Neignoruj mě!!

Tess

,,Zlatíčka vstávejte," probudil mě hlas Elis. ,,Ještě chvilku," slyšela jsem, jak na druhé straně Jack zabručel a zachumlal se více do peřiny. ,,Kdepak," zachichotala se Elis ,,Půjdete do školy." ,,Už?" zeptala jsem se ospale s údivem v hlase. ,,Ano. Věci jsme vám už připravili. Ale teď!" zvýšila hlas ,,Okamžitě vylezte z pelechů!" ,,Už se hrabu," zamumlala jsem. Když jsem si sedla na postel, všimla jsem si Jacka, který se smál. ,,Ty taky!" zaburácela Elis a vzala jeho peřinu a hodila jí na zem. ,,Co?!" okamžitě se Jack napřímil. ,,Řekla jsem, abyste už vstávali," sladce se na něj usmála. ,,Vždyť už jsme vzhůru," podíval se na mě a pobaveně se usmál. Počkat. Proč se usmál?  ,,Dobré ráno, asi jsi měla hodně divoký sny, co?" mrkl na mě. Chvilku jsem se na něj nechápavě dívala, a pak šla raději do koupelny. Až tam jsem zjistila proč mi to řekl. Vlasy jsem měla do všech stran. ,,Vtipný," řekla jsem otráveně a začala si rozčesávat vlasy. ,,Viď?" zašeptal mi nečekaně do ucha Jack, přičemž jsem leknutí nadskočila. Uchechtl se a vzal si z umyvadla kartáček a pastu. ,,To nebylo vtipný," konstatovala jsem mu, zatímco jsem se pokoušela rozčesat to hnízdo na hlavě. ,,Podle mě bylo," zazubil se na mě. Konečně jsem si rozčesala vlasy. Pomyslela jsem si.  ,,Tak to asi jen tobě," vyplázla jsem na něj jazyk a šla dolů na snídani. U stolu seděl Mark, na sobě měl tyrkysovou košili a společenské kalhoty. ,,Ahoj. Kam se chystáš?" zeptala jsem se, když jsem dosedala na své místo. ,,Do práce," řekl sklesle. ,,Popravdě jsem si vzal na celých čtrnáct dní volno, abych s vámi mohl být co nejvíc to půjde. Ale jelikož můj spolupracovník je debil a neumí svoji práci udělat pořádně, musím to tam jít vyřešit," vztekal se Mark a mazal si housku máslem. ,,Marku. Já vím, že z toho nejsi nadšený, ale zase je to jen na dnešek, ne?"ozvala se Elis.  ,,Jo to je," přitakal Mark. ,,Tak vidíš. A stejně můžeme Tess s Jackem doprovodit do školy. Společně," usmála se na něj a dala mu pusu na čelo. Vděčně se na ní usmál a zakousl se do housky. ,,Dobré ráno," řekl Jack vedle mě. ,,Dobré,"podíval se na něj Mark. ,,Prý jsi dneska nechtěl z pelechu," usmál se na něj provokativně. Jack se na něj podíval s hravým úsměvem. ,,Víš zrovna jsem chtěl vstával. Ale najednou ze mě Elis všechno strhla," řekl ublíženým hlasem. Tomu jsem se zasmála. ,,Copak ti přijde vtipné mladá dámo," ohrnul se na mě Jack s hraným podrážděním. ,,Ale....to bys nepochopil. Na to bys potřeboval mozek," mrkla jsem na něj. Jack vykulil oči, otevřel pusu, pak jí zase zavřel a nakonec se zasmál a u toho vrtěl hlavou. ,,Až se najíte. Převlékněte se a vemte si dolů batoh, dám vám do něj svačinu a oběd,"promluvila Elis. Přikývla jsem a hned, jak jsem měla snědeno, jsem se vydala do pokoje. V pokoji jsem byla sama, nejdříve jsem otevřela okna a z jednoho se podívala ven. Dneska bude asi hezky. Šla jsem ke kufru a vyndala si džínové kraťasy a bílé tílko. To jsem si vzala na sebe a k tomu džínovou bundičku, která mi byla k úrovni pupíku. ,,To už jsi oblečená?" zeptal se od dveří Jack. ,,Jop. Taky sebou pohni. Mark ještě pojede do práce." ,,Jojo. Tak za pět minut jsem." ,,Tak já půjdu do koupelny," řekla jsem a šla do koupelny, kde jsem si vlasy dala do dvou francouzských copů a navoněla se voňavkou, kterou mi dali En a Am k narozeninám. Pak jsem vešla opět do pokoje, kde už byl oblečený Jack, který dělal něco na mobilu. Pomalu jsem se k němu nenápadně dostala. ,,Nebuďte závislí mladý muži," skočila jsem mu na ramena a napodobila hlas jedné učitelky od nás ze školy. Lekl se mě, ale po chvilce řekl: ,,Sýr." Namířil na nás foťák a já se do něj usmála. Když nás vyfotil, všimla jsem si, že na té fotce vypadám normálně, což je u mě tak trošku neočekávané. ,,Tak jdem, ne?" slezla jsem z něj a vydala se i s batohem dolů. Dole stále opřená o linku Elis. ,,Super. Jdete právě včas. Tady máte svačiny," řekla a podala nám jídlo. ,,Pití a obědy," vše co nám podala jsem si dala do batohu. ,,Tak pojďte do auta!" křikl na nás Mark do dveří. Šla jsem ven a nasedla do už připraveného auta. Připoutala se a batoh si dala na klín. Když už byli všichni v autě vyjeli jsme. ,,Budete ve třídě se svými spolužáky, se kterými jste sem jeli. Bude vás učit učitel, který je rodiný mluvčí. Takže se ničeho nebojte. I když s tím, jak ovládáte Španělštinu si problém nedělám," když to dořekl podíval se na nás pře zrcádko. Usmála jsem se na něj. ,,Až  skončíte, tak pro vás přijedu." Přikývli jsme. ,,Tak jsme tady," usmála se na nás Elis. Zaparkovali jsme blízko vchodu a vystoupili z auta. ,,Jo málem bych zapomněl," ozval se Mark. ,,Tady máte simky," podal nám dvě SIM karty. Hned jsem otevřela mobil a dala novou simku nad tu starou. Je dobrý mít mobil na dvě simky, usmála jsem se v duchu. ,,Tak pojďte. Musíme do ředitelny," řekla energeticky Elis a už nás táhla do budovy. Škola byla moderně vybavená. Na modrých chodbách byly červené skříňky, do kterých si děti dávali věci. Prošli jsme asi deset chodeb, až jsme dorazili na dveře, kde bylo napsáno ředitelna. ,,Tak já zajdu pro učebnice a ty je vem k ředitelce, jo Marku," mrkla na něj a vydala se pryč. ,,Počkej," snažil se jí zastavit, ale už ho neslyšela. ,,Copak? Snad se jí nebojíš," vysmál se mu Jack. ,,Ne. Jen k tý ježibabě nechci," Mark udělal na svém obličeji zhnusenou grimasu, ale potom zaklepal a na vyzvání dovnitř vstoupil. ,,Dobrý den," pozdravili jsme jednohlasně s Jackem. ,,Dobrý den, andílci," usmála se na nás žena sedící naproti dveřím. Řekla bych, že to byla žena stará jako moje babička. Na sobě měla růžový kostýmek s růžovými podpatky. Trošku extravagantní oblečení!! Na nose měla růžové brýle a vlasy měla stažené dozadu. ,,Prosím posaďte se," když se na nás usmála, všude jí nadskočili vrásky. Usadili jsme se a pak si prohlídla náš doprovod. ,,Zdravím Markusi," řekla přísným hlasem. ,,Zdravím paní Cortia," bylo vidět, jak se na ní pokouší usmát, ale když se mu to nepodařila, vzdal to. ,,Nemůžu uvěřit, že zrovna tobě dali do rukou tyto andílky," řekla přísným hlasem a ukázala na nás. ,,Vždycky si byl ten nejhorší student ze všech," pustila se do něj. Co to sakra? Pak se ozvalo zaklepání a vstoupila dovnitř Elis. Usmála se na nás. ,,Tady máte učebnice a sešity," podala nám věci a my si je dali do batohu.  ,,Děkuji," řekla jsem. ,,Oh...Elisandro. Má drahá, tak moc ráda tě vidím," řekla ředitelka Cortia, zvedla se ze židle a šla obejmout Elis. ,,Já vás také ráda vidím." ,,Nemůžu uvěřit, že dívka jako ty, skončila s takovým stroskotancem, jako Markus." Podívala jsem se na Marka, čekala jsem, že bude naštvaný nebo tak něco. Ale Mark tam stál s klidnou tváří a pozoroval je. ,,Paní Cortio, mohla byste prosím tady Tess a Jackovi dát rozvrh hodin?" zeptala se sladce Elis. ,,Samozdřejmě," mávla rukou a šla ke stolu, kde ze složky vyndala dva rozvrhy, které nám i podala. Poděkovali jsme. ,,No tak my je asi vezmeme do třídy. Viď Marku?" podívala se na Marka Elis. ,,Ano. Myslím, že to je dobrý nápad." Vstala jsem a šla zase na chodbu. ,,Nashledanou," řekla jsem ve dveřím. ,,Nashle andílci." Když se za Elis zavřeli dveře, podívala jsem se na Marka. ,,Nikdy mě neměla ráda," pokrčil rameny. ,,No jo no. Taky jsi byl rebel," obrátila se  na něj s úšklebkem Elis. ,,Já?! Takový hodný hoch?" ,,No právě." Zasmáli jsme se a šli pomalu za Elis. Když jsme dorazili ke dveřím, ještě jsme se na ně otočili. ,,Tak děti, nezlobte a buďte hodní. Jestli vše jinde, jak má, tak ještě dnes stihneme jet k moři," zakřenil se na nás Mark. ,,Jo," vyhrkla jsem. Miluji moře. Elis se zasmála a zaťukala na dveře. Chvilku jsme čekali. Když se otevřeli dveře stál v nich muž středního věku a měřil si nás pohledem. ,,Tesselin a Jackson?" zeptal se nás stroze. ,,Ano," odpověděla jsem zaraženě. ,,Čekáme na vás. Tak sebou hněte a najděte si místa,"řekl přísně. Jen jsem přikývla a šla do třídy, kde už seděli mí spolužáci. Hledala jsem En a Am. Nakonec jsem je našla vepředu. Mávali na mě, tak jsem se k nim vydala. ,,Ahoj," usmála jsem se na ně. ,,Ahoj, držím ti místo," řekla Am a poklepala místo vedle sebe. Usmála jsem se na sedla si vedle ní. ,,Tak když už jsme konečně všichni, tak mě poslouchejte!" zařinčel hlas učitele po třídě. ,,Mé jméno je Rojo a jsem váš učitel. Budete se tu učit, jako normální studenti. Vaše známky, které tady nasbíráte, vám budou zapsány i ve vaší škole. Takže doporučuji i tady se učit." Tak to bude ještě sranda.