10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)

11

Vzala jsem si na sebe upnutou černou sukni do pasu. Do ní jsem si zastrčila obyčejné bíle tílko. Hodila jsem si přes sebe černé sako a na nohy jsem si vzala conversky. Make-up jsem měla hotový. Měla jsem ještě pár minut, tak jsem zkontrolovala instagram a twitter.

Těšila jsem se, až uvidím Adama. Neviděla jsem ho den a už mi chyběl. Bylo to zvláštní, cítila jsem se s ním jinak. Opravdu jako já, ale jinak než s Niallem. Nemůžu to k ničemu přirovnat, ale byl to hezký pocit. Kromě Nialla, Liama a Louise jsem tu kamarády neměla. Adam byl vlastně první, kdo se se mnou bavil. Byla jsem mu za to opravdu vděčná.

Za pár minut mě prozvonil. Seběhla jsem dolů po schodech, rychle se rozloučila s tátou a mámou a odešla jsem z baráku. Adam na mě čekal v autě. Už z dálky jsem viděla, jak se usmívá. Zabouchla jsem dveře od našeho domů a rychle nastoupila do jeho auta. Cítila jsem tam vůni, kterou byl cítit i on. Hrozně hezky voněla.

„Ahoj, Gee," pozdravil mě a já se na něj usmála.

„Ahoj. Jsi připravený na náš výlet?" zeptala jsem se, on přikývl.

„Jasně, ale potřeboval bych potom s něčím pomoct," řekl nejistě.

„Co potřebuješ? Ráda ti pomůžu," prohlásila jsem s milým úsměvem.

„Zařizuju si ten pokoj a potřeboval bych pomoct s malováním. Mám už koupenou barvu a stačí jen vymalovat. Samozřejmě, jestli nechceš, nemusíš. Ale byl bych moc rád, kdybys mi pomohla," vysvětlil mi jeho plán. Já se nad tím zamyslela. Líbilo se mi to a navíc malování je jedna z mých oblíbených činností, tak proč ne?!

„Super nápad! Ráda ti pomůžu, miluju malování!" zaradovala jsem se.

„Děkuju. Opravdu jsem rád, že si řekla jo. Sám bych to nezvládl," řekl a já přikývla.

„To je jasný."

„A kam jedeme?" zeptal se zvědavě. Zvědavec jeden!

„Kousek za městem je taková malá ZOO. Je to tam docela hezké, ale klidně mám záložní plán," vyložila jsem mu mé plány a všimla jsem si, že přemýšlí.

„Vypadá to, že bude pršet, ale klidně můžeme jet do ZOO. A kdyby začalo pršet, pojedeme k nám," řekl on svůj plán a já se zamyslela. Měl pravdu.

„Dobře, máš pravdu. To jsem moc nedomyslela," řekla jsem zklamaně, ale Adam se na mě usmál, aby mě podpořil.

„A tvůj plán B?" zeptal se, já si rozpačitě skousla spodní ret. Můj plán B byl procházka v místním parku a to taky nebylo vhodné, když mělo pršet.

„Co kdybychom jeli rovnou k tobě malovat?" zeptala jsem se. „Můj plán B není také moc do deště," vysvětlila jsem s rozpačitým úsměvem.

„Dobře, aspoň budeme mít dřív hotovo," řekl Adam a nastartoval auto. Pak jsme se rozjeli směrem k jeho domu.

Sledovala jsem pečlivě cestu, protože jsem si chtěla zapamatovat, kudy jsme jeli. To jen proto, abych přesně věděla, kde Adam bydlí. Byla jsem z toho trochu nervózní. Doufala jsem, že Adamova máma nebude doma a já se vyhnu trapnému seznamování.

„Jaká byla párty?" zeptal se mě najednou a vyrušil mě z mých úvah o všem možném.

„Uhmmm," zarazila jsem se. „Lepší než minule, ale i přes to, to bylo docela trapné," odpověděla jsem, on se podivně zatvářil. Těžko říct, co to bylo za výraz.

„Aha.. Takže nic extra?" zeptal se, jako by čekal, že mu začnu vyprávět o tom, jaká to byla skvělá párty.

Nechtěla jsem na ní vzpomínat, ale to šlo docela těžko, když se mě pořád někdo ptal, jaké to bylo. Pokaždé, když jsem si vzpomněla na párty, vzpomněla jsem si i na Harryho. Pak jsem si vzpomněla na ten polibek, na který bych neměla myslet. Chtěla jsem vědět, co to znamenalo a pořád jsem nad tím přemýšlela, ale na druhou stranu jsem to vědět nechtěla, protože bych byla nakonec jen zklamaná.