10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)

63

Otevřela jsem jeho dřevěné dveře s nápisem „Nevstupovat!“ a rozhlédla se po pokoji.

"Harry?" zavolala jsem jeho jméno a doufala, že třeba vyleze z koupelny, ale nic.

Nikde nikdo.

Položila jsem tedy tašky s dárky na zem do rohu pokoje. Ještě jsem si ověřila, že Harry není  v koupelně a pak jsem si zoufale sedla na postel. Měla jsem o něj strach, nezvedal mi telefony a předtím ani neřekl, kam jde. Co když se mu něco stalo a já nemám ani ponětí kam šel.

Znovu jsem vzala telefon a vytočila jeho číslo. Nezvedal. Zkusila jsem to ještě dvakrát, ale pořád nic. Tak jsem dál seděla na posteli a přemýšlela, kde by mohl být. Snažila jsem se zůstat klidná. V ruce jsem držela telefon a čekala, že třeba zavolá, ale po hodině koukání do zdi a neustálého kontrolování telefonu jsem to vzdala a lehla si na postel, že to všechno radši zaspím.

***

"Gee," slyšela jsem a ucítila, jak mnou někdo třese. Přetočila jsem se na druhý bok a doufala, že mě nechají dál spát.

"Georgie," uslyšela jsem znovu. Zamručela jsem a otevřela oči.

Stál nade mnou Harry a znovu chtěl něco říct, ale když viděl, že jsem vzhůru rozmyslel si to.

"Už jsem vzhůru," řekla jsem a pomalu se posadila na jeho postel.

"Fajn. Proč vůbec spíš? Je šest hodin," zeptal se Harry a nechápavě zavrtěl hlavou. Vypadal jinak.

"Proč? Protože jsem tu na tebe čekala hodinu a usnula jsem z toho. Kde jsi vůbec byl?" zeptala jsem se a stále se snažila zjistit, co je na něm jiného.

Oblečení.  Ne.  Obličej. Ne. Vlasy?! Vlasy. Harry má jiné vlasy!!!

 *HARRY*

"Já.. Byl jsem za mámou," zalhal jsem. Nebyl jsem v nemocnici. Taky jsem potřeboval zařídit Georgii dárek a nechtěl jsem, aby o tom věděla. Vůbec nic.

"A proč jsi nezvedal telefony? Myslela jsem si, že se ti třeba něco stalo, Harry," řekla a upravila si jednou rukou vlasy.

"Vybil se mi po cestě, promiň," řekl jsem. Nechtěl jsem, aby se o mě bála.

"Dobrý. Ty máš nové vlasy?" zeptala se mě teď už s úsměvem na tváři.

"Jo.. Zastavil jsem se v kadeřnictví," odpověděl jsem. Měl jsem to jen o malý kousek kratší, protože jsem chtěl, aby to nebylo moc vidět. Ale byl jsem docela rád, že to Gee poznala.

"Sluší ti to," řekla a já se s úsměvem posadil na postel vedle ní a zamotal do sebe naše prsty.

Jak je možné, že mi tolik chyběla, i když jsem ji neviděl jen pár hodin?!

"Co jsi koupila?" zeptal jsem se zvědavý, co pořídila. Opřela si hlavu o mé rameno a já se usmál nad jejím gestem.

"Mámě jsem koupila jednu italskou kuchařku, kterou chtěla. Tátovi nové Ray Bany. Niallovi novou verzy Call Of Duty a jeho rodičům pěknou čínskou vázu," řekla a já poslouchal každé slovo, které řekla s obrovským zájmem.

"Myslím, že všem uděláš radost," řekl jsem a políbil ji na tvář.

"Co říkala máma?" zeptala se Gee najednou a já znejistěl. Nechtěl jsem jí lhát, ale zase jsem nechtěl, aby věděla, že jsem jí zařizoval dárek.

"Cítí se líp," řekl jsem jednoduše a doufal, že se o tom nebude chtít dál bavit.

"To je dobře," řekla s úsměvem na tváři. "Nepustíme si nějaký film?" zeptala se potom a já byl rád, že jsme opustili téma nemocnice a moje máma.