10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)

61

Jen. Asi jsem nebyla úplně upřímná," řekla najednou a odhrnula si pramen vlasů z obličeje.

"Ohledně čeho?" zeptal jsem se a trochu se bál toho, co řekne. Poslední dobou jsem se dozvídal čím dál tím víc věcí, které mě nemile překvapovaly a já se bál už téměř všeho, co bych se mohl dozvědět. Věděl jsem, ale že to potřebuju.

"Detroitu," řekla a potom sklopila pohled a povzdychla si, "a Darrena," dodala a já pustil její ruku. Byl jsem zklamaný a znovu jsem cítil, jak žárlím.

 *HARRY*

"Harry," povzdychla si a já zavrtěl hlavou a nervózně si prohrábl rukou vlasy. Nevěděl jsem, jestli toho zvládnu.

"Proč, Georgie? Proč jsi mi to všechno nemohla říct hned?" řekl jsem a popošel jsem o pár kroků dál. Začal jsem přecházet nervózně na pěti metrech sem a tam. Byl jsem hrozně naštvaný, ale snažil jsem se to tolik nedat znát, potom co jsem slyšel Gee si stěžovat Adamovi.

"Bála jsem se. Prostě.. Nechci, abys mě opustil. Bojím se, že to uděláš, až se dozvíš pravdu," řekla, stojíc na místě. Dívala se do země a vyhýbala se mému pohledu.

Zastavil jsem se naproti ní. Podržel jsem jí ruku pod bradu a přinutil ji, se na mě podívat.

"Neopustím tě! Jen nechci, abys přede mnou měla tajemství," řekl jsem a snažil jsem se chovat chladně, ale nebylo to vůbec lehké.

"On.. Občas nám volá domů na pevnou linku. Zvedá to máma a pokaždé se mu snaží vysvětlit, že s ním nechci mluvit. Pořád to zkouší, ale já odmítám s ním mluvit," promluvila a já ji stále držel, aby se mi dívala do očí, když se mnou mluví.

"Proč jsi mi to neřekla?" zeptal jsem se a zoufale jsem se snažil zjistit, proč jsem tuhle informaci neobdržel dřív. Proč to Gee všechno tak komplikuje?!

"Bála jsem se, Harry. Pořád se bojím, že nás něco rozdělí a snažím se to nějak obejít," řekla a já jsem viděl, že nemá daleko k pláči.

"NIC nás nerozdělí, Georgie," řekl jsem a opatrně pohladil její tvář

"Snažím se jen být opatrná, Harry," řekla a já chápavě přikývl.

"Já vím. Jen prostě nechci, abys přede mnou měla tajemství. Potom by se z toho mohlo stát nedorozumění," řekl jsem a díval se jí do očí. Chtěl jsem, aby věděla, že to myslím vážně.

"Jo. Dobře," řekla a potom její pohled spočinul na mých rtech.

"Můžu.. Můžu tě políbit?" zeptala se nejistě.

Usmál jsem se a přitiskl mé rty na její. Chutnala jako alkohol a já cítil, jak se usmívala. Odtáhl jsem se a všiml jsem si, že se stále tak hloupě usmívá a nemohl jsem odolat a znovu ji krátce políbil.

Potom jsem ji vzal za ruku a pokračovali jsme v chůzi k nám domů. Nebylo to daleko, ale v téhle zimě a sněhu všude okolo to byla tak půl hodina cesty. 

"Proč jsi mi to neřekla předtím?" zeptal jsem se. Nedalo mi to, nemohl jsem to nechat být.

"Nevěděla jsem, jak ti to říct," přiznala se a já přikývl.

"Já.. Nejradši bych mu zavolal a řekl, ať si dá oraz. To není možný," řekl jsem a zavrtěl nevěřícně hlavou. Toho kluka jsem neznal a už mi tolik lezl na nervy. Nevídané.

"A pořád tam se mnou chceš jet?" zeptala se mě nejistě.

"Je to opravdu nutný, Gee? Já.. Pojedu, ale opravdu tam tolik chceš? Přijde mi to zbytečný, když můžeme být o Vánocích ty a já, kluci," řekl jsem a stále nechápal význam toho, proč by tam měla jet. Měla mě, to jsem ji nestačil.