Kapitola 34.

240 21 5
                                    

Ahoj kámové! :D

Song: pro navození atmošky :D "Flightless bird, American mouth" od Iron&Wine.

Děkuju terezaaaaaa za koment k minulé kapitole a za radu ohledně psaní. :D Díky Tess, tvoje nápady jsou best :D ^.^

Obrázek: levitující Tomík Willík Hiddleston :D

So...

Uvnitř to bylo jak jinak, než obrovské. U zdi naproti vchodovým dveřím byly schody stáčející se doleva, co vedly do druhého patra. Podlaha byla potažená bílým huňatým kobercem a zdi byly obloženy dřevem. Nalevo se rozprostíral obrovský krb, před kterým stála béžová pohovka s malým konferenčním stolkem. Nad ním byla šíleně dlouhá polička snad s miliardou cédéček. V rohu místnosti u okna, jímž bylo krásně vidět na hory kolem, stálo bílé křídlo. U zdi napravo pak byl bar a kuchyňská linka. Na první pohled mě zaujala velice zvláštní věc. V krbu plápolal oheň, což bylo divné, protože tu dlouhou dobu nikdo nebyl. Zeptala jsem se na to Johnnyho.

"Chodí sem jedna paní, jmenuje se Anne a stará se tu o to. Bydlí kousek odtud v malém domku a občas zůstává i tady. Když jí před pár lety zemřel manžel, nechtěla už žít dole ve městě, protože jí ho tam všechno připomínalo, a tak se odstěhovala sem. Nejspíš prostě jen před chvílí odešla." Odpověděl mi.

Zamířila jsem k poličce s cédéčky.

"Máš tu tolik muziky...to snad ani není možný..."

"No jo, ale snad polovina jsou jen filmový soundtracky, ani nevim, proč ty cédéčka mám."

Namátkou jsem jedno vzala.

"Jako really? Ty máš soundtracky z Twilightu?"

"Nesměj se mi sakra, říkám, že ani nevim, přoč ty céda mám."

"Ty seš fakt pakůň."

"Pakůň?"

"Jo, pakůň. Můžu to cédo pustit?"

"Ne asi, máš to zakázaný, fakt. Dotkni se toho přehrávače a sejmu tě."

S úsměvem jsem došla k přehrávači a dala do něj cédéčko. Proklikala jsem se asi miliardou skladeb z Twilight jedničky, dvojky, trojky a čtyřky první části, než jsem se dohrabala k Rozbřesku druhý části a našla song, co jsem hledala. "Flightless bird, american mouth" od Iron & Wine. Bůh ví proč byla až úplně na konci, i když se objevovala už v prvním díle.

Johnny se pousmál.

"Dobrá písnička."

"Já vim, proto ji pouštím. Zatancuješ si se mnou?"

"Dobře."

Došel ke mně, vzal mě za ruku a odtáhl mě doprostřed místnosti. Pak mi dal druhou ruku kolem pasu a já mu tu svojí dala na rameno. Pomale jsme začali tančit a já se rozesmála.

"Co je?" Zeptal se mě.

"Já nevim."

"Aha."

Dívala jsem se mu přímo do očí. Pohled mi opětoval.

"Proč máš kruci tak černý oči?"

"Černý? Taková barva očí ani není, ne? Teda,...né, že bych svoje oči nějak blíž zkoumal, ale řek bych, že jsou tmavě hnědý."

Udělala jsem otočku, jenže jsem jako správnej retard zakopla a málem si to šinula přímou tratí na zem, ale Johnny mě naštěstí chytil. Nadzvedl mě a postavil mě zpátky na nohy. Začala jsem se červenat.

Let, pád a nebeKde žijí příběhy. Začni objevovat