10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)

37

„Můžem?" zeptal se Harry. Přikývla jsem a oba jsme šli do jeho auta.

„Kam jedem teď?" zeptala jsem se a on se na mě usmál 

„Neptej se," řekl a jeli jsme dál.

Cesta trvala docela dlouho. Mohlo to být tak třicet kilometrů za městem, když jsme konečně zastavili. Vůbec jsem nevěděla, kde jsme. Bylo to tu opuštěné, krajina byla zasněžená a široko daleko nebyly znaky života. Harry nechal auto na louce pod stromem a potom jsme oba vylezli.

„Kde to jsme, Harry?" zeptala jsem se a on se na mě usmál.

„Tohle.. Je to moje nejoblíbenější místo," prohlásil a já se tady rozhlédla. Nic jsem neviděla a nechápala jsem, co je tady na tom tak skvělého.

„Pojď, ještě musíme kousek jít," řekl a chytl mě za ruku.

Byla mi zima a já byla ráda, že mě držel za ruku. Jeho tělo bylo vždycky tak teplé, i v té největší zimě. Tiskla jsem se k němu, abych se trochu zahřála, a společně jsme šli po zasněžené louce asi dalších patnáct minut, než jsme se zastavili.

Bylo to tu krásné. Před námi stála docela velká dřevěná chalupa. Bylo to tu tak opuštěné, ale hrozně hezké. Podívala jsem se na Harryho, který mě ten pozoroval. Políbila jsem ho na tvář a on se usmál.

„Bydlí tam někdo?" zeptala jsem se Harryho.

„No, moje babička," odpověděl a já se usmála.  „Jdeme dovnitř?" zeptal se potom a já přikývla.

Došli jsme ke dveřím té chalupy a Harry zaklepal. Chvíli trvalo, než někdo přišel, ale otevřela nám starší paní; Harryho babička, a když spatřila Harryho, začala se usmívat. Poznala jsem, jakou radost má z toho, že přišel.

„Harry, jsi to opravdu ty? Tolik si vyrostl!" řekla mu babička a objala ho. Všimla jsem si, jak se Harry začal červenat, a nebránila jsem se úsměvu. Bylo hezké, když jsem viděla, jak se objímá s babičkou. Když ho pustila, přejala mě pohledem a potom mě přitiskla k sobě do pevného objetí.

„Předpokládám, že jsi Harryho přítelkyně," posoudila, když mě pustila.

„Jo, babi. Tohle je Georgie," řekl Harry a představil mě jeho babičce.

„Ráda vás poznávám," řekla jsem a ona se usmála.

„Já tebe. Jsi první holka, kterou sem Harry přivedl. Jo, a můžeš mi říkat Gwen," řekla mi, věnujíc mi úsměv. Byla moc milá.

„Tak pojďte dál," řekla a pustila nás dovnitř. Rozhlížela jsem se okolo; bylo to tu nádherné. Všechno tu bylo ze dřeva, starý nábytek a rodinné černo-bílé fotografie na stěnách. Harryho babička nás dovedla do obýváku a řekla nám, že nám přinese čaj, ať se tu zatím posadíme. Harry si sedl do křesla a já si to tu ještě chvíli prohlížela. Byl tu velký krb, ve kterém hořel oheň. Chtěla jsem se jít ohřát, ale zastavila jsem se, když jsem viděla, že před ním leží něco na zemi. Když jsem si to pořádně prohlídla, zjistila jsem, že je to kolie. Spala a nejspíš se ohřívala u ohně, ani si nevšimla, že jsme přišli. Chtěla jsem se vrátit zpátky, ale šlápla jsem na podlahu a ta zavrzala. Kolie zvedla hlavu, a když mě uviděla, rychle se zvedla. Vrátila jsem se co nejrychleji k Harrymu a sedla jsem si mu do klína. Měla jsem trochu strach ze psů. Nevěděla jsem, jak se ke mně bude chovat, když jsem cizí.

„Lassie," řekl Harry, natahujíc ruku ke kolii. Seděla jsem na něm a držela se ho jednou rukou. Kolie přišla blíž, očuchala si Harryho a potom mu olízla ruku.

„Hodná, Lassie," řekl Harry a pohladil ji po hlavě.

„Pohlaď si ji, Gee. Nic ti neudělá, je hodná," chvíli jsem váhala, ale potom jsem sebrala odvahu a natáhla ruku k Lassie. Pohladila jsem ji po hlavě přesně, jako to udělal Harry. Ona si mě potom očuchala a přišla ke mně blíž.