Let, pád a nebe

Kapitola 22.

Ahoj :) poslední dobou se mi stává, že přemýšlím o tak vzdáleném ději knížky, že to snad ani není možný, ale děj přítomnej....ani ťuk. Co tím chci říct? Že jsem nad tím přemýšlela tak dlouho, až mě napadlo napsat druhej díl. Takže jo, momentálně se zabývám i sepisováním dvojky. A nenapadá mě název. Absolutně žádnej. Budu moc ráda, když mi případné návrhy napíšete do komentů. (I když chápu, že když neznáte děj, název se tvoří dost blbě. :)) A další věc: překročili jsme 500 shlídnutí, což je naprosto neskutečný, když si vezmete, že jsem nedávno psala, že jsme přeskočili "dvoustovku". Neskutečně vám děkuju. Tahle kapitola, ostatně tak jako všechny, je pro vás. A chci tu zmínit i carie7, protože mi její komentáře vždycky zvednou náladu. Děkuju. A nebyla bych to já, kdybych nepoděkovala LittleEli9 a emmushe. Děkuju. :D. A ještě chci extra poděkovat AntonieVcerne, protože Gabrielle vzešla hlavně od ní. Ta postava je psaná tak, jako by to byla Antonie sama. Doufám, že jí to nevadí a chci říct, že pokud se k postavě bude chtít jakkoli vyjádřit, např. bude chtít něco změnit, budu si jejího názoru cenit a snažit se jím řídit. Doufám, že vás příběh baví. Mám vás moc ráda.
Vaše Verushe ♥♥
(P.S. na obrázku Rys)

"Naučíš mě řídit?" Zeptala jsem se Johnyho a zvesela si poskočila.

Zasmál se.

"Jo, jasně a kam by si prosím tě jezdila, když nikam netrefíš?"

"Ha ha ha. Ty....už s tím přestaň."

Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. Akorát jsem nevěděla proč.

"Proč? Mám pravdu, přiznej to."

"Tak naučíš mě řídit nebo ne?"

"Ne. Jednou mi za to poděkuješ."

"Já nechci, abyste mě s Gabb pořád vozili. Je to....hrozný."

"Tak jdi do autoškoly. Já tě na svědomí mít nechci."

"Fajn. Ale koupíš mi auto."

"Tak ty mi teď řekneš, že je hrozný, když tě vozíme a pak chceš, abych ti koupil auto? Ty si fakt neuvěřitelná."

Široce jsem se na něj usmála.

"Si nějak věříš, Ternerová."

"Jo. Víš proč? Protože jsem tvoje milovaná Rys a svojí milovaný Rys prostě musíš koupit auto, jinak tvoje milovaná Rys bude moc smutná."

Přitáhl si mě k sobě.

"Dobře. Koupím svojí milovaný Rys auto."

"Vážně?" Tvářila jsem se na oko překvapeně.

Zasmál se něžně mě políbil.

"Jo. Ale až uvidím řidičák."

"Neboj."

Doma jsem napsala Gabb.

"Kde si se ucila ridit?"

Gabrielle odepsala za chvilku.

"Proc?"

"Hadej" napsala jsem.

"Uz te vidim za volantem. (Sebevrahu). Depp ti to schvalil?"

"Jop. Koupi mi auto. :)"

"Teda...cos mu za to prosim te slibila?"

"Ty ses uchylna! :)"