10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)

16

Procházeli jsme se s Harrym po pláži, nejméně hodinu. Přišlo mi to jako chvíle. Většinu času jsme si povídali o tom, co tohle všechno je. Myslím, že jsme oba byli dost zmatení a potřebovali jsme zjistit, jak se ohledně toho všeho cítí ten druhý. Doufám, že to bylo přesně to, co se v téhle chvíli dalo udělat. Cenila jsem si toho, jak rychle se mi dokázal Harry otevřít.

„Opravdu jsi to tak myslela, když si říkala všechny ty věci?" zeptal se mě Harry, když jsme byli už téměř zpátky u domu.

„V tu chvíli ano. Bylo toho všeho moc. Nevěděla jsem, co mám dělat, Harry. Chtěla jsem ti ublížit, stejně jako ty mně, ale nevěděla jsem jak. Chtěla jsem tě, když jsem si chvíli myslela, že ty chceš mě, tak jsi udělal něco hrozného a já ztratila všechnu naději," vysvětlila jsem mu naprosto klidně, doufajíc, že to on tak přijme.

„Já vím. Opravdu se omlouvám. Vím, byl jsem debil a neměl jsem to dělat," řekl s pohledem upřených do mých očí.

„To teda byl," odvětila jsem, on se zasmál a potom mě políbil.

Každý náš polibek pro mě byl úplně výjimečný. Musím říct, že jsem si je užívala. Líbilo se mi, když mě Harry prostě jen tak nečekaně políbil, když se naše rty dotkly a když se společně pohybovaly.

„Potřebuju vědět ještě jednu věc," řekla jsem do ticha. Opravdu jsem se na to nechtěla ptát. Bylo to téma, kterému jsem se chtěla vyhnout. Věděla jsem, že pokud se nezeptám, nedá mi to spát.

„Co?" zeptal se Harry, přičemž svraštil obočí.

„Kate. Potřebuju vědět, co to mezi vámi je," řekla jsem vážně a modlila se ať už je tohle za mnou.

„Mezi mnou a Kate?" zopakoval Harry mou otázku, jako by si potřeboval urovnat myšlenky.

 „No, já a Kate jsme byli něco jako přátelé s výhodami. Je to děvka, já vím. Jsem si toho plně vědom. Lituju toho, že jsem to dělal." Nemohla jsem se ubránit pocitu žárlivosti.

„Takže.. Teď? Už nic?" zeptala jsem se, myslím, že jsem se ptala moc, ale bez toho to nešlo. Bylo ještě tolik věcí, které jsem potřebovala vědět. Tahle patřila mezi ty hlavní.

„Od té doby, co jsem tě bránil na té párty před tím hnusákem jsem s ní nebyl.“

"Dobře," uklidnila jsem se a všimla jsem si, jak starostlivě se na mě dívá.

„Věříš mi? Potřebuju, abys mi věřila, Georgie,“ řekl Harry, já přikývla.

„Snažím se," odvětila jsem po pravdě. „Jenom prostě potřebuju trochu času."

„Chápu," řekl a potom mě políbil na čelo. „Myslím, že je čas jít. Určitě na tebe čekají kluci.“

„Ahoj, Harry," rozloučila jsem se a naposledy se podívala do jeho očí. Viděla jsem v nich, že je šťastný. Otočila jsem se k němu zády a pomalu jsem odcházela z pláže, boty jsem si nesla v rukách.  Pomalu jsem mířila k domu, ze kterého se ozývala hlasitá hudba.

Vešla jsem dovnitř, přičemž jsem si otřela nohy o rohožku, abych z nich dostala písek. Pak jsem si znovu obula mé boty. Na zemi bylo rozbité sklo. Nechtěla jsem si ublížit. Prošla jsem tmavou chodbou a dostala se do obývacího pokoje, kde jsem našla kluky. Seděli na koberci v rohu pokoje a pili z kelímků to hnusné pivo, které se tu nalévalo. Všichni kromě Nialla.

„Jsem tady," oznámila jsem jim, když jsem přišla blíž. Oni se na mě všichni podiveně otočili.

„To jsme rádi. Kde jsi byla? Mysleli jsme si, že tě někdo unesl," řekl Louis a všichni se zasmáli.