call me daddy » h.s.

32.

"Co se včera večer stalo?" zeptal se mě Harry, když jsme spolu zdobili stromeček. Neměla jsem moc dobrou náladu.

"Už o tom nechci mluvit." nevypadal moc spokojeně.

"Proč mi to nechceš říct? Je to něco kvůli mě?"

"Harry je to pořád to samý. Není to kvůli tobě, vážně ne. Dělám si to sama. Kdykoliv když se něco stane, vzpomenu si na to jak jsem byla malá. Vzpomenu si na mámu. Ale já už se nechci topit v depresích, prostě nechci. Trvalo to dost dlouho, ale včera to na mě znovu spadlo. Prostě o tom nebudeme mluvit ano?"

"Příjde mi jako kdyby pokaždý když pláčeš, že tě ztrácím." Co?

"To není pravda."

"Ale mně to tak připadá. Bojím se, že jednou potkáš někoho přiměřeně tvého věku a budeš s ním chtít být. Že si uvědomíš že jsem na tebe moc starý. I když to na mně možná není znát, přemýšlím nad tím každý den."

"Proč tohle říkáš? Už na tohle nikdy nemysli. To se nestane."

"Ale co když se to stane?" nechci se s ním hádat.

"Slibuju, že ne. Veř mi prosím."

"Dobře."

"Usměj se trochu, jsou přece Vánoce." Stoupla jsem si na špičky a silně ho objala okolo krku.

"Miluju tě."

"Miluju tě." zašeptal mi do ucha.

***

"Chceš pomoct?" dohodli jsme se s Harrym že večeři uvaří on, ale já mu do toho pořád kecám.

"Už jsem ti tisíckrát řekl, že ne." ušklíbl se.

"Ale já nevydržím jen tak sedět na zadku a nic nedělat."

"Víš co si vezmeš večer na sebe?" paneboože na to jsem úplně zapoměla.

"Ehn myslím, že se tak na dvě hodiny odeberu do ložnice a nebudeš o mě vědět."

"Tomu věř." dal mi pusu na čelo a já si šla vybrat něco na sebe.

Vyházela jsem snad polovinu skříně, ale stejně jsem si vybrala to nad čím jsem přemýšlela na začátku.

Nechce se mi to uklízet.

Nevěděla jsem kolik jsem měla času tak jsem se koukla na hodiny. Bylo něco po páté hodině. Měla bych si pospíšit.

Došla jsem do koupelny a zalezla jsem do sprchového koutu. Pustila jsem na sebe teplou vodu a chvíli si to užívala.

Nanesla jsem na sebe sprchový gel, umyla jsem si vlasy a následně to ze sebe všechno smyla.

Zabalila jsem se do ručníku a přešla do ložnice. Vzala jsem si čisté spodní prádlo a šla znovu do koupelny abych si vyfénovala vlasy.

Nechala jsem si je jen tak rozpuštěné. Potom jsem přešla k zrcadlu a začala si dělat make-up.

Nanesla jsem korektor, měla jsem trochu kruhy pod očima. Potom jsem to jen zapudrovala, udělala jsem si linky, nanesla řasenku a na pusu si potom ještě dám červenou rtěnku. Není to nic moc ale co už. Mně se to líbí.

Trvalo mi to je chvilku ale ještě jsem se nechtěla převlíkat do toho co bud mít večer tak jsem si na sebe vzala jen tričko. V domě bylo teplo takže jsem si kalhoty nebrala. Je to jen na chvilku.

Vydala jsem se za Harrym do kuchyně. Krásně to tady voňelo. Musím uznat, že Harry je vážne dobrý kuchař.

"Už si tady? Trvalo ti to vážně jen chvilku a už ses stihla i upravit." pronesl ironicky.

Jen jsem ho bouchla do ramene.

"To bolelo." dělal uraženého.

"No jo ty můj chudáčku."

Vyzvedl mě na kuchyňskou linku a přisál se mi na rty.

"Proč sis sakra nevzala kalhoty?" vzdychl mi do úst.

Nic jsem neříkala a dál ho líbala.

Začal mu zvonit telefon, ale on to ignoroval.

"Zvoní ti telefon."

"No. A. Co." říkal mezi polibky které mi dával na krk.

"Zvedni to." zasmála jsem se.

Šel pro telefon a zvedl to.

"Kdo to je?"

"Máma." zašeptal a odešel s tím do obýváku.

Po chvíli se vrátil.

"Proč ti volala?" byla jsem zvědavá.

"Ptala se jestli to zítra platí."

"Aha .A ví o mě? Ví, že někoho máš?"

"Ne. O tobě jsem jí nic neřekl."

"Proč ne?"

"Nějak jsem na to zapoměl."

"A věděli o mámě?" moc jsem se vyptávala.

"Ano."

"Co si jim o ní řekl?"

"Všechno co vědět potřebovali."

"Vědí že zemřela?"

"To jsem jim neřekl."

"Proč ne?"

"Máš moc otázek. Nebudeme to řešit."

"Fajn, jdu se převléct." měla jsem ze všechno smíšené pocity.

Oblékla jsem se a ještě jsem se upravila v zrcadle, potom jsem sešla schody dolů ale Harry tam nebyl.

Za chvíli byly slyšet kroky.

Přešel ke mě.

"Sluší ti to." pošeptal mi do ucha.

"Tobě taky." znovu jsem ho políbila.

"Jdu připravit stůl."

"Pomůžu ti."

***

"Je to hrozně dobrý."

"Já vím." ušklíbl se.

"Seš egoista." prokroutila jsem oočima.

Jen vyplázl jazyk.