call me daddy » h.s.

28.

Po dvou hodinách jsem si vybalila všechny svoje věci. Teda až na oblečení. Musím se zeptat Harryho, do které skříně si to můžu dát.

"Harry?! Kam si můžu dát oblečení?! " zařvala jsem aby mě slyšel. Vařil večeři.

"Cože?!" zařval na z5.

"Pojď sem prosím!" křikla jsem zatímco jsem si postupně vyndavala nějaké oblečení.

"Jo, počkej!" slyšela jsem dupot po schodech. "Co si chtěla?" měla na sobě zástěru.

"Sekne ti to." usmála jsem se na něj.

"Mě vždy a všude." mrkl na mě.

"Egoisto." protočila jsem očima.

"Budu dělat, že jsem to neslyšel. Co jsi potřebovala?" pousmál se.

"Kam si můžu dát svoje oblečení?"

"Ehm počkej." šel ke svým skříním a začal je otevírat. "Tady. Jsou volné." abych pravdu řekla, bylo divné, že má tolik skříní.

"Tak za prvý, jsi horší než ženská,proč jich máš tolik? A za druhý, proč jich máš tolik prázdných?" pozvedla jsem obočí a nepřestávala jsem se usmívat.

"Obyčejný 'díky' by stačilo." s úsměvem protočil oči. "Mám rád prostor, nikdy nevíš kdy se ti to bude hodit."

"Fajn." pokrčila jsem rameny a postupně dávala své věci do různých poliček co tam byly. " Něco se ti pálí."

"Do háje." rozeběhl se dolů. Ten výraz byl k nezaplacení.

-

"Co se ti to tady předtím spálilo?" zeptala jsem se když jsme jedli večeři.

"Mlíko." co?

"Co? Na co mlíko?"

"I já mám nárok na kakao ne?" děláš si srandu?

"Harry si jak malý." zasmála jsem se.

"Nech toho." zamumlal a usmál se, ukázal svoje dolíčky.

Nic jsem neříkala a pokračovala v jídle.

Když jsme dojedli tak jsem se nabídla, že umyju nádobí.Harry sice protestoval, ale stejně jsem ho umyla.

"Nicol?" vydal ze sebe a já se na něj vražedně podívala, vyrušil mě z filmu.

"Hmm?"

"Nelituješ toho?" podívala jsem se na něj, nevěděla jsem o čem mluvil.

"Čeho?"

"V podstatě všeho." vydechl.

"Jak to myslíš?" nechápala jsem to. Co ho tak najednou popadlo?

"Prostě - přestěhovala jsi se sem ke mě, docela daleko od svojí rodiny a od všeho. Není ti to líto?" koukla jsem se na něj. Jeho výraz byl nejistý.

"Harry všechno je v pohodě. Nelituju toho a navíc, není to zas tak daleko. Pořád budu chodit do tý samý školy jen budu bydlet trochu dál." promluvila​ jsem a vzala ho za ruku, chtěla jsem aby mi věřil.

"Dobře." pousmál se a vtiskl mi pusu do vlasů.

"Nechci aby jsi se kvůli tomu trápil." jen mě políbil.

"Miluju tě."

"Miluju tě."