Tess

249 15 6
                                    

,,Budeš spát ještě hodně dlouho?"uslyšela jsem Jackův výsměšný hlas. ,,Nech mě spát,"zakňučela jsem a chtěla se zabořit obličej do polštáře, ale nějak mi v tom zabránila něčí ruka. Lekla jsem se a podívala jsem se na údajnou ruku. Pak jsem se podívala na osobu, které patřila údajná ruka. Jack ležel ležérně v posteli, peřinu měl skoro skopnutou a byl jen v boxerkách. Jednu ruku měl na polštáři a druhou si podepíral hlavu. ,,Proč seš nahej?!" to byla jediná věta, která se mi utvořila v hlavě a vyslovila jsem jí hned nahlas. ,,Nejsem nahej. Mám boxerky. Vidíš?" zeptal se mě a natáhl gumu od červených boxerek. Otevřela jsem pusu a nevěděla jsem, co říct. ,,Jak to že jsme zase ve tvé posteli?" zeptala jsem se po chvilce. ,,No..Přišli jsme domů a šli spát a ty najednou, že se sama bojíš. A tak jsem tě vzal k sobě do postele. Škoda že si to asi nepamatuješ. Ale neboj i tak je s tebou sranda,"pokrčil rameny a mrkl na mě. Já jsme celou tu dobu seděla na posteli a sledovala ho. ,,Praštila jsem tě polštářem, jelikož jsi mi řekl zlato, že jo?" zeptala jsem se opatrně, hned jak se mi vybavila ta vzpomínka. Na jeho tváři se objevilo ohromení. ,,Páni. Ty si to pamatuješ? A Ještě něco si pamatuješ? Třeba něco když jsme šli domů?"najednou se začal ptát. ,,Co bych měla vědět?" zeptala jsem se zvědavě. ,, Ani si nepamatuješ, jak jsi mi dala pusu?" uculil se na mě.  ,,Cože jsem?!"vyskočila jsem z postele a cítila jsem, jak rudnu jako rak, proto jsem se k němu otočila zády. ,,Nekecám, byla jsi jako dračice," slyšela jsem, jak si uchechtl a jak začal vstávat z postele, mezitím jsem ještě víc zrudla. ,,Jak si to pamatuješ? Pili jsme stejně,"řekla jsem, ale pořád se na něj neotáčela. ,,Jelikož mám asi větší výdrž?"najednou mi zezadu zašeptal do ucha. Lekla jsem se a otočila jsem se a něj. Takže mu neuniklo, jak jsem se červenala. Usmál se. ,,Tak pojď. Pojďme se nasnídat, zlato,"mrkl na mě, vzal mě okolo ramen a vedl mě do kuchyně. ,,Neříkej mi zlato,"zavrčela jsem. ,,Jojo,"uchechtl se a já se vymanila z jeho objetí. V kuchyni nikdo nebyl. Jen vzkaz na stole: Elis není dobře, tak jsem jí vzal k doktorovi. Jídlo máte v lednici a prášky na kocovinu vedle džusu. Snad do večeře budeme doma. Mark Položila jsem vzkaz a podívala se na hodiny. Na hodinách bylo, že je za pět minut dvanáct. ,,Co si dáš k jídlu?"zeptal se mě Jack, který měl hlavu v lednici a hrabal se v ní. ,,Co nabízíš?" zeptala jsem se a sedla ke stolu. ,,Těstoviny se sýrovou omáčkou. Nebo. Brambory s nějakým masem." Jak se může jednou chovat jako blb a pak jako hodnej, milej a starostlivej kluk? zeptala jsem se sama sebe udiveně Jackovým chováním. ,,Těstoviny,"křikla jsem. Za chvilku mi Jack přinesl těstoviny až pod nos. Jedli jsme v tichosti. ,,Proč seš sakra ještě nahej?! Obleč si něco!" prolomila jsem ticho, když jsem se na něj podívala. ,,Copak, snad tě to neznervózňuje zlato," usmál se na mě arogantně. To nemyslíš vážně, že ne?! ,,Ještě jednou mi řekni zlato a máš hlavu v tom jídle," ukázala jsem mu prstem na jeho talíř a tvářila se výhružně. ,,To bys neudělala,"pořád se na mě usmíval. ,,Z.L.A.T.O,"odhláskoval jednotlivá písmeny. Zepřela jsem se na rukou stolu a překlonila se k němu. Všimla jsme si, jak se mi dívá do výstřihu. Vážně? pomyslela jsem si zhnuseně. Na sobě jsem ještě měla věci, ve kterých jsem byla v klubu. ,,Myslíš?"zeptala jsem se ho svůdně. Překvapivě se na mě podíval. ,,Ano ZLATO,"řekl taky docela dost svůdně. Přiblížila jsem se k němu, až jsem byla jen pár centimetrů od jeho obličejem a rukou jsem mu hlavu poslala přímo do jeho jídla. Pak jsem si spokojeně sedla a začala zase jíst své jídlo.  Pak zvedl svoji hlavu z jeho jídla a já se musela usmát. ,,Nechápu, jak někdo o tobě může říct, že jsi stydlivá a nekomunikativní," zamumlal a utíral si obličej ubrouskem. ,,Protože mě neznají a ani se o to nesnaží," promluvila jsem najednou chladně. Zarazil se a pak mlčel. Vypadalo to, jako že neví, co mi má říct.  Pak jsme promluvili až, když jsme uklízeli nádobí. ,,Co budeš teď dělat?"začal rozhovor Jack. ,,Chtěla bych pracovat na kostýmech. Co ty?" Zeptala jsem se a uklidila jeden talíř do poličky mezi ostatní talíře. ,,Chci skládat,"pokrčil rameny. ,,Skládat?"zeptala jsem se ho a napila se džusu, který nám tady nechal Mark. Ale prášky jsem si nevzala.,,Písničku. Kluci to hodili na mě," usmál se starostlivě. ,,To bude dobrý,"drkla jsem do něj. ,,Snad,"mírně se usmál. ,,Uvidíme, jak to půjde." 

Neignoruj mě!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat