call me daddy » h.s.

49.

"Dala by jsi prosím Harrymu klíče od jeho domu?" zeptala jsem se Lisy když jsme stáli před bytem. Zapomněla jsem mu je dát.

"Jasně." podávala jsem jí je.

"Ty si zase vezmi tyhle." podávala mi klíče od toho bytu.

"Děkuju. Za všechno." objala jsem jí.

"Nemusíš."

"Ale jo." po chvíli jsme se před bytem rozloučili.

"Kdybys něco potřebovala víš co máš dělat."

"Ještě jednou díky." pousmála jsem se na ní.

"Paa zlato."

"Ahoj."

Strčila jsem klíč do zámku a odemkla.

Byla jsem tu jen párkrát. Budu si tady muset zvyknout.

Všechny věci jsem zatím nechala v chodbě a porozhlédla jsem se tu.

Po hodině jsem si vše vybalila a konečně si trochu oddychla. Udělal jsem si čaj a zapnula jsem televizi.

Dlouho jsem se necítila takhle sama, v klidu.Daleko od všeho. Teď mi bylo všechno jedno. Chtěla jsem strávit normální, klidný den. No teda spíš večer.

Nebylo tady absolutně žádné jídlo. Musím jít do obchodu.

Bože.

Nesnáším nakupování.

Nesnáším nakupování jídla.

Nesnáším nakupování jídla sama.

Obula jsem si boty a vzala si na sebe kabát. Do kapsy jsem si dala nějaké peníze a mobil.

***

Nakoupila jsem jen to co jsem potřebovala.

Už bylo něco kolem sedmé večer.  Půjdu se vykoupat a pak si pustím televizi.

V půlce filmu mi zazvonil telefon. Ani jsem se nekoukala kdo to byl, prostě jsem to vzala.

Byla chyba že jsem se nepodívala.

*Nicol.*

*Ty pláčeš?* měl rozklepaný hlas.

*Já - jo.*

*Proč mi voláš tak pozdě večer?*

*Jen jsem tě potřeboval slyšet.*

*Aha.* bylo mi ho líto, ale na druhou stranu si to zavinil sám.

*Přijeď sem prosím.*

*Dobrou noc Harry.* típla jsem to.

Přitáhla jsem si k sobě polštář a bečela do něj. Vím že ho miluju ale zároveň to strašně bolí. Poslední dobou je všechno špatně. Všechno se zkazilo tak jak nejvíc zkazit se mohlo. Tak moc bych teď chtěla být s ním, ale taky nechtěla. Nevím co chci. Nevím vůbec nic.

Nebudu na to myslet. Prostě nebudu.

Půjdu spát. Teda pokud usnu.

***

V noci jsem skoro nespala. Pořád jsem se převalovala. Spala jsem cca 4 hodiny?

Vyčistila jsem si zuby a šla okamžitě zakrýt kruhy pod očima. Nemohla jsem sama na sebe koukat. Byla to hrůza. Doslova.

Zůstala jsem v pyžamu a vzala si nějakou knihu. Dlouho jsem nic nečetla.

Někdo ťukal. Ne ťukal, někdo to těch dveří pořádně bouchal.

Odložila jsem knížku na stolek a šla jsem se tam podívat.

Koukla jsem se skrz kukátko. Byl to Harry.

Co mám teď dělat? Jedna část říká že mu má otevřít, ale ta druhá, že mám dělat, že nejsem doma.

Nakonec se rozhodnu dělat, že tu nejsem. I když je to špatně, je to lepší než se hádat.

"Sakra Nicol otevři. Vím, že tam jsi."

"Nicol." bušení nepřestávalo.

"Otevři ty dveře, prosím." trhá mě na kusy ho tam nechat, ale nakonec bušení přestalo a ty hlasy taky.

Hádám že odešel. Doufám v to.

Vzala jsem si znovu knihu do ruky, posadila se na gauč a začala číst.

Po chvíli mě to přestalo bavit. Spíš jsem se na to nedokázala soustředit.

Zítra je silvestr. Co budu dělat?

Chtěli jsme s Harrym jít na večeři. Skoro všechny moje myšlenky směrovali k Harrymu.

Budu tady, budu se koukat na filmy a budu jíst všechno co uvidím. Takový Silvestr jsem ještě nezažila tak proč to nezkusit, že?

Měla bych zavolat Lily a omluvit se jí za to, jak jsem na ní vyjela.

Vytočila jsem její číslo.

*Lily?*

*Ahoj Nicol.*

*Máš teď čas?*

*Jo mám,proč?*

*Jsem sama a nebaví mě to tady.*

*Kde si?*

*V Londýně.*

*V Londýně?*

*Jo, Lisa s Mikem mi půjčili byt.*

*Když mi řekneš adresu, příjdu.*

Nadiktovala jsem jí adresu, řekla mi že tu bude do dvaceti minut.

Zatím jsem se šla obléct. Vzala jsem si jen tepláky a volnější bíle triko.

Bytem se rozezněl zvonek. Šla jsem otevřít.

"Ahoj."

"Čauky." objala mě.

"Chtěla bych se ti omluvit."

"Za co?"

"Jak jsem na tebe minule vyjela kvůli té věci s Harrym."

"Je to v pohodě, chápu to."

"Stejně mě to mrzí."

"Už to neřeš."

"Díky."

"Máš to tady hezký." porozhlédla se tu.

"Ooo od tebe je to podcta."

"No jo prosím tě." uchechtla se.