Neignoruj mě!!

Jack

Takže dneska bez pravidel hm...?  Ale neměl bych být na ní ještě nějak hodnej? A neprovokuje tě náhodou Jacku? Jo provokuje. Tak proč bys na ní měl být nějak hodný?! Možná proto, že chci aby se mnou i po tomhle výletě mluvila?! Pravda...uznávám! To dám...Nejdřív zkusím, jak reaguje na mé dotyky, a pak uvidíme. Ale co když..., stál jsem před zrcadlem v koupelně a neustále jsem se rozmýšlel. Dnes jsem se probudil o hodně dřív než Modroočko, takže jsem měl šanci vymyslet nějaký plán ,hry'. Hm...asi začnu něčím jednoduchým! rozhodl jsem se a vydal jsem se v mém ,pyžamu' do pokoje. V pokoji už začínaly svítat první sluneční paprsky, takže se celý pokoj začal pomalu probouzet ze šera noci. Usmál jsem se a šel k posteli, kde spala Modroočko. Vlezl jsem k ní do postele a přikryl nás. Okamžitě jak jsem nás přikryl, se roztomile usmála. Dal jsem jí jednu ruku okolo pasu a druhou jí dal pod hlavu. Nečekaně se ke mně přitiskla a svojí hlavu položila na moje rameno. Nedalo mi to a vyfotil jsem ji, jak spí. Pak ji někam musím dát! HAHA. Po chvilce se trošku zavrtěla a já zavřel oči, ve znamení že jakoby spím. ,,Co to-" nedořekla Modroočko a já na sobě cítil její pohled. ,,To jako spíš?" štouchla mě do tváře. Nééé...koukám se na televizi, pronesl jsem v duchu ironicky. Jen jsem něco zabručel a přitiskl si ji k sobě blíž. Schválně jsem ji dal ruku, kterou jsem ji objímal, na zadek. Cítil jsem, jak zatajila dech. Určitě je teď rudá jako malina, uchechtl jsem se v duchu. ,,Vstávej ty úchyle!" mírně zvedla hlas Modroočko. Schválně jak se ji bude líbit ignor, pomyslel jsem si. Pokusila se ode mě vzdálit, ale to jí bylo víc než marné. ,,Jacku," pronesla rezignovaně. Já jsem pořád dělal, že spím. ,,Jacku! Mě se chce na záchod," zakňučela. ,,Jacku!" začala se mnou lomcovat. ,,Jacku!" snažila se mně probudit. ,,Hm..." odpověděl jsem nakonec. ,,Pusť mě, prosím," opět zakňučela. ,,Proč?" dělal jsem, že jakoby o ničem nevím. ,,Chce se mi na záchod." ,,Tak běž," pokrčil jsem rameny. ,,Ale to nemůžu, když mě držíš." Otevřel jsem jedno oko a podíval se na ni. Roztomile se na mě usmála. Všiml jsem si, že byla mírně rudá na lících. Po chvilce dívání se na ni jsem ji pustil. Ale jen tak, že když mě přelézala, přejel jsem jí rukou po stehně. Neuniklo mi, jak jí naskočila husí kůže, což pro mě znamenalo dobré znamení. Když odešla opět jsem zavřel oči a jen relaxoval. Dokud někdo nenadzvedl peřinu a lehl si do postele. K mému překvapení to byla Modroočko. ,,Hej, Vlastně proč jsi u mě v posteli?" promluvila po chvilce a já se podíval, jak v klidu leží vedle mě se zavřenýma očima. Myslím, že před třema dny by z tohohle zešílela. ,,Jen tak," pokrčil jsem rameny. ,,Jen tak lezeš do mé postele?!" podívala se na mě podrážděně. ,,Jop," mrkl jsem na ni. Povzdechla si a dala si ruku na čelo. ,,A když jsme u toho," začal jsem se pomalu k ní přibližovat. ,,Ještě něco my dva musíme doprojednat," když jsem byl přímou ní, začal jsem ji pomalu hladit po stehně. Podívala se na mě, zčervenala a pokusila se mojí ruku dát z jejího stehna. Což bylo samozřejmě marné gesto.   ,,Aaa cco?" začala překvapeně koktat. Což bylo ohromně roztomilé. ,,No," přiblížil jsem se k jejímu obličeji. ,,Myslíš si." ,,Že jsem." ,,Sexy?" každou větou jsem se více přibližoval k jejímu obličeji. Až jsem byl od jejích rtů jen pouhých pár centimetrů. ,,Cooo ttto děláš Jacku?" zašeptala. ,,Jen  se tě ptám," zašeptal jsem hlubokým hlasem. Ošila se a skousla si spodní ret. Jen abych tady neumřel spíš já, podivil jsem se v duchu. ,,Nnnemyslím tteď." Nadzvedl jsem obočí. ,,A co?" ,,Mmmmmyslím ttvé chchování." ,,Mé chování?" hleděl jsem ji přímo do těch modrých očích plné zmatku. ,,Jjjo! Jjindy se choováš ttak hezky a jjindy jjako haajzlík. Jjjaká je tvá pravá povaha?" vypustila rychle ze sebe. ,,Má pravá povaha? Chtěla bys jí znát?" o trošku víc jsem se k ní ještě přiblížil. ,,Ano," řekla pevně. ,,Fajn," přiblížil jsem se k ní, jako bych jí chtěl políbit. Zavřela oči a čekala, až ji políbím. Já jsem ale měl jiný úmysl. Pusou jsem se dotkl jejího ucha. ,,Ukážu ti to. Když ty mi ukážeš svojí pravou tvář," zašeptal jsem potichu. Ztuhla. ,,Ale ty mě nechceš poznat," řekla smutně. ,,Jak můžeš vědět, co chci?" ,,Věř mi." ,,Tak mi alespoň něco o sobě řekni," nedal jsem se. Cítil jsem, že se usmála, i když jsem byl pořád u jejího ucha. ,,Proč?" zašeptala nechápavě. ,,Něco za něco zlato," zazubil jsem se. Jen se uchechtla. To už jsem se na ní podíval a nadzvedl obočí. ,,Proč mi tak říkáš?" ,,Protože chci." Chvilku na mě koukala. Pak jsem překonal vzdálenost mezi námi a políbil jí. Ztuhla, ale pak k mému překvapení mi dala ruce kolem krku. Jednou rukou jsem si jí přitáhl víc k sobě a druhou ji neustále hladil po stehně. A teď je moje! pomyslel jsem si vítězně a usmál se.  Najednou se ode mě odtáhla a překvapeně se na mě dívala. ,,Tohle se nestalo," jen řekla a odcházela. ,,Proč?"  vstal vstal jsem z postele a šel za ní. ,,Protože proto." ,,Proč si nechceš připustit, že se ti to líbilo?" chytil jsem ji za ruku a postavil si jí čelem ke mně. ,,Protože to nejde." ,,Proč?" ,,Byla bych jen tvoje další trofej." ,,Proč si to sakra myslíš?" ,,Možná proto, že takhle kluci jako ty uvažují." Po celou dobu se mnou mluvila v klidu. ,,Jak to můžeš vědět? Před chvilkou jsi řekla, že mě chceš poznat. Mě!" ,,Schválně! Co sis pomyslel, když jsem jsem se líbali?" podívala se na mě přímo. Mlčel jsem, jelikož měla pravdu. ,,Tak co jsi si pomyslel?" naléhala. Podíval jsem se raději jinam. ,,Vidíš? Mám pravdu," řekla poněkud chladně a vytrhla se mi. ,,Sakra!" zanadával jsem si, když jsem uslyšel zavírat dveře od koupelny. Jsem to ale vůl... Sklíčený jsem se vydal do jídelny na snídani. ,,Dobré ráno," pozdravila mě zářivě Elis. ,,Dobré," trošku jsem se usmál. Chvilku po mě přišla Modroočko, která se tvářila neutrálně. K snídani jsem si dal jogurt s Musli. Neustále jsem ji pozoroval. Jak jsem to mohl takhle zbabrat! Ani mi nevadí, že jsem prohrál tu blbou sázku, spíš že jsem ji asi ztratil. Hned po snídani jsem se vydal do pokoje. V pokoji jsem si pokusil sbalit nějaké věci, ale nešlo to. Neustále jsem myslel na ni. Najednou jsem uslyšel ránu a výkřik. ,,Modroočko!" zděsil jsem se a běžel za výkřikem. Doběhl jsem do obýváku, kde pod pohovkou seděla Modroočko a držela se za kotník. ,,Jsi v pořádku?" přispěchal jsem za ní. ,,Nevím," zakňučela bolestí. ,,Elis! Marku!" zavolal jsem v naději, že mě uslyší. Naštěstí mě vážně uslyšeli a hned přiběhli ke mně. ,,Co se stalo?" řekl zděšeně Mark. ,,Nevím. Byl jsem nahoře, když jsem najednou slyšel výkřik." ,,Co jsi dělala Tess?" klekla si k ní Elis a dala jí ruce na ramena. ,,Chtěla jsem to tady vyzdobit a udělat rozlučkovou párty. Ale pak mi nějak podklouzla levá noha a já dopadla na tu pravou, která se mi divně zkroutila," pískla smutně. ,,Ukaž," řekla něžně Elis. ,,Nějaký čas jsem pomáhala v nemocnici, takže bych měla být schopná říct, co s tím máš," vysvětlila Modroočce, která jen přikývla. Elis opatrně vzala do rukou kotník a dívala se na něj. ,,Zkus zahýbat prsty." Modroočko bez problémů zahýbala prsty. ,,Dobře. Teď zkus zahýbat kotníkem." Modroočko lehce s kotníkem zahýbala, ale hned se její obličej zkroutil do bolestivých grimas. ,,Dobrý je, že to není zlomené. Máš to jen vyvrknuté," mírně se na ni usmála Elis. ,,Dojdu pro obvaz a zatejpuju ti to," mrkla na ní a vydala se do kuchyně. ,,Já ti přinesu led," pohladil Modroočce rameno Mark. Modroočko se na něj děkovně usmála. ,,Jacku?" ozvala se po chvilce. ,,Ano?" ,,Promiň," podívala se na mi do očí. ,,Za co? Neměl bych se omlouvat já?" klekl jsem si k ní. ,,Nemůžu tě soudit. Někdy jsi opravdu milý kluk," usmála se na mě zářivě. Usmál jsem se. ,,Vypadá to, že jsem tu sázku prohrál co?" ,,Na plné čáře." ,,Vážně? Nevypadala jsi tak dneska ráno," provokoval jsem ji. Zrudla a hodila po mě polštář. Zasmál jsem se a polštář chytl. ,,Ale i tak mi můžeš odpovědět," ještě jsem se nedal. ,,Jsem sexy?" Jako odpověď se mi dostal další hozený polštář. ,,Co řešíte?" vkročil do místnosti Mark i s pytlíkem ledu. ,,Nic," řekla Modroočko. ,,A proto jsi červená jak rajčátko?" usmál se a Modroočko ještě víc zrudla. ,,O co jde? Nerušte pacientku!" vpadla do místnosti Elis a začala tejpovat Modroočce kotník. ,,Jen jsem se ptal, jestli jsem sexy?" pokrčil jsem rameny. Mark se zasmál. ,,Jsi jako on," protočila oči Elis a ukázala na Marka. ,,No co?" smál se Mark. ,,A jsem já sexy?" zeptala se Elis. ,,Ty vždycky lásko," řekl hned Mark. ,,To říká jen proto, aby si mě nerozhádal," zašeptala nahlas Elis Modroočce, která se tomu zasmála. ,,Tak hotovo," zazubila se Elis. ,,Moc na to nešlapej. Nejlepší by bylo, kdyby jsi byla tady a koukala se na televizi." ,,Ale já si ještě musím sbalit," povzdechla si Modroočko. ,,Tak dobře. Ale hned jak si sbalíš, půjdeš sem odpočívat jasný?" ,,Ano mami," zasmála se Modroočka. Elis se usmála a pohladila ji po tváři. ,,Tak běžte," podívala se na mě. ,,Tak pojď. Vezmeme tě nahoru," mrkl jsem na ni. Usmála se a skočila mi na záda. ,,Hyjé koníčku." Zasmál jsem se a odnesl ji nahoru. ,,Budeš chtít s něčím pomoct?" zeptal jsem se, když jsem ji položil na postel. ,,Přineseš mi prosím ty látky, jak jsme spolu roztřiďovali?" ,,Jop," usmál jsem se a přinesl ji látky. ,,Kam je chceš?" zeptal jsem se. ,,Na postel prosím." Udělal jsem, jak mě poprosila. ,,Co dál?" ,,Přineseš mi sem prosím ještě kufr?" usmála se na mě prosebně. Přikývl jsem a podal ji kufr  a poté také oblečení ze skříně. ,,Děkuji moooc. Ty už máš zabaleno?" zeptala se. ,,Nene. Teď jdu na to," usmál jsem se na ni upřímně. ,,Pravda nebo klam?" zeptala se mě nečekaně. ,,Jak to myslíš?" ,,Jestli je teď tvé chování pravda nebo klam?" ,,Co bys radši?" ,,Pravda," odpověděla upřímně. ,,Trefa," mrkl jsem na ni. ,,Chceš říct tajemství?" zeptal jsem se a šel ke svému kufru. ,,Povídej." ,,Já jsem já. Já nikdy nic nepředstírám." ,,Vážně? Nic nepředstíráš? To jsi blb od přírody?" podivila se. ,,Ne. Ale co ty?" pokrčil jsem rameny a zasmál se. Pak jsme na chvilku utichli. ,,Když jsi oblíbený. Máš stovku přátel. Myslíš si, že tvoji přátelé jsou ti nejlepší. Ale pak se něco zvrtne. Někdo koho máš moc rád ti ublíží. Ublíží ti tak, že se budeš bát už chodit i ven. A ty se prostě bojíš, že ti někdo tam venku opět ublíží, tak jako on. Takže je někdy lepší předstírat," řekla nepřítomně. Překvapeně jsem se na ní podíval. ,,To jsem nevěděl."  ,,Jak jsi taky mohl? Na tuto školu jsem nastoupila asi před rokem." ,,Proto si tě nepamatuji,"zamumlal jsem si pro sebe. ,,Jakou cenu má hrát to divadélko?" zeptal jsem se pak nahlas. Usmála se. ,,Vyjdeš z toho někdy jako vítěz?" ,,Myslíš???  Když jsem byl v prváku," hned jak jsem začal, se na mě podívala. ,,V mé třídě byla jedna kráska. Opravdu hezká holka. A abych to nebyl já, vsadil jsem se s klukama, že ji sbalím." ,,Zase tohle?" podivila se. Usmál jsem se a pokračoval. ,,Samozřejmě jsem ji hned na poprvé sbalil. Byla do mě blázen, teda to jsem si myslel," povzdechl jsem si. ,,A dál." ,,Jsi nějaká zvědavá," pobavil jsem se nad její zvědavostí. Trošku se začervenala, ale naznačila rukou, ať pokračuji. ,,Měl jsem s ní asi už páté rande. No a po pátém rande se obvykle s tou dotyčnou, nebo dotyčným, vyspíš. Přísahám, že se vším souhlasila. Když jsme už byli u ní, najednou mi zazvonil mobil. Volala mi máma, že je setře moc špatně, tak ať se vrátím domů." Celou dobu jsem ji pozoroval. Hltala každé moje slovo. ,,Počkej. Tak jak vznikla ta fáma o tom, že jsi ji znásilnil?" ,,No...Nedal jsem jí a ona si se svými kamarádkami tohle vymyslela," pokrčil jsem rameny. ,,Děláš si srandu?" otevřela pusu. ,,Bohužel. To jsem si taky myslel, když k nám domů přijeli policajti." ,,Ale vždyť ti museli dokázat, že jsi nevinný ne?" ,,To ano. Taky mi s tím kdysi hodně pomohli kluci. Zjistili, že by tohle řekla, i kdybych se s ní vyspal. No Bohužel mě přendali do jiné třídy. Kde se mi docela, díky někomu, náramně líbí," zazubil jsem se. ,,Jen tam nemám svojí partu," posmutněl jsem. ,,Jak to že to neví ani učitel, ale vím to já?" podivila se. ,,Jak jsem řekl ráno. Ty mi něco o sobě řekneš a já zase o sobě," pokrčil jsem rameny. Jen se usmála a vrátili jsme se do sbalení věcí.  

,,Děcka oběd!" zakřičel ze zdola Mark. ,,Uf..stihl jsem to akorát," oddechl jsem si. ,,Já taky," řekla  Modroočko, která se svalila na postel. ,,Tak pojď," vstal jsem a šel k ní. Opět mi vyskočila na záda a pomalu jsem šel dolů. V obýváku jsem se zarazil. Přímo naproti nám byl obrovský transparent: Budete nám mooooc chybět, zlatíčka . ,,Páni," žasla Modroočko, která už měla na krajíčku. ,,Budete nám moooc chybět," ozvalo se od vchodu do kuchyně. ,,To vy mě taky," řekli jsme s Modroočkou naráz. ,,Doufám, že ten špuntík bude tak úžasný jako vy děti," řekla Elis se slzami v očích a šla pomalu k nám. ,,Nesnáším loučení," řekl Mark a objal mě kolem ramen. ,,Tak to jsme dva," zasmál jsem se. ,,Dávej na ní pozor," zašeptal mi do ucha. ,,Ty zase na prcka," usmál jsem se na něj. Usmál se na mě a pohladil mě po hlavě. ,,Tak se pojďte najíst. Poslední oběd děti," řekla Elis a ukázala na stůl, kde bylo přichystáno jídlo. Sedli jsme si na gauč a pustili se do toho. Musím říct, že tohle byl nejlepší oběd, který jsem snad kdy jedl. Po celou dobu jsme se smáli a užívali si posledních chvil společně. ,,Měli byste jet okolo šesté večer. Takže nás napadlo s Markem, co jet ještě naposledy na pláž?" usmála se Elis. ,,Jo!" rozzářili jsme se s Modroočkou.  ,,Tak si vemte jen plavky, ručník nemusíte, ten vám půjčíme. Jo a připravte si už i zavazadla dolů, nevím, jak to budeme stíhat." Modroočku jsem opět vzal na záda a šli jsme nahoru pro věci. Plavky jsme si vzali do batohu a ručníky si zabalili do kufrů. ,,Vezmu ti kufr. Zvládneš sejít schody?" ,,Jasně. Nejsem malá," usmála se na mě. ,,Jen aby," řekl jsem potichu. ,,Co jsi říkal?" propalovala mě pohledem. ,,Nic," zazubil jsem se na ni a vzal ji kufr. Počkal jsem až sejde schody a pak jsem se vydal dolů. Kufry jsem nechal v obýváku a vyběhl si ještě nahoru. Celý pokoj jsem zkontroloval a když jsem zjistil, že máme všechno, běžel jsem opět dolů. Obul jsem si žabky a šel rychlejším krokem k autu, kde už všichni seděli. ,,Tak můžeme?" zeptal se Mark, když jsem zavřel za sebou dveře. ,,Ano," usmál jsem se na něj. 

U moře jsme si opět našli nějaké hezké místo pro deky. Taky jsme na sebe s Markem mrkli, což bylo naše znamení, ,odnést' holky do vody. Převlékli jsme se a pak se vydali  k dekám, kde se objevili holky v plavkách. Vyměnili jsme si s Markem pohledy a běželi sebrat holky a hodit ji do vody. Popadl jsem Modroočku, hodil si jí na záda a běžel jsem s ní do vody, kde jsem jí také potopil. Když vyplavala nad vodu zasmála se a začala po mně cákat vodu. Samozřejmě že jsem jí to i oplatil. Celý den jsme strávili různě. Byli ve vodě, opalovali se a hráli různé hry. Moc jsem si tento den užili. ,,Tess, Jacku! Už budeme muset jet!" zakřičel na nás Mark. Podíval jsem se tím směrem a uviděl postavu, jak na nás mává. ,,Tak pojď, budeme muset jít," usmál jsem se na Modroočku a pomohl ji na moje záda. ,,Ale bylo to tu krásné viď?" ,,Ano," přitakal jsem a společně jsme šli za Markem a Elis. Sklidili jsme vše po sobě, vysprchovali se a jeli domů. Doma jsme si vzali zavazadla a dali je do kufru. ,,Tohle je ještě pro vás zlatíčka," objevila se Elis a dala nám každému pytlík s jídlem. ,,Abyste mi neumřeli hlady," mrkla na nás. Celou cestu k autobusu jsme mlčeli. Míjeli jsem školu, obchodní centrum, a dokonce i bar. U autobusu jsme se zastavili a vystoupili. Zatímco jsem odnesl naše zavazadla do kufru autobusu, Elis s Markem nás nahlásili u učitele. ,,Tak vypadá to, že se opět čekalo jen a jen na nás," zasmála se Elis. ,,To nejlepší na konec ne?" zasmál jsem se. ,,Ano to ano." Najednou jsem uviděl na její tváři slzu. ,,Jsem moc ráda, že jsem vás mohla poznat. Jste úžasní. Zlatíčka moji," objala nás naráz. Cítil jsem její slzy na vlasech a také jak Modroočko vedle mě také vzlykla. ,,Budeme si psát ano?" ,,Samozřejmě. Můžeme i v autobuse. Je tam Wi-fi," řekla Modroočko a podívala se na ni. ,,Budete mi chybět," ještě nám dala pusu na čela  a její místo nahradil Mark. ,,Tak děcka. Jste ti nejlepší děti co znám. Popravdě jsem se bál, že dostaneme třeba tu v růžovém. To bych asi fakt nedal," ukázal na Carmen a my se rozesmáli. ,,Jsem moc rád, že jsme vás mohli poznat. Teď to bez vás tam nebude ono," řekl a objal nás. Pak jsem si s Modroočkou stoupli vedle sebe a řekli: ,,Jste nejlepší! Ať si říká kdo chce, co chce, vy jste nejlepší. A budete úžasnými rodiči." Ještě jsme je objeli a nastoupili do autobusu, kde jsem si sedli na jediné volné místo. ,,Budou mi chybět," řekla Modroočko smutně. ,,To mě taky," objal jsem ji. Elis a Mark se dívali do našeho okna. Když se rozjel autobus, mávali nám jako o život, ale to my jim také. Bude mi to tady chybět. Oni mi budou chybět! Sbohem Španělsko!! A tak jsme dali sbohem Španělsku a Elis a Markovi. ,,Budou to opravdu skvělý rodiče," usmál jsem se. ,,Jasně že budou. Je to přece Elis a Mark," usmála se Modroočko. ,,Pravdu. Bude to kluk jako buk," usmál jsem se. ,,Ne bude to holka," Oponovala mi Modroočko. ,,Ne kluk." ,,Holka!" A takhle jsme se hádali asi až do první zastávky.   

Omlouvám se, že jsem dlouho nevydala kapitolu, ale měla jsem nějaké problémy. Jinak doufám, že se Vám tato kapitola alespoň nějak líbila. Vaše Kata0004