Kapitola 46.

251 21 1
                                    

Ahoj :D Po dloooooouhé době kapitola, ale dlouhá, tak snad vám to tím vynahradím. :D

Mějte se hezky,

Verushe :D

So...

„Ne. Zase špatně. Ty si fakt vůl." Rozesmála jsem se, protože jsem z Johnnyho už vážně nemohla.

„Nesměj se mi! Jsi pako."

Začala jsem z kuchyně pomalinku couvat pryč, protože jsem přesně věděla, jak zareaguje.

„A ty jsi Johnny Depp. To máš naprosto to stejný."

Vražedně se na mě podíval a rozběhl se po mně. „Ternerová!"

Snažila jsem se mu utéct, ale v overalu, co vypadal jako Stitch, ve kterém jsem spala, se běželo dost špatně. Hrozně to klouzalo, takže mě chytil skoro okamžitě a protože jsme oba nevídaní debilové, flákli jsme sebou na gauč. Smáli jsme se jak pomatení, což ovšem netrvalo dlouho. Po celém bytě se linul smrad spáleniny. Trvalo mi jen sekundu, než jsem pochopila, o co jde.

„Tys to spálil!" Zaječela jsem a rychle se vymotala z gauče

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Tys to spálil!" Zaječela jsem a rychle se vymotala z gauče. Rozběhla jsem se k plotně a sundala z ní pánev s velmi nevábně vypadající palačinkou. Aneb když necháte osud svého oběda v rukou Johnnyho Deppa. Naštěstí jsem jich udělala už dost předtím, takže to nebyla až zas tak veliká tragédie.

„Tys tu palačinku přímo zamordoval!" Zakřičela jsem na něj, načež se rozesmál.

„Claryso, jak můžeš chodit s vrahounem palačinek?" Zeptal se a teatrálně zvedl hlas.

„To mi řekni, taky to nechápu. Za trest budeš bez oběda. A pak tě vyženeme za zeď, napospas bílým chodcům a všelijakým jiným obludám."

„Ty koukáš na Game of Thrones?"

„Jo." Odpověděla jsem mu.

Stál jen centimetry ode mě. Ruce mi dal kolem pasu, já jemu své kolem krku.

„Ty jsi dokonalá. Naprosto dokonalá. Čteš Hunger games, koukáš na Game of Thrones...já tě miluju."

Zčervenala jsem. Naštěstí pokračoval, a tak jsem nemusela čelit tomu, že se ode mě čekalo, abych něco řekla.

„Tvoje nejoblíbenější postava?"

„Daenerys Targaryen. Tvoje? Mimochodem, s tím obědem jsem to myslela vážně."

Zasmál se. „Mou oblíbenou postavu ti neřeknu. Řekni si cenu."

„Hmm, cena života jedné nevinné palačinky...už vím. Proč mi ji neřekneš?"

„Jaká je ta cena? Protože. To je tajemství."

„Řeknu ti to, až mi řekneš, jaká je tvoje nejoblíbenější postava."

Let, pád a nebeKde žijí příběhy. Začni objevovat