Neignoruj mě!!

Jack

,,Tak? Odpustíš mi to?" díval jsem se jí přímo do očí. Bylo jasně vidět, že je nervózní a neví co mi má odpovědět . I přes to jsme spolu neustále udržovali oční kontakt. Pak se na mě sladce usmála. Takže to mám v kapse. Ze začátku jsem si toto myslel. ,,Ne," řekla sladce a ještě na mě mrkla. Cože!?! Z toho, jsem byl tak  překvapený, že jsem otevřel i pusu. Mezitím se Am smála a plácala dlaní do stehna-jako retardík. ,,Amí? A co ty mě?" zeptal se s nadějí v hlase Kam. Okamžitě se přestala smát a zatvářila se vážně. Natož se jí vysmála Modroočko. ,,Nevím." ,,HM...." přikývl Kam. ,,No to je ale blbí co, pánové? To si asi moc neužijete," tleskla En a dívala se na mě a Kama a přiblížila se k holkám. Am s Modroočkem se na ní usmály a objely ji okolo ramen. ,,Tak počkat! Jak to, že jí odpustíte a nám ne?!" spustil jsem a ukázal na En. Modroočko na mě jen vyplázla jazyk. Pak ji pustili a Kam šel k Amandě. Naklonil se k ní a něco jí zašeptal do ucha. Její reakce mě dostala. Vypískla, chytla ho kolem krku a dala mu pusu na tvář. Myslím, že jsme na ně všichni v místnosti koukali, jako na magory. Pak se na mě Kam podíval, v jeho očích bylo vítězství a podpora. Co jí sakra řekl?! Amanda se pak od něj odlepila a šla za Modroočkem. Něco jí zašeptala, bohužel nevím co, ale Modroočko protočila očima. Pak ke mně přišla a mě objala okolo ramen, jako předtím Enriku. ,,Dobře. Odpouštím ti," zašeptala mi do ucha. Vítězně jsem se na Kama usmál, ten jen na mě ukázal palce na obou rukou, ve znamení Dobře ty!. ,,Jo a to mi připomíná," spustila mile Modroočko ,,vypadněte." na konci této věty, se jí ztratil úsměv ze rtů. Naklonil jsem se k ní a zašeptal jí pře obličejem. ,,Skus mě donutit a myslím, že ti nohy tentokrát moc nepomůžou." Zachvěla se. ,,Myslíš??" odvětila mi. Bylo vidět, jak se snaží, aby její hlas by stále pevný. ,,Sto procentně." ,,To těžko," vysmála se. Najednou se šibalsky usmála a dívala se někam za mně. ,,Úchyl!!!" začala pištět, ukazovat na mě a odskočila ode mě. Tak si budem hrát zlato. Jak chceš. ,,Předtím ti to nevadilo, zlato," šel jsem k ní a přitáhl si ji pevně k sobě. Najednou mírně zrudla. ,,Blbečku,"zašeptala Modroočko. ,,Pppppardon... jjjááá ssse omlouuuvámmm," zakoktala nějaká holka za mnou a pak jsem už jen slyšel, jak někdo zabouchl dveře. ,,Oh..To už odešla?" zeptal jsem zcela znuděně. ,,Jo. Už asi nemohla dýchat stejný vzduch s idiotem. Víš, né každý to vydrží. A pusť mě už!" ozvala se Modroočko. Enrika se začala smát. ,,Ani mě nehne," zašeptal jsem jí před obličejem a přimhouřil oči ,,A kdo je ten idiot?" ,,Víš, že už si ani nevzpomínám," usmála se nevině. Lehce jsem se usmál. ,,Hele takže nám vážně odpouštíte?" zeptala se trošku podezřívavě En. Mezitím co se opírala o topení u okna. ,,Jo. Proč?" pokrčila ramena Tess a vymanila se z mého obětí. Popravdě jsem jí vůbec nechtěl pouštět. ,,Vážně? Ty? Ty?! Žádná pomsta nebude?",,Víš, uvědomila jsem si, že se pomstít ani nemusím. Přece nejsem pořád dítě, ne?" ,,Pravda," usmála se na ní. ,,Hele koho si myslíte, že budeme mít za rodinu?" zeptala se najednou Amanda. ,,Nevím. Hele s kým jsi vlastně ty, En?" ozvala se Modroočko. Enrika se usmála. ,,S Traisy." ,,Co?! Tak to jsem mohla být s vámi v rodině," zakňučela. Jen jsem si odkašlal. Pak se na mě podívala výrazem alá Co tu ještě děláš?!. Zvedl jsem ruce v obrané grimase. ,,Ehm...omlouvám se, že vás ruším, ale pan učitel řekl, abych pro vás zzašla," řekla tiše a stydlivá nějaká blondýnka. Enrika pokrčila rameny a vydala se ven s Kámen a Amandou v závěsu. Hned za nimi šla Modroočko a pak já. Když procházela okolo blondýnky zašeptala: ,,Neboj Traisy, on ti nic neudělá. Jen tě možná nakazí debilitou, ale jinak je neškodný, jako beránek," mrkla na ní. ,,Já to slyším," ozval jsem se otráveně. Modroočko se na mě nevinně usmála a tahala mě ven.

,,Takže děti, teď pojedeme do městečka Donostia, kde si pro vás přijedou vaše ,náhradní rodiny'," zakřičel učitel do mikrofonu. ,,Ach..aspoň kdyby tolik nekřičel," zavrčela vedle mě Modroočko. ,,To s tebou souhlasím. Koho si myslíš, že budeme mít za ,rodinu'?" ,,Určitě to budou úplně nejvíc libózní lidi," roztomile se na mě usmála. ,,Proč myslíš?" nadzvedl jsem obočí. ,,Protože dostanou mě do opatrovnictví. Takže.." při tom se ovívala rukama. Zasmál jsem se. ,,No co je?" zakřížila si ruce na prsou. ,,Ale nic," pokrčil jsem rameny a nepřestával se smát. Nasála vzduch do pusy a podrážděně ho vydechla.

Po několika vyprovokování Modroočka a mých záchvatech smíchu jsme zastavili u asi kulturního domu a čekali na své ,rodiče'. Popravdě jsme tam zbyli jen: já, Modroočko a učitel. Kam s Amandou odjeli asi před půl hodinou. Přišli si pro ně lidé, kteří vypadali, že žijí v přepychu. ,,My budeme mít určitě lepší," naklonila se ke mně Modroočko. ,,Jak jinak. Já si zasloužím jen to nejlepší," mrkl jsem na ni. ,,Jasně ty!" začala se smát a poplácávat mě na rameni. ,,Tak děti, rád vám přestavuji vše náhradní rodiče," řekl najednou učitel. ,,Buenos días," pozdravili dva hlasy-jeden ženský a druhý mužský. Otočili jsme se na dotyčné, kterým patřil hlas. ,,To si děláš...." řekla Modroočko, zatímco jsem se začal jen smál. ,,Buenos días, me llamo Jack," představil jsem se slušně a šel se s nimi přivítat. Žena se přestavila jako Elisa, měla tak metr padesát, modré oči a blond vlasy. Na sobě měla černé šaty, černé boty na podpatku a černou koženou bundu a vypadala tak cca na dvacet let. Muž se představil jako Mark, typoval jsem, že má tak metr osmdesát. Měl tmavě hnědé vlasy a hnědé oči. Na sobě měl  modré roztrhané džíny, černý triko a černou koženou bundu. Byl i neoholený, což mu trošku přidávalo na věku.  No dalo by se říci, že jsem Modroočko nechal troško za sebou. Po té se k nám Modroočko přidala a také se představila našim ,rodičům'. Popravdě má hodně dobrý španělský přízvuk. Docela sexy. Ještě si s nimi něco řekla, ale to už jsem moc nevnímal.  ,,Tak co vyrazíme?" zeptala se nás žena naším jazykem. ,,Vy umíte naší rodnou řečí?" zeptal jsem se. ,,Jistě!" zasmál se Mark. ,,Ale hlavně s vámi máme mluvit Španělsky. Jen tady s Elis jsem se domluvili, že ze začátku na vás nebude moc mluvit Španělsyk. Ale jak jsme viděli, Španělštinu ovládáte velmi dobře," pochválil nás. Čímž nám vytvořil úsměv na rtech. ,,Takže se ještě dnes domluvíme po našem?" zeptala se Modroočko. ,,Ano zlatíčko. Aby toho na vás nebylo moc, víš?" usmála se na ní Elisa. ,,Tak já vezmu kufry do auta a ty Elis prosím podepiš ty zbytečný papíry," mrkl na ní Mark. ,,Sí," oplatila mu mrknutím. Tak to vypadá, že máme úplně boží ,rodiče'. 

Na obrázku Donestia-abyste měli představu ;).