call me daddy » h.s.

23.

Už uběhli tři dny od máminy smrti a já se s tím nemůžu smířit. Byla moc mladá. Nikdy si to neodpustím.

Kvůli Harrymu a kvůli mě se toho už stalo hodně , ale tohle je vrchol. Nebýt Harryho a mojí blbosti, nic z toho by se sakra nestalo!

Nikdy jsem se do něj neměla zamilovat.

Všechno se absolutně podělalo.

Zítra je pohřeb. Další věc kterou určitě nezvládnu a zhroutím se tam. Nemám ráda tyhle akce.

Babička na tom musí být hodně špatně, je hrozné když rodič přežije svoje dítě.

Z mého přemýšlení mě vyrušila Lisa a byla jsem za to ráda.

"Nicol! Pojď se najíst!" zařvala ze zdola.

"Už jdu!" zařvala jsem na z5.

Vyhrabala jsem se z postele a šla si na sebe vzít něco čistého. Vzala jsem si černé legíny a vytahanou modrou mikinu.

Mike mi zajel pro nějaké moje věci k nám domu. Nechtěla jsem tam chodit.

Ještě jsem se zastavila před zrcadlem a přísahám, lekla jsem se sama sebe. Byla jsem vybledlá a měla jsem velké kruhy pod očima. Vypadala jsem jak zombík.

Ještě jsem si byla jen rychle opláchnout obličej aby se mě dole taky nelekli.

Seběhla jsem schody dolů a všichni už seděli u stolu.

"Zlato je ti dobře? Seš celá bílá." Zeptala se Lisa. Je mi příšerně.

"Jo je, jsem v pohodě." snažila jsem se o úsměv ale moc mi to nešlo.

"Máme palačinky. Dáš si že jo?"

"Jen jednu, nemám hlad."

"Musíš jíst, za ty čtyři dny si toho moc nesnědla."

"Já vím." sedla jsem si ke stolu a přemýšlela.

"Nevíte jestli bude zítra na tom pohřbu i Harry?" chtěla jsem ho tam potkat ale i nechtěla.

"Včera jsem mu volal a říkal že se tam určitě ukáže." ozval se Mike.

"Aha." řekla  jsem a začala jíst.

***

"Půjdu se na chvíli projít ven." potřebovala jsem na vzduch. Za ty tři dny jsem z toho pokoje vylezla jen když jsem potřebovala na záchod nebo když jsem měla hlad a to se nestávalo moc často.

"Dobře, dávej na sebe pozor."

"Budu, ahoj." vzala jsem na sebe kabát, boty a vyšla jsem ven.

Není to nejlepší nápad ale rozhodla jsem se jít podívat k nám domů.

Je tu jedna věc a nevím co okolo toho mám udělat. Mám Harrymu říct že jsem s ním byla těhotná? Když mu to řeknu tak na mě třeba bude naštvaný že jsem mu to neřekla nebo já nevím. Panebože má právo to vědět. Musím mu to říct.

Když mu to neřeknu tak toho budu litovat a on se to nikdy nedozví.

Prostě mu to řeknu, sice nevím kdy ale určitě to udělám. Musí to vědět.

Harryho auto stálo před barákem. Co tady dělá?

Vešla jsem dovnitř. Všude bylo ticho. Šla jsem do obýváku, ale tam taky nikdo nebyl. Přešla jsem do kuchyně.

Byl tam Harry a nějaká flaška s nějakým hnusem která byla prázdná. Pěkně to smrdělo.

"Harry?" nic.

"Harry? Slyšíš?" koukl se na mě. Měl úplně červené oči,vypadalo to že brečel a to docela dlouho.

"Sem debil. Totální hovado. Podívej se na mě. Všechno jen poseru!" praštil pěstí do stolu. Lekla jsem se.

"Klid." Šla jsem k němu. Byl pěkně ožralý.

"Pojď si lehnout. Potřebuješ se vyspat." vzala jsem ho okolo ramen a šla s ním do ložnice.

"Nechci.." protestoval.

"Dělěj." skoro se na tich nohách neudržel.

***

Volala jsem Lis a řekla jí že dnes už budu doma. Nemůžu ho tady přece nechat samotného. Bůh ví co by provedl.

Už přes hodinu spí na hoře.

Až vystřízlivý tak mu to řeknu.

Pořád mi vrtá hlavou Niall. Hrozně by mě zajímalo proč tam přijel a najednou byl ke mě tak milý.

Neměla jsem co dělat tak jsem si zapla ntb a zkontrolovala zprávy na fb.

Lily Somelly : Ahoj...:'(

Lily Somelly : Niall mi to řekl, je mi to líto..chceš si o tom popovídat?

Nicol Conner : Promiň ale nemám na to náladu.Teď jsem doma a navíc na hoře spí ožralej Harry, fakt super.

Lily Somelly : Aha, ale tak mi kdykoliv napiš a já příjdu, jo?

Nicol Conner : Děkuju..

Lily Somelly : Nemusíš, to je jasný..fakt je mi to líto

Nicol Conner : Jo to mě taky..

Lily Somelly : Bude to dobrý, uvidíš

Nicol Conner : Lil můžu se tě na něco zeptat?

Lily Somelly : Jop

Nicol Conner : Nevíš co se děje s Niallem? On se se mnou od toho co se stalo s Harrym vůbec nebavil a teď se jen tak objevil v nemocnici a byl ke mě milej a obímal mě.Bylo to divný.

Lily Somelly : To nevim ale můžu si s nim promluvit?

Nicol Conner : Fakt?

Lily Somelly : Jop

Nicol Conner : Děkuju

Lily Somelly : Nemusíš :*

Dál už jsem nic neodepisovala a šla si nachvíli lehnout ke mě do pokoje. Nebylo mi dobře.

****

Děláte si ze mě srandu? Panebože kdo zas zvoní? Chci spát. Znovu jsem zavřela oči ale ten zvuk nepřestával.

Ať tam stojí kdokoliv tak mu urvu koule.

Neochotně jsem se vyhrabala z postele a málem jsem spadla.

Hrozně se mi motala hlava.

Pomalu jsem sešla schody dolů a koukla kdo stojí za dveřma.