Neignoruj mě!!

Jack

Miluje tenhle film! Popravdě jsem nečekal, že Kam s Amandou vyberou, to co vybrali. Ale bylo to boží! Byl to nějaký horor. Popravdě taky jsem se docela bál. Nejlepší byl konec : ,,Myslíš , že je tohle vymyšlený? Kdo ví?" a pak následoval smích. Jop. Asi mám novej oblíbenej film. Modroočko se ke mně neustále mačkala. Dokonce si i kryla oči, aby některé části nemusela vidět. Což bylo roztomilí. ,,To." ,,Bylo." ,,Příšerný!" Doplnily se Modroočko s Enrikou. ,,Já si nestěžuju. Mě ten film vyhovoval," usmál se samolibě James a dal si obě ruce za hlavu. ,,Já myslel, že se hororů nebojíš," usmál jsem se na Modroočku. ,,Ty nebyly tak hrozný horory a byla jsem na ně psychicky připravená," vykulila na mě oči. ,,Jasně," zasmál jsem se. ,,Tak půjdeme na jídlo ne?" usmál se Kam. Když jsem se podíval na Amandu, musel jsem se usmát. Jako jediná to brala nejvíce  v klidu. ,,Baf!" zakřičely najednou Modroočko a Enrika na Amandu. Amanda se celá naježila, vykřikla a běžela se schovat za Kama. ,,Jsme si říkaly, že to neseš poněkud dobře,"začaly se obě smát. ,,Fakt vtipný," vyplázla na ně Amanda jazyk. ,,Nono. Pojď. Koupím ti zmrzku," pohladil ji po hlavě Kam a vypadli se na cestu za zmrzlinou. ,,Jak malá," pronesly ty dvě vedle mě. ,,A co ty  zlato?" ozval se James za Enrikou a objal ji okolo ramen. ,,Slyšeli jste něco?" pronesla zamyšleně a Jamese si vůbec nevšímala. ,,OK. Jak chceš," řekl James a hodil si Enriku přes rameno. Ta začala křičet různé nadávky a kopat kolem sebe. ,,A co m-" ,,Půjdeme na jídlo?" skočila mi do řeči Modroočko, když jsem se na ni otočil. ,,Vážně? Zveš mě na rande? Nebo se jen bojíš jít sama?" usmál jsem se na ni samolibě. ,,Fajn. Tak nemusíme chodit," zkřížila si ruce na prsou a vzpurně se na mě dívala. ,,Tak pojď," pobídl jsem ji rukou a čekal až dojde ke mně, abychom se rozešli spolu. ,,A no co máš chuť?" podíval jsem se na ni. ,,Nevím. Na co ty?" usmála se na mě. ,,Páni. Dneska se na mě nějak směješ," podotkl jsem překvapeně a zamířil k čínské restauraci. ,,Problém?" ozval se naštvaný Modroočky hlas. ,,Kdepak," uchechtl jsem se a vešel do restaurace. V restauraci jsem si vybrali stůl u okna pro dva, jelikož nikde jinde nebylo místo. Když nám přinesli jídelní lístky, oba dva jsme se zaměřili na menu. ,,Co si dáte?" přišel k nám číšník. Po té co jsme si objednali, jsem se na Modroočku díval. ,,Co?" podívala se na mě a nadzvedla obočí. ,,Nic," usmál jsem se. ,,Že se na mě díváš." ,,Nemůžu se na tebe dívat?" ,,Ne." ,,Znervózňuje tě to?" popíchl jsem ji. Podívala se na mě pohledem, který říkal, ať radši mlčím, ale to mě víc povzbudilo. ,,Opravdu? Znervózňuju tě?" uchechtl jsem se. ,,Ne," zavrtěla hlavou Modroočka. ,,Proč ti to nějak nebaštím?" Modroočko se na mě podívala zamyšleným pohledem. ,,Nad čím přemýšlíš?" ,,Nad tím jak s tebou mohl někdo někdy chodit?" řekla užasle. Zasmál jsem se. ,,Ne. Vážně. Jak to, že jsi po celé škole známý prý jako bůh? Co na tobě viděj?" ,,Jsem sexy, dobrej ve sportech i někde jinde," mrkl jsem na ni. ,,Taky hraju v kapele, a tak dál. Kdybych tu musel vyjmenovat, jak moc jsem dokonalej, tak bychom tu byli ještě hodně dlouho.," objasnil jsem. ,,Cože jsi?" uchechtla se. ,,Co? Myslíš to první? Že jsem nehorázně sexy? A nebo že jsem dokonalej?" ,,Spíš namyšlený." ,,Ale jdi. Ve Španělsku jsem se ti přeci líbil," mrkl jsem na ni. Chtěla mi na to něco říct, ale přišel číšník s našimi jídly, takže radši mlčela. ,,Nelíbil," řekla jen, když číšník odešel. ,,Jo? A co byly ty vášnivé chvilky?" naklonil jsem se k přes stůl. Zaraženě se na mě podívala a zčervenala. ,,Pobláznění z moře," vypustila první výmluvu, co ji napadla. ,,Jasně," uchechtl jsem se a pustil se do jídla. 

,,Neříkej, že se bojíš," zašeptal jsem Modroočce do ucha. Hned po jídle jsme se procházeli po obchodním centru. Pak jsem řekl, že potřebuji na záchod, tak aby na mě počkala před záchody. Když jsem vyšel ven, hned jsem si ji všiml, jak se dívá po okolí se strachem v očích. ,,Cco? kdo by se bál?" zasmála se nervózně a otočila se na mě. ,,Chceš se chytit za ruku?" usmál jsem se. ,,Ne," řekla a zamířila si to dál po centru. ,,Tess už za chvilku budeme muset jet. Jinak mě tvůj táta zabije," řekl jsem, doběhl ji a vzal ji za ruku. Nejdříve sebou cukla, jak se lekla, ale potom moji ruku stiskla taky. ,,Tak tady jste," ozval se Kamův hlas, když jsme vyšli na parkoviště. Modroočko se mi hned chtěla vymanit ze sevření, ale já jsem jí to nedovolil. ,,Oooh. Copak se tady asi stalo, když jsme s vámi nebyli?" začala provokovat Amanda Modroočku. ,,Nic," pokrčila rameny Modroočka. ,,Mi pak povíš," uchechtla se. ,,Tak jo. Tak ahoj," rozloučili jsem se všichni. Tedy až na Enriku s Jamesem. Těm kde jim je asi konec.. ,,Díky za večeři," usmála se Modroočko na mě, když jsme si sedli do auta. ,,Za nic," mrkl jsem na ni. ,,Ale tu ruku sis mohl odpustit." ,,Ty jsi mi ji sama stiskla," uchechtl jsem se a vyjel z parkoviště k Modroočce domů.

,,Díky za dnešek," řekla Modroočko a vystoupila ven z auta. ,,Jo a Tess?" řekl jsem a ukázal, aby šla blíž. ,,Hm?" zabroukla a naklonila se ke mně blíž. Což byla dokonalá příležitost jí dát pusy. ,,Neodolal jsem," uchechtl jsem se. ,,Blbečku," řekla naštvaná a červená Modročka, která šla naštvanou chůzí do domu. Zasmál jsem se a vyjel k sobě domů. Cesta byla klidná a tichá. Když jsem přijel před barák, už se v něm nesvítilo. Vešel jsem tedy dovnitř. Hned jsem uslyšel hrát televizi a pravidelné oddychování. Vešel jsem tedy do obýváku, kde se mi poskytl pohled na mamku válející se na gauči se zapnutou televizí. Uchechtl jsem se a vzal ji do náruče. Omotala mi ruce kolem krku. Ještě jsem stihl vypnout televizi a mířil s ní do patra. ,,Jaké bylo rande?" zamumlala mi do trička. ,,Super," usmál jsem se pro sebe do tmy. ,,To jsem ráda, že sis to užil," odpověděla mumlajícím hlasem mamka. ,,Jak to že jsi nešla spát do postele?" ,,Chtěla jsem na tebe počkat, ale nějak jsem vytuhla." ,,Nějak? Víš, jak jsi těžká?" poznamenal jsem udýchaně, když jsem vyšel schody a zamířil do jejího pokoje. ,,Nebuď drzej na maminku," řekla a lehce mě plácla přes hlavu. ,,Dobře. Dobře," oddechl jsem si, když jsem ji položil na postel a přikryl ji peřinou. ,,Dobrou mami," řekl jsem a dal jí pusu do vlasů, tak jak mi vždy přála na dobrou noc, když jsem byl malý. ,,Dobrou Jacksone," zamumlala a otočila se na druhý bok. Uchechtl jsem se a zamířil si to do svého pokoje. Kde jsem si sundal tričko i kalhoty a hodil věci na židli. Lehl jsem si do postele a podíval se ještě na svůj mobil. Modroočko: Ahoooj, spíš? Řekni mi že ne. Přišla mi najednou zpráva. Podivil jsem se a hned i odpověděl. Já: Páni...Neříkej, že se bojíš :D. Modroočko: Jasně že ne! Co si o mě myslíš?!  Já: Tak proč tedy nejsi v říši snů?  Modroočko: Možná proto, že nechci?  Já: A nebo proto že se bojíš usnout?  Modroočko: To mi nedokážeš, Jacksone. Ale vlastně máš pravdu. Proč si s tebou vlastně píšu???  Já: Protože jsem neodolatelný? Modroočko: A to od kdy? Hahahahahaha Já: Už od narození víš ;). Modroočko: Jestli ty jsi neodolatelný, tak já jsem Zvonilka :D. Já: Páni! Vážně? To jsem nevěděl.... Modroočko: ........ Já: Poznala jsi tu ironii co? XD Modroočko: Jo... A docela mě unavila... Dobrou Jacku. Já: Dobrou Zvonilko. Tím jsem odložil mobil na vedle sebe. Přikryl jsem se peřinou a odebral se do říše snů. Myslíš, že se dnešek docela hodně vydařil....... 

Táák další kapitolka je tu :). Doufám, že jste si ji alespoň trošku užili :). Kata0004