call me daddy » h.s.

4.

*o pár týdnů později*

S Harrym jsem vycházela úplně v pohodě, byl fakt milý, ale poslední dobou se na mě divně koukal a já jsem z toho byla často nervozní.

"Budeš nám chybět." řekl Harry když jsme stáli před taxíkem.

Mamka jede na nějakou pracovní cestu do Los Angeles na 14 dní.

A to nejhorší na tom bylo to, že tu budu s Harrym úplně sama. Měla z toho strach, ale zase jsme měli prázdniny a to bylo super.

"Budu vám volat jo?" řekla mamka s uslzenýma očima.

"Dobře" ještě jsem jí objala a Harry se s ní rozloučil.

"Ahoj a užij si to!" zakřičel na ní a pak už odjela.

-

"Co budeme dělat?" zeptala jsem se protože jsem se už nudila

Harry

Nevím co mě to napadlo, ale políbil jsem jí.
Konečně jsem ji mohl cítit.

Byla zaražená, ale pak spolupracovala. Po chvilce jsem se od ní odtáhl.

"Co to bylo?" vypadala vystrašeně.

"Já nevím, ale už hrozně dlouho to chci udělat, chci - chci se tě dotýkat úplně všude, chci aby jsi sténala moje jméno, chci ti dělat tak dobře jako nikdo jiný, chci aby jsi byla jen moje, ta představa že se tě dotýká někdo jiný je hrozná." nepřemýšlel jsem nad tím, co říkám. Dusil jsem to v sobě hrozně dlouho.

Nic neříkala jen tam stala a měla skleněné oči. Šel jsem k ní a chtěl jí obejmout, vypadalo to, jako když se jí chce plakat, ale to co udělala mě zarazilo. Dala mi facku.

V tu chvíli jsem se neovládl a hrubě jsem do ní strčil.

"Co si - co si to udělal?" vydala ze sebe a  začala brečet . Absolutně jsem nevěděl co mě to napadlo. Často jsem nad sebou ztrácel kontrolu a pak toho litoval.

"Omlouv-"

"Nech mě na pokoji! Nepřibli-"

Nicol

"Nech mě na pokoji! Nepřibli-" ani jsem to nedopovědela a schytala jsem facku. Začala jsem brečet ještě víc a rychle jsem utíkala do pokoje.

Vždyť byl tak milý a všechno okolo toho, prostě to nejde dohromady. Uslyšela jsem dupot po schodech a začala se celá klepat, byla jsem schoulená v rohu pokoje a brečela.

Takhle jsem tam seděla snad deset minut, pak se otevřeli dveře.

"Nicol." zamumlal, jeho hlas se klepal a jeho oči byly uslzené. "Omlouvám se, promiň.
Ujelo mi to, já - nechtěl jsem ti ublížit."

Vtáhl si mě do objetí a hladil mě po zádech. Měla jsem pocit, že se rozbrečím ještě víc.

*o dva dny později*

Uběhli skoro dva dny od toho co mě uhodil. Přiznávám, že jsem si to tak trochu zavinila sama, ale co jsem měla dělat? To, že mě políbí o 17 let starší přítel mojí matky a ještě k tomu mi říká to že by se mě chtěl dotýkat je trochu divný. Moc jsem se s ním za ty dva dny nebavila, spíš jsem byla pořád zalezlá v pokoji.
Už jsem se těšila na mamku. Chtěla jsem aby tady byla, ale měla jsem jí říct to co Harry udělal?

Když bych jí to neřekla tak bůh ví co by se dělo dál, ale když bych jí to řekla tak se pravděpodobně rozejdou nebo mi to nebude věřit.

Ležela jsem ve svém pokoji a nad tím vším přemýšlela. Uslyšela jsem klepání na dveře.

"Nicol?" byl to Harry.

"No?" řekla jsem měkce a posadila se.

"Já - mohli by jsme na to zapomenout? Myslím tím tu facku. Je mi to líto." zamumlal, jen sklopil pohled a sedl si na proti mě do postele. Sedla jsem si tureckého sedu a koukala mu do očí.

"Já se ti taky omlouvám ale co jsem měla dě-" ucítila jsem jeho rty na těch mých a vnímala jen to. Byla jsem zaražená, ale začala jsem s ním spolupracovat. Začal mě pokládat na postel a vyhoupl se nade mě ale pořád nechal naše rty spojené. Odlepila jsem se od něj abych se mohla nadechnout.

Nebylo to správné.

"Jsi tak krásná." uslyšela jsem jeho chraplák.

"Har-"

"Říkej mi Daddy" v tu chvíli se mi zatmělo před očima. Cože?

"Co?" nasucho jsem polkla.

"Nerozuměla si, zlato?" uviděla jsem jeho úšklebek

"Rozuměla, ale - ale to přece nemůžeš myslet vážně, proč?" pořád jsem byla trochu mimo.

"Kdy jsem tě uviděl na těch schodech tak jsem si řekl, že prostě musíš být moje. Ta představa, že sténáš jméno někoho jiného, protože ti dělá dobře je hrozná. Chci ti ukázat jak by jsi se cítila kvůli mě, chci slyšet sténání mého jména z tvých úst a -" přerušila jsem ho.

"Tak mi to ukaž...Daddy"