkým rukávem, jen proto, aby mě to dělalo hubenější a navíc je docela tma, takže mě uvidí jen z části a to je dobrý.

Posadim se za stůl a najednou se předemnou zobrazí obdélník s Petrovo jménem. Už volá...páni, páni, páni...ruce se mi roztřesou a přijmu to.

„Ahoj Vaness..." pozdraví mě hlas z počítače.

„Ahoj" pozdravim ho mile, nevědomky se mi na tváři vykouzlí úsměv. „Budeme tedy zapínat ty webky nebo ne? " zeptám se ho.

„Jasně..." řekne a zapne si jí. No páni!!!!! Je hrozně hezkej!!!! Na takovýhle kluky nemáš, Vanesso...oni žádný zlobry nechtějí...!! Řekla mi Anna, pokývala sem hlavou a pak jen omámeně sledovala, to jak se usmívá. „Zapneš taky tu webku Vaness? " zeptal se mě ten hezky melodický hlas z počítače.

„No já nevím...nemam na tebe jsi opravdu hezký..." vylítne ze mě, dam si ruku na pusu
„No, tak to si nemyslím..." řekne a zakření se.

Ahhhh...je tak roztomilý...Rozplývám se nad nim. „Tak se nelekni..." řeknu a zakryju si obličej hned po tom co máčknu na tlačítko, který mi pustí webcameru.

„Ále prosimtě..." slyšim, jak říká „ Dej ty ruce pryč ať na tebe vidim..." nejspíš si mě prohlíží. Začnu pomalu odendavat ruce.

„Sekne ti to..." mrkne na mě, začerenam se.

„To jen proto, že jsi mě neviděl pořádně..." řeknu a zakřenim se na něj.

Usměje se na mě, ahhh...stále tak sladkej
„Nemyslim si, že v reálu jsi jiná..." řekne mi.

„Divil by jsi se..." usměju se, až mi jsou vidět zuby.

„Máš krásnej úsměv..." řekne mi a já zčervenam úplně, musim být jako rajče.

„Ty , ale víc..." zazubim se na něj. Zasměje se oba zároveň.

"Jak se ti vede na škole?" zeptá se mě a já jen chvilku přemýšlim co říct.

„Tak asi jako každýmu..." řeknu a podívam se mimo počítač, na stůl.

„Moc tomu nevěřim...tvůj pohled mi to nedovoluje..." řekne, kouknu na něj a povzdychnu si.

„Prosím neřeš to..." řeknu a falešně se usměju.

„No dobře tedy..." řekne a usměje se na mě.

„Máš tak roztomilý úsměv..." přemýšlim nahlas, takže nevim, že sem to řekla nahlas.

„Awww...díky..." poděkuje i když nevim za co. „Ty máš taky hezkej úsměv..." oplatí mi lichotku.

„Uhm...já to řekla nahlas? " zeptam se ho. Když přikývne, tak zčervenam.

„Sluší ti, když se červrnáš" zasměje se a stále mě sleduje.

„Heeej! Nedělej si ze mě srandu..." zasměju se a dám si obličej do dlaní, aby nebylo vidět, jak se červenam.

„Nezakrývej se Vaness..." řekl mi.
Ohh...to řekl opravdu mile.

Sundam si ruce z obličeje a kouknu na něj. „Vždyť vypadam, jak rajče..." řeknu,pomalu mi červeň z tváří mizí.

„Budeś teda chtít zajít ven? " zeptá se mě.

„Podle toho kdy a jestli budu mít čas" řeknu mu. Proboha proč mu tohle říkam, když mam čas pořád? To je jedno...

„Dobře, tak já ti dam ještě vědět kdy " mrkne na mě.

Přikývnu a jen se usměju.

„Omlouvám se, ale už budu muset jít, abych vstal zítra do školy..." udělá takovej smutnej obličej.

„To nevadí...taky už půjdu...zítra si můžeme zase zavolat..." usměju se a své mahagonově hnědé trochu vlnité vlasy si přehodim dopředu kde mi přilnou k tělu kousek pod prsa.

„Tak zatím...měj se Vaness" rozloučí se se mnou.

"Zatim Petře..." věnuji mu ještě krátký úsměv před tim než to vypne. Opřu se do židle a usměju se až mi jsou vidět zuby. No páni, no páni, no páni! Tak hezkej kluk...právě se mnou volal?! A chce se mnou jít ven!!! No měla bych sakra začít hubnout, aby se mě nelek až mě uvidí...
Kouknu na hodiny,stejně po chvilce zapomenu kolik je.

Dám si jeśtě rychlou sprchu, převleču se do pyžama a lehnu si. Z toho adrenalinu nemohu spát a tak si vezmu mobil a jdu na facebooku přes něj.

Po nějaký době mě začnou pálit oči a tak zamknu mobil a dám si ho pod polštář, přetočim se ještě na bok a zavřu oči, mam před sebou jeho roztomilej úsměv. Když usnu tak se mi o Petrovi zdá...

Ahooooj :3 tak přidávam další část! :) Dýl sem žádnou nevydala a tak sem napsala trochu delší :)) Snad se vám líbí :) Moc se omlouvám za chyby :( Moc moc moc moc vám děkuji za 2000+ přečtení :O Jste úžasní!!! ♥♥♥
Mám vás ráda xxx