Ráno jsem vstal už v osm ráno. Byl jsem tak strašně natěšený na to, až ji uvidím. Povaloval jsem se v posteli a přemýšlel. A o kom asi? Zajímalo by mě co bude mít na sobě. Nebo jaký bude mít výraz na to, že jsme spolu v rodině. Taky musím vyhrát tu sázku. Tedy snad ji vyhraju. Když o tom tak přemýšlím, není Modroočko náhodou prý plachá dívka? -Teda to mi řekli kluci, ale ty taky nakecaj co můžou. Z mého přemýšlení mě vyrušilo moje kručící břicho. ,,Hm...asi bych se měl jít nasnídat,"řekl jsem si pro sebe a začal vylézat z postele. Vzal jsem si s sebou mobil do ruky a vydal se do kuchyně, abych si něco udělal k jídlu. Našlapoval jsem potichu, abych náhodou neprobudil Kriss, má totiž pokoj blízko toho mého, a taky abych neprobudil mamku. Když ji někdo vzbudí, je to nejhorší, co člověka můžu potkat. Když jsem došel do přízemí všude bylo zataženo, tak jsem se rozhodl odtáhnout rolety. V kuchyni jsme si k snídani dal čokoládové lupínky s mlékem. Sedl jsem si za bar, zády ke dveřím a jedl svoji snídani. Když jsem se podíval na hodiny bylo devět pryč. Páni docela dlouho jsem přemýšlel. Najednou mi zapípal mobil. Psal mi Kam ohledně našeho malého překvapení pro ty haranty z nižších ročníků, co bohužel jedou s námi. Psal jestli mám všechno přichystané. Odpověděl jsem mu skoro a k tomu jsem mu naspal, že mě napadlo do toho zahrnout i holky z našich tříd. Okamžitě mi napsal, že je to úžasný nápad a že to dá vědět i ostatním. Měli jsme připravený úžasný plán. Spočívalo to v tom, že nejdříve pustíme v autobuse horor-což, jestli budeme sedět s holkama, bude sranda- a pak je vystrašíme. Dokonce o tom už ví i řidič autobusu. Ten s námi velmi rád souhlasil, prý taky bude mít masku. Podstatě jediná holka, která o tom ví je Enrika. Ty haranti ji něco udělali, tak se jim takhle chce pomstít. Dalo by se říct, že to ona dostala tenhle fantastický nápad. Kam mi odepsal, že je všechno zařízený. Na to jsem mu odepsal, že bude velmi úžasné utěšovat svoje -dalo by se říct-holky. I když Modroočko zatím není moje holka, ale jen zatím není. Jako masku jsem si vybral Fredyho z hororu ,Noční můra v Elm street', což je můj neoblíbenější horor. ,,Ahoj Miláčku," pozdravil mě někdo. Lekl jsme se tak, že jsem přímo nadskočil. Otočil jsem se kdo to byl a zjistil jsem, že je to moje mamka, která na sobě měla pyžamo a rozcuchané vlasy, ale to já zase taky. ,,Mami! Neděs mě!" křikl jsem na ni. Jen se mi vysmála a šla si asi udělat snídani. ,,Jo Jacku, potřebovala bych, abychom jeli v půl jedné, ano? Chci ještě pokecat s holkama," zakřenila se na mě, jako puberťák. ,,Jak si přeješ." ,,Dobré ráno!" křikla na celou kuchyni Kriss, která běžela ke mě. ,,Bráško. Po snídani si se mnou půjdeš hrát, viď?" Taky bych chtěl mít vždycky tolik energie po ránu. ,,Jasně," usmál jsem se na ni. Dojedl jsem poslední lžičku lupínek a šel umýt misku a dát ji do myčky. ,,Tady máš zlatíčko," podala Kriss mamka snídani. Obě si sedli za bar vedle sebe a jedli svou snídani. Nalil jsem si mléko do půlky sklenice, opřel se o linku a pozoroval jsem je. Obě měli v pravém koutku máslo. Jsou si až moc podobné, pomyslel jsem ji. Na to jsem se usmál. Kriss je hodně po mamce , ale krásná je přeci jen po mě. ,,Čemu se tak culíš?" zeptala se mě mamka. Odložil jsem sklenici s mlékem na linku a šel pomalu k nim. Když jsem k nim došel, oběma naráz jsem setřel máslo z koutku. ,,Ničemu," mrkl jsem na ni a zasmál se. Usmála se na mě a pak dál věnovala svoji pozornost své snídani. Když jsem dopil mléko, dal jsem sklenici do myčky a šel nahoru do svého pokoje. V pokoji jsem si ještě zkontroloval věci. Ještě jsem si do batohu dal nabíječku, tablet, masku Fredyho a pak ještě další kravinky. Oblékl jsem se ještě do domácího. Což byli šedé tepláky a tmavě modré triko. Najednou někdo zaklepal. Otočil jsem se a uviděl Krissinu hlavu ve dveřích, jak na mě koukala. ,,Bráško, pojď si se mnou hrát! Slíbil jsi mi to!" Povzdechl jsem si. ,,Jo slíbil. Běž napřed, doběhnu tě," řekl jsem jí. ,,Tak na zahradě!" okamžitě odběhla, pousmál jsem se a šel pomalu za ní na zahradu.
,,Jacku! Kriss! Běžte se připravit za chvilku vyrážíme!" slyšel jsem mamky hlas, jak na nás křičí z balkónových dveří. S Kriss jsme se na sebe podívali a hned se rozesmáli. Dělali jsme samé kraviny, nakonec jsme si lehli do trávy a pozorovali mraky a vždy hádali, jaký mají tvar. ,,Hele tamhle ten vypadá jako slon!"zvolala Kriss. Podíval jsem se tím směrem, kam ukazovala. ,,Ne! To ani náhodou nevypadá! Spíš vypadá jako dinosaurus!" ,,NENE!" křikla Kriss a udělala, jako že je uražená.Zasmál jsem se a začal ji lochtat. Za chvíli jsem slyšel její pištivý hlas. ,,Už nemůžu!" křičela. Ještě chvilku jsem ji lochtal a pak ji nechal. ,,Tak pojď. Máme se jít připravit," řekl jsem jí a jemně ji šťouchl. Vstal jsem a šel pomalu do domu. Když jsem procházel kolem kuchyně, zasáhla mě vůně řízků. Asi pro mě na cestu. Rychle jsem vyběhl schody a šel do pokoje. V pokoji jsem si opět zkontroloval věci, a pak se šel převléknout. Prý tam pojedeme čtyřiadvacet hodin. Ze skříně jsem si vytáhl černé kraťasy a bílé upnuté triko. K tomu jsem si přibalil černé tepláky a zelenou mikinu do batohu. Ještě jsem si zašel do koupelny, kde jsem se navoněl a lehce upravil vlasy. Musel jsem uznat, že jsem vypadal velmi dobře. Když jsem se vrátil do pokoje, vzal jsem si své věci a šel ke dveřím. Ještě u dveří jsem se otočil. Čtrnáct dní pryč z domu. Pomyslel jsem si a zabouchl dveře od svého pokoje.Věci jsem si chtěl dát do auta, které už stálo před domem. V přízemí jsem si vzal klíče od auta a vešel ven. Venku stálo naše černé BMW. Jak já rád s ním jezdím. Možná proto že je to automat, takže je s tím méně práce. Otevřel jsem kufr a dal do děj svůj tmavě modrý kufr a černý batoh. Při zavírání kufru jsem si všiml, že už jdou i holky. ,,Mám řídit?" zeptal jsem se mamky, která zrovna nesla krabičku s mými řízky a šla k autu. ,,Můžeš." ,,Super," řekl jsem a nadhodil jsem si klíčky a zase je chytil. Otevřel jsem dveře auta a sedl si do něj. Zkontroloval jsem zrcátka, nastartoval a vyjel ke škole.
ČTEŠ
Neignoruj mě!!
Teen FictionTesselin Alinová-holka, která se svému okolí zná tichá, stydlivá a nespolečenská dívka. I když opak je pravdou. Její pravou povahu znají jen dvě osoby ze školy a to její nejlepší kamarádky Amanda Steriová a Enrika Zunová. Jackson Beering-kluk, kter...