Neignoruj mě!!

Tess

,,Tess!!!!!!!!!!! Vztávej!!!!!!" zakřičela mi do ucha Am. ,,Co? Víš vůbec kolik je hodin?! Je pět hodin ráno!!" zavrčela jsem do telefonu mě známé osobě. ,,No a?" uchechtla se Am. ,,Fajn...pa...a uvidíme se až ve škole," řekla jsem podrážděně a zavěsila hovor. Otočila jsem se na druhý bok a snažila se opět usnout, když mi už po druhé zazvonil mobil. ,,Co chceš?!" zavrčela jsem do mobilu a lehla si na záda. ,,Pojď nám otevřít! Jsme venku a je tu zima!" řekla podrážděným hlasem En. ,,Ani mě nehne. Ani nevíš, jaký je tu teplo," zamumlala jsem a více se zachumlala do peřin. ,,Mám nové informace o tom klukovi z knihovny. Ale když je nechceš slyšet," nadhodila do vzduchu En a čekala na moji reakci. Ach jo....Ona ví, jak mě přesvědčit!... ,,Doufám, že to stojí za to, jinak vás nakopnu a vykopnu," zavrčela jsem do mobilu a s nechutí vstala z mé teploučké postele. Celou dobu jsem našlapovala potichu, abych nikoho v domě nevzbudila. Když jsem konečně otevřela dveře od domu, naskytl se mi pohled na obě mé kamarádky, které v tom mrazu stepovaly a čekaly až jim otevřu. ,,No konečně..." vydechla si Am a razila si to do domu. Nechala jsem je projít do tepla. Prstem jsem naznačila, aby byly potichu. Snad mě pochopily, pomyslela jsem si, když jsem viděla jejich nechápavé obličeje. Když jsme šli nahoru, Am musela zakopnout a nahlas nadávat po celém domě. ,,Am!" napomenula jsem ji šeptem. ,,Promiň, ale to strašně bolí," zakňučela šeptem a rychle se odebrala do mého pokoje. Chvilku jsem postávala na chodbě a čekala, jestli mi někdo nepřijde vyhubovat, ale nic. ,,Takový spánek bych taky chtěla mít," zamumlala jsem si a vešla do pokoje k holkám. ,,Takže...Můžete mi laskavě říct, co tu děláte v pět hodin ráno?" zpražila jsem je pohledem a sedla si na postel do tureckého sedu. ,,Tak já začnu ať to mám rychlejší," zazubila se En. ,,Takže...Včera večer jsem byla v knihovně. A hádej, kdo tam byl?!" řekla nepříjemně En. ,,Ten kluk?" odpověděla jsem ji otázkou. ,,Bingo! Včera jsem tam byla dřív než on, dřív! A víš, co mi ten blbeček řek? Že to místo je jeho, ale pak když si mě všiml, tak mě začal skenovat pohledem. Ale doslova! A tak jsem zkřížila ruce na prsou a nadzvedla jedno obočí se slovy: Problém?" ,,A dál?" vyzvídala jsem. ,,Řekl, že se mnou by problém nikdy mít nemohl. Jo ale řekl ať si sednu jinam, že se mu to místo náramně líbí. Což jsem se ruplem ani nehnula," zasmála se En. ,,A teď ta nejlepší část!" zapištěla Am a zatleskala. ,,A to jaká?" ptala jsem se zvědavě. ,,Nakonec si sedl naproti mě a pozval mě na rande," pokrčila rameny En. ,,A co jsi řekla?" vyzvídala jsem dál netrpělivě. ,,Že s ním půjdu, až vymřou všechny organismy na Zemi. Což by bylo tak za několik tisíců let," usmála se spokojeně. ,,Jak se tvářil?" zeptala se Am a sedla si vedle mě na postel. ,,Spokojeně! Ten hajzlík se tvářil spokojeně. Pak se ke mně naklonil a řekl, že mu odolávat do konce života nebudu a že rád počká," odfrkla si En. Já jsem se s Am začala neovladatelně smát. ,,,Ten kluk je dobrej," zasmála jsem se. ,,Není...je to hovado, který mi brání ve čtení a jeho zadnice obsadila moje miloučké místo!" vztekala se En. Zasmála jsem se a kroutila nad tím hlavou. ,,A má pěknej zadek?" zeptala se najednou úchylně Am. ,,Nevím, můžete dneska posoudit, když půjdete se mnou," pokrčila rameny a dělala jakoby se jí to netýkalo. S Am jsme se zasmály a pak jsme si všechny tři lehli na moji postel a v tichosti jen tak ležely. ,,A ty jsi přišla proč Am?" zeptala jsem se, když už jsem skoro znovu usínala. ,,Jsem moc ráda, že jsi se konečně zeptala," usmála se ďábelsky Am. Nad tím jsem jen nadzvedla jedno obočí a sledovala ji. ,,Jelikož jsi pro nás s En ve Španělsku ušila ty kostýmy a my ti nic za ně nadaly. Rozhodly jsem se, že ti něco hezkého koupíme," usmála se a podala mi tašku. ,,Víš, že jsem nic za to nechtěla," snažila jsem se jí to vymluvit a tašku si nepřevzít, ale Am mi jí přímo strčila do ruky. ,,To si dneska oblečeš zlato," mrkla na mě. Začínám se bát...A to hodně. Z tašky jsem vytáhla bílý crop top, světle modré kraťásky a světle zelenou ,blůzku'přes to všechno. ,,To si nemůžu vzít," vrátila jsem oblečení zpět do tašky a tu podala opět Am. ,,Žádné nemůžu! Ty si to vezmeš!" rozhodla Am a zkřížila ruce na hrudi. ,,Co z toho máš ty Am?" zeptala jsme se a skenovala ji očima. ,,Menší sázka," zazubila se na mě Am. ,,Sázka?" zasmála jsem se. ,,Jop s Kamem. On říkal, že v tomhle nikdy nepřijdeš do školy, a já na něj jestli se chce vsadit. A tak jsme se vsadili," pokrčila rameny. ,,Víš, že když ti s tímhle pomůžu, už mi budeš dlužit dvě věci?" usmála jsem se na ni ďábelsky. ,,Ano vím to Tesselin. Ale já tu sázku potřebuji vyhrát. Prosím," Am si stopla na kolena a šla po nich ke mě. ,,O co jste se vsadili?" zeptala jsem se a čekala na odpověď. ,,To uvidíš, když vyhraju," zazubila se a sedla si na židli naproti nám. Při čemž nezapomněla dát jednu nohu přes druhou. ,,Tak dobře," zasmála jsem se. ,,Ale jednou si to vyberu," ujistila jsem ji s úsměvem na rtech. ,,Tak to se běž obléknout! My tady s En se nachystáme taky u tebe. Jo a v sedm odcházíme," zazubila se na mě a já jen protočila oči.