Neignoruj mě!!

Jack

  ,,Cože tě?!?!" vyjekla na mě Modroočko. ,,Že mě miluješ," usmál jsemse vítězně. ,,Ups," pronesla Amanda a snížila se na lavičce. ,,Doufám, že jsi pochopil, že to není možný," pronesla s nadějí v hlase. ,,Ne..Spíš jsem si říkal, kdy to prubnem," usmíval jsem se na ni jako sluníčko. Ach....tak tenhle výraz je k nezaplacení.... ,,Na to zapomeň," zkřížila si ruce na prsou. Jen jsem se  uchechtl a sedl si opět na lavičku. Zatímco ona stála před lavičkou s rukama zkříženými na prsou. ,,Ahoj, o co jsem přišel?" usmál se na nás Kam a podal Am její slíbenou zmrzlinu. ,,Tvoje přítelkyně je potvora," řekla Modroočko naštvaně a probodávala ji pohledem. ,,No co? Někdo vás musel popostrčit," řekla uraženě Amanda a lízala dál svoji zmrzlinu. ,,Přesně tak," přikyvovala En. ,,Jasně," odsekla Modroočko a sedla si na lavičku, která byla od nás co nejdál. Dívali jsme se na ni, co to dělá, ale ona nás jen ignorovala, a dokonce vytáhla knížku z batohu. Vážně Modroočko? uchechtl jsem se v duchu. Bylo na ni vidět, jak je přímo zažraná do té knihy. Když četla, dělala u toho různé grimasy. Třeba se někdy i zasmála, nebo zamračila. ,,Mohli bychom ji jít zlochtat," pronesl najednou její mladší bráška Tobi. Všichni jsme se na něj chvilku vyjeveně dívali, ale potom jsme se začali na sebe usmívat. ,,Proč ne?" zeptala se Kriss a pokrčila rameny. ,,Takže já bych tam poslal tebe Tobi, abys ji nějak zabavil. Potom se na nás podíváš, což je znamení, že máme začít s operací Kobra," řekl jsem plán, co jsem zrovna vymyslel. Všichni se na mě souhlasně usmáli a pokyvovali. ,,Tak já jdu zahájit operaci Kobra pane," zasalutoval mi Tobi a vydal se za Modroočkem. Když si Tobi sedl vedle ní, vůbec nereagovala. Vypadalo to, jako že se ho snaží ignoroval. Na což jsem se zasmál. Pak ji Tobi položil ruku na rameno. Tento dotyk ji přinutil, aby se na svého mladšíjo brášku podívala. ,,Copak zlato?" zeptala Modroočko svého brášky, při čemž odložila svoji knihu. ,,Ty jsi smutná Tessí?" odpověděl jí otázkou Tobi. ,,Ne.. Proč bych měla být?" pohladila ho po blonďatých vlasech. ,,Protože jsi daleko od nich. Většinou jsi s nimi a směješ se." ,,Naštvali mě," řekla mu šeptem, ale i tak jsem to slyšeli, jelikož jsem byli takový ani ne metr od nich. Tobi vykulil oči a zadíval se na mě. Jak krásně to hraje.. Než se Modroočka stihla otočit, kam se Tobi dívá, tak jsem ji začal lochtat. Začala se strašně smát, když se přidali o ostatní. Otočila se na nás a pak se mírně zamračila, ale to ji dlouho nevydrželo, jelikož jsem ji neustále lochtali. ,,Neee....Nechttttte tooooho!" zapištěla a smála se dál. ,,Ne. Dokud něco neslíbíš," ozval se Tobiho hlas za ní. Podívala se jeho směrem a rozesmála se ještě víc. Stál na lavičce jako pán. ,,AAA cooo?" zasmála se a snažila se vykroutit našim útokům. ,,Půjdeš s Jackem na rande," pronesl hrdě Tobi. ,,Vííííš ccco to vůůůbec jeee?" ,,Samozřejmě!" zazubil se na ni Tobi. ,,Odmítám," vyhrkla ze sebe a snažila se nabrat vzduch, což se ji vůbec nepovedlo. ,,Ty mého brášku nemáš ráda?" zeptala se ji pro změnu smutným hlasem Kriss. ,,Tttto je slložitý." ,,Složitý? Tak to si poslechnu," zasmál jsem se a posadil ji k sobě čelem. ,,Tak já tě poslouchám," pronesl jsem a díval se jí pronikavě do těch jejích nádherných očí. ,,Kdo si dá ještě zmrzlinu?" zasmála se Am. ,,Já!" zvolali všichni a šli pomalu za ní k paní, která prodávala zmrzlinu. ,,Já si dám asi taky," zazubila se na mě Modroočko a vstala v úmyslu je dohnat. Takhle jednoduchý to mít nebudeš...... Zastavil jsem ji rukou. Chytil ji za ruku a pět ji posadil tak, jak se děla předtím. ,,Něco za něco," zazubil jsem se na ni. Podívala se mi vzdorovitě do očí, ale mlčela. ,,Takže...povídej. Jak je to složitý?" jako první jsem prolomil ticho. ,,Prostě složitý," pokrčila rameny. ,,Ne...nechápu." ,,A možná to ani nepochopíš...Nebude to dobře?" zazubila se. Jen jsem se na ni zamračil a položil své ruce okolo jejích boků tak blízko, že jsem se jich skoro dotýkal. Taky jsem se k ní ještě více nahnul, takže jsem byl od jejího obličeje jen několik mála centimetrů. ,,Víš, co mě na tobě tak zaujalo?" zeptal jsem se jí tichým hlasem. ,,Nevím," promluvila a celou dobu se mi dívala do očí. ,,To jak jsi mě viděla. Jako toho blbečka, kterou chce každou jen do postele. Taky se mi líbí to, jak se mi snažíš tam moc vzdorovat, i když ti to někdy vůbec nejde," uchechtl jsem se. ,,Jacku," snažila se svůj hlas držet pevný, ale poněkud jí to vůbec nešlo, a pak se i zalkla. ,,Taky to, jak si vůbec nic neděláš z ostatních lidí. Pořád jsi sama sebou, ať se děje cokoliv. To jak si nevědomky dáváš ten nezbedný pramen vlasů za ucho. Jak se směješ mít vtipům. Že mě bereš takového jaký jsem." ,,Já nemůžu," zašeptala jsem. ,,Co nemůžeš?" zeptal jsem se jí a konečně ji pohladil po tváři. ,,Tohle," ukázala na nás dva. ,,Já..." začala koktat a pomalu vstávat. Nechal jsem ji, což ji asi dost překvapilo, ale neodpustil jsem si se jí dotknout. Jemně jsem jí přejel po bocích, po čemž se otřásla. ,,Já.." popošla kousek dál ode mně a zadívala se mi do očí. Trpělivě jsem vyčkával, co mi řekne a také jsem zkoumal její obličej. Neřekla nic. ,,Tessí! Vzal jsem ti Jahodovou zmrzlinu," zazubil se na ni Tobi a skočil jí okolo krku, což hi přinutilo odtrhnout oči od těch mých. ,,Jéé, děkuji," políbila ho na čelo Modroočka a vzala si od něj zmrzlinu. ,,Tak vyjednali jste si tu něco?" zeptala se usměvavě Amanda. Modroočko se na ni podívala a zamračila se. ,,Tobi, vezmi si věc, už budeme muset jít domů. Aby sis stihl udělat všechny úkoly," řekla vlídně ke svému bráškovi  a sama si vzala ostatní věci. ,,Tak zase zítra," houkla ještě na holky a mě jen přešla. ,,Ráda jsem tě poznala Kriss," pohladila kris po černých vlasech a vzala Tobiho za ruku. ,,Tak ahoj Kriss!" zamával na ni Tobi a šel s ní domů. ,,Tak nepůjdeme taky Kriss. Mám pocit, že ty máš úkoly taky," zasmál jsem se a podíval se na svoji sestřičku. ,,Jo asi nějaké mám," popřemýšlela a šla si pro věci. ,,Dojednali jste tu vůbec něco?" zeptala se mě zmateně Amanda. ,,Ne," vzdychl jsem si a otočil se na mě. ,,Ale vzdát to nehodlám," pronesl jsem a hodil si batoh přes rameno. ,,Přeci jen...ještě musím Tess něco zazpívat." Kam s Amandou se zasmáli. ,,Tak ahoj," rozloučili jsem se s nimi a vydali se s Kriss domů. ,,Mě se líbí," pronesla cestou domů Kriss. ,,To mě taky," usmál jsem se. Kriss se na mě zkoumavě podívala, pak se usmála. ,,Máš ji rád?" ,,Ano...Má ji rád." ,,Víc než mě?" zeptala se mě smutně. ,,Ne to zase ne.. Ty vítězíš na plné čáře," usmál jsem se na ni zářivě a pohladil ji po vlasech. ,,To ty u mě taky," usmála se na mě a chytila mě za ruku.

Doma jsem Kriss pomohl s úkoly, kterých bylo poněkud hodně. Taky když jsem skončili, tak se mamka vrátila. ,,Udělali jste si úkoly?" zeptala se nás v kuchyni a vytáhla z tašky jídlo v krabičkách. ,,Jo..Bráška mi s nimi pomáhal," usmála se Kriss a vzala si krabičku, příbor a šla do obýváku. ,,Mami, jak poznám, že jsem to přehnal?" zeptal jsem se, když jsem si vybíral, jakou krabičku si vezmu. ,,Hm...Jako ve vztahu?" podívala se na mě bokem a vzala si příbor. ,,Hm," přikývl jsem a vybranou krabičku si otevřel. ,,Ty že potřebuješ radu ohledně vztahu?" uchechtla se. ,,Jop. Tahle je o dost jiná," řekl jsem a i s mamkou mířil do obýváku za Kriss. ,,A taky je krásná a moc hodná," pronesla Kriss, když jsme se posadili k ní na pohovku. ,,Je asi ještě zraněná z předchozího vztahu..A já dneska asi řekl něco, co jsem neměl. Ne...spíš myslím, že jsem na ni moc tlačil," povzdechl jsem si. ,,Hm... řekni jí to a omluv se. A buď romantik...To holky milujou... A potom uvidíš, jak zareaguje," usmála se na mě a začala jíst svoje jídlo. ,,Hm," pronesl jsem a sám se do jídla pustil.

Po jídle jsem se vysprchoval a jen v trenkách se odebral do pokoje. Lehl jsem si do postele a pořád přemýšlel nad Modroočkem. Vážně jsem to přehnal??? Pak jsem vzal do ruky mobil a napsal ji. Já: Spíš? Překvapivě mi odpověděla hned. Modroočko: Ne.... Já: Tak co si se mnou psát? :) Vážně?? Můj egoismus je hrozný!    Modroočko: No nevím nevím pane Beeringu. Nad tím oslovením jsem se usmál. Já: Ale já vím slečno Alinová. :3  Modroočko: Poněkud namyšlený ne?  Ou...prokoukla mě. Já: To taky na mě miluješ přeci :D. Modroočko: To těžko!! Já: Ale no tak zlato nemusíš si přeci lhát ;*.   Modroočko: Jasně...nevím, kdo z nás si teď lže. Myslím, že teď mě pořádně setřela, uchechtl jsem se. Já: Promiň za dnešek :(. Nechtěl jsem na tebe nějak tlačit. Ani nevím proč jsem to napsal. Asi jsem potřeboval, aby věděla, že mě to mrzí. Ale uvěří mi?  Chvilku od ní žádná SMS nepřišla, takže jsem usoudil, že ji těžce zpracovává. Já: Dobrou zlato ;*. Zítra ve škole :3. Posla ji poslední SMS a položil mobil na stůl, který byl vedle mé postele. Když jsem zavřel oči, uslyšel jsem zvuk, který mi měl oznamít, že mi přišla SMS. Podíval jsem se na mobil a usmál se. Modroočko:Neříkej mi zlato!!!! A dobrou ;). ,,O důvod víc ti tak říkat..Tess," zamumlal jsem a položil mobil opět na stůl. ,,Ještě ji vlastně musím zazpívat nahý před domem," uvědomil jsem si a uchechtl se. ,,To bude ještě zajímavé," a s tím na rtech jsem usnul s myšlenkami jen na ni. 

Táák....Myslela jsem si, že byste možná ocenili vidět  tuto část i z Jackova pohledu :). Jinak chci tuto kapitolu věnovat 8Kvaka8, jelikož má dneska NAROZENINY !! Takže VŠE NEJLEPŠÍ ;*.... Což ti přejí i všechny postavy z tohoto příběhu :). 

Kata0004 :D