"Jak dlouho tu ještě budeme?" zeptal se mě Harry,když jsme seděli vevnitř. Byli jsme u stolku poblíž strany altánu,kde hrála kapela. Popíjeli jsme šampanské a poslouchali příjemnou hudbu a snažili se vymyslet nějaký plán na zítra.
"Nevím.. nevadí m i tu být,ale jestli chceš,můžeme za chvíli jít,řekla jsem a pokrčila rameny. bylo mi úplně jedno,kdy půjdeme.
"Tak půl hodiny.. nebo tady usnu," řekl Harry a opřel si hlavu o ruku.
"Dobře. Půl hodiny," souhlasila jsem a potom se dívala okolo.
Všichni se tu skvěle bavili a já se tu cítila cizí. Uvědomila jsem si,že možná tenhle výlet byl opravdu úplně zbytečný. Tolik jsem sem chtěla a potom jsem zjistila,že tu nikoho nemám. všichni moji bývali přátelé se ted na mě dívali jinak a já už nebyla jejich kamarádka. Nekteří z nich mě ani nepozdravili. Jediná dobrá věc na tom byla,že jsem ujasnila věci Darrenovi a taky jsem se přesvědčila o tom,že nejsem schopná milovat někoho tak jako harryho. Nikdy jsem tak nikoho nemilovala a myslím,že ani nebudu. Bylo to naprosto zbytečné sem jezdit a Harry měl pravdu. Nemusela jsem sem jezdit. Možná to byl jen jeden z mých pokusů se ujistit,že tohle společně zvládneme. Zvládli jsme a já byla hrozně ráda. Náš vztah opravdu stoupal k lepšímu a já nemohla být spokojenější.
"Moc se těším,až se nastěhujeme do našeho bytu," řekla jsem a usmála se na Harryho,který se stále opíral o ruku a díval se na mě spokojeným pohledem.
"Já taky.. Jen ty a já.. Nikdo jiný," řekl a potom mě letmo políbil na rty.
"Myslela si někdy na to,co bude potom.? Až oba doděláme školu.. budeme chtít na vejšku?" zeptala jsem se. Vím,že možná bylo brzo.. teda měli jsme oba ještě rok a půl,ale mě zajímalo,jak si to všechno Harry představoval.
Já totiž věděla jen to,že nikdy nechci být bez něj. a doufala jsem,že on to cítí stejně.
"Myslel jsem na to.." řekl a já se usmála. Potěšilo mě to. "Oba rádi malujeme. Ty spíš design a já bych asi opravdu chtěl zkusit architekturu. Našel jsem školu v Michiganu,která nabízí oba dva programy. je to sice dost daleko,ale kdyby jsme tam šli společně.. nebyl by v tom žádný problém.. Teda aspon pro mě. všechno co potřebuju jsi ty.." řekl Harry a já se na něj usmála.
Nic jsem neříkala,neměla jsem slov.
"Co?" zeptal se Harry a svraštil obočí,když jsem neodpovídala.
"Nečekala jsem,že to máš až takhle promyšlené," přiznala jsem.
"Myslel jsme na to nedávno. Všechno jsem si našel a tohle mi přišlo jako dobré řešení pro nás oba.. teda pokud opravdu chceš studovat design," řekl.
"Design nebo architektura,ještě nevím," řekla jsem a přikývla. Dopila jsem šampanské,které jsem měla ve skleničce.
"Tak domluveno," řekl Harry a usmál se na mě širokým úsměvem.
"Jo," řekla jsem nadšeně.
"Půjdem užžž?" zeptal se Harry a zdál se být celkem otrávený.
"Jo.. Stejně to tu stojí za nic,ů řekla jsem a pak jsem se oba zvedli od stolu,oblekli jsme si bundy a odešli jsme z altánu.
Chytli jsme si taxík,který nás odvezl až před hotel. Zaplatili jsme a potom šli do hotelu.
Byla jsme moc ráda,že jsme byli konečně na pokoji. Po celém dni jsem byla také docela dost unavená. Nejdřív nákupy,potom akvárium,slavnost.. bylo toho na mě dost a já byla z dneška plná zážitků. Zážitků na které snad nikdy nezapomenu.
ČTEŠ
10 Ways To Love // CZ FF (probíhá korekce)
Fiksi PenggemarOne direction fan fiction. Harry a Georgie. Naprosto opační lidé na stejné střední škole. Jak tohle může dopadnout? Špatný začátek se špatným koncem? Nebo naopak pohádkový konec pro oba dva? Čtěte dál.