call me daddy » h.s.

58.

"Zlato vstávej." někdo se mnou jemně třásl.

"Ještě ne."

"Musíš do školy." nedal mi pokoj.

"Pět minut."

"Jak chceš." řekl a strhl ze mě peřinu.

"Děláš si ze mě srandu?" ootevřela jsem oči a viděla jak se na mě pobaveně kouká. "Něco k smíchu?" zvážněla jsem ale pořád jsem to myslela ze srandy.

"Jo, ty."

"Zabiju tě."

"Super a teď vstávej." s velkým úsměvem na tváři zmizel ve dveřích.

Nechápu že to že jsme se dali dohromady beru tak v pohodě. Čekala jsem něco jiného.

"Vylez z tý postele!"

"Už jdu." řekla jsem si pro sebe a šla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a rozčesala si vlasy.

Poté jsem přešla zpět do pokoje a vybrala si nějaké oblečení (média :d). Vše jsem si na sebe oblékla a udělala si svůj obvyklý make-up.

"Dáš si něco k jídlu?" zeptal se Harry když jsem vcházela do kuchyně.

"Nemám hlad, udělám si jen kafe."

"Měla by sis něco dát."

"Nechci." řekla jsem jednoduše.

"Fajn." zvedl ruce na obranu. "Můžeme jít?"

"Jo, jen si dojdu pro batoh."

-

"Až skončíš, počkej tu na mě, přijedu pro tebe."

"Já vím." pousmál jsem se.

"Já jen jestli si nezapomněla."

"Nemusíš se bát."

"Dobře."

"Musím jít, díky za svezení."

"Nemusíš mi děkovat, pa."

"Ahoj." zabouchla jsem dveře od auta a šla do té pakárny co si říká škola.

Na chodbě jsem stihla Lily.

"Ahoj."

"Ahoj. Tak co?"

"Co?"

"No co Harry? Mluvili jste spolu nebo snad ne?"

"No mluvili." nechtěla jsem to probírat zrovna tady.

"A?" zvedla jedno obočí.

"Jsme spolu." vydechla jsem.

"Konečně!" zapískala a skočila na mě.

"Ježiši klid." usmála jsem se. Magor.

"To je skvělý."

"Měli by jsme jít do třídy."

-

"Absolutně nechápu co to mele." pošeptala mi Lily.

"To jsme dvě." zašeptala jsem na z5.

"Aspoň je to poslední hodina." v tu chvíli zazvonilo. Konečně, díky bohu.

"Jdeš dnes k sobě?" zeptala se Lily.

"Ne - já - Harry mi byl dnes sbalit věci aby je zavezl zpátky k němu a mám mě tu vyzvednout."

"Ten na to šel rychle." uchechtla se.

"Nech si ty tvoje komentáře pro sebe jo?" bouchla jsem jí do ramena.

"Auu." hrála si na ublíženou.

"Promíň ty můj chudáčku." protočila jsem na ní se smíchem oči.

"Myslím že je támhle Harry." upozornila mě když jsme vycházeli ze školy.

"Jo tak já budu muset jít, ahoj."

"Pa."

Šla jsem za Harrym k autu.

"Ahoj." podívala jsem se na něj.

"Ahoj zlato." nasedla jsem a vyjeli jsme.

"Stihl jsi to všechno zabalit?"

"Myslím, že jo."

"Myslíš? Ty když myslíš, nedopadá to moc dobře." Uchechtla jsem se.

"Fajn, vůbec jsem se neurazil." pronesl sarkasticky.

"Nekaž to."

"A ty nebuď zlá."

"Já nikdy. Jen jsem upřímná." Mrkla jsem na něj i když to nemohl vidět, protože řídil.

"No a já umím lítat." protočil očima.

"Naučíš mě to?"

"To je tajemství." položil mi ruku na stehno.

"Aha."

"Víš co mi teď došlo?" najednou měl na tváři až moc velký úsměv.

"Co?" zděsila jsem se.

"No asi budeš muset ráno vstávat tak o hodinu dřív." Co?

"Jako proč?"

"Protože bydlím hodinu od Londýna lásko." ukázal ďolíčky.Tohle mě nenapadalo.

"To si děláš srandu."

"A pak, že nepřemýšlím."

"Ale to je na nic, nechci vstávat tak brzo. To ses nemohl přestěhovat někam blíž?" ušklíbla jsem se.

"Ne to nemohl." usmál se a věnoval se dál řízení.

Prohrábla jsem si vlasy a koukala z okna. Konečně jsme byli tady. Vystoupili jsme z auta a šli domů.

"Bolí mě zadek." prohlásila jsem.

"Hmm." prošel okolo mě a plácl mě přes něj.

"Hej!" bouchla jsem ho do hrudi.

"Ano?" ušklíbl se.

"Nenávidím tě." našpulila jsem pusu.

"Miluješ mě." bránil se.

"Seš si jistý?" dala jsem si ruce v bok.

"Jo,jinak by jsi mě nenechala udělat tohle." přistoupil ke mě a spojil naše rty.