Neignoruj mě!!

Tess

Co jsem to udělala? Co jsem to pro boha jen udělala?! Hráblo mi snad?! Neustále jsem přemýšlela o tom, co jsem to včera udělala. Já mu dala pusu. Ježiši! Já mu dala pusu!! Zrovna jsem seděla před školou a celou dobu si kreslila nějaké blbůstky do bloku. Když jsem kreslila tučňáky, tak jsem ho okem viděla, jak jde ke mně. Okamžitě jsem si vzala všechny věci a zaběhla za roh, doufajíc, že si mě nevšiml. ,,Tess?"slyšela jsem zmatený hlas, který se přibližoval. Blok jsem hodila do batohu, který jsem si dala na záda a běžela dál. Doběhla jsem až na školní zahradu. Tam jsem našla školní altán, do kterého nikdo nikdy nechodil. Sedla jsem si do něj a vyndala jsem mobil. Musím napsat Am. Já: Ahoj, až vám skončí hodina, přijďte do tyrkysového altánku :). T Am a En byly ještě na dobrovolné hodině chemie. Vážně, kdo si vezme dobrovolně chemii?!?  Jen ty dvě! Povzdechla jsem si a odeslala jsem zprávu. Hned jak se zpráva poslala, tak mi přišla SMS. Jack: Ty se mi vyhýbáš? :( Přečetla jsem si zprávu, povzdechla si a dala mobil na stůl. Kolena jsem si přitáhla k tělu a hlavu se položila na kolena. Ale můj pohled neustále bloudil k mobilu. Mám mu napsat? Asi bych mu měla napsat....Ne! Nenapíšu mu, je to blbej nápad! Radši ho budu ignorovat!  Popravdě jsem se Jackovi vyhýbala v podstatě už od rána. Vždyť se mu ani nemůžu podívat do očí!! Určitě se mi pak vysměje!!  fňukala jsem v duchu. Jack: Neříkej mi, že mě zase ignoruješ -_- Přišla mi další zpráva. Ne...vůbec, pomyslela jsem si ironicky. Jack: Tess? Jedeš alespoň se mnou domů? Vážně? Další zpráva?! povzdechla jsem si. Jack: Tesss, myslím, že je slušností odpovědět, když se tě někdo na něco ptá ;* Tak teď mě napíchl! Já že neodpovídám?! Jo vlastně ne neodpovídám..Ou.. Vzala jsem si mobil do ruky a začala mu psát SMS. Já: Ahoj, dneska jeď domů sám :). Já jedu s Am a En do obchoďáku, takže se uvidíme až doma. T Jo! Dala jsem to! Jsem dobrá!  chválila jsem se v duchu. Po té jsem mobil položila opět na stůl a hlavu si dala na kolena. ,,Copak děláš?" zašeptal mi do ucha najednou známý hlas. Až moc známí hlas. Vyjekla jsem a podívala se osobu stojící za mnou. ,,Přemýšlím?" odpověděla jsem otázkou. ,,Nepovídej,"řekl a opřel se rukama o altán, takže jsme najednou byli blízko u sebe. ,,Nepovídám. Já ti to říkám!"vyplivla jsem najednou ze sebe. Najednou se zasmál a šel si sednou do altánu vedle mě. Já jsem ale uhnula a to takovým způsobem, že jsem se ocitla oproti němu. Nadzvedl obočí a jeho modré oči se na mě přímo upřeli. Zazubila jsem se na něj v naději, že za chvilku zmizí z mé přítomnosti. Ušklíbl se pobaveně a lokty si opřel o kolena. ,,No musím říct, že jsem to od tebe nečekal Alinová," začal a já cítila, jak začínám rudnout. ,,Ale popravdě to bylo úžasný. No kdo by to do tebe řekl?" ,,Já držím své slovo. Vadí ti to nějak Beeringu?"vyprskla jsem na něj. ,,Mě to rozhodně nevadilo,"ušklíbl se. ,,Jacku!" okřikla jsem ho. ,,No co?"podivil se. ,,Hele myslím, že do toho obchodu bys neměla jet takhle rudá. Ale záleží na tobě zlato," vstal, došel ke mě a dal mi pusu. ,,Tak zatím,"mrkl na mě a začínal odcházet. ,,Neříkej mi zlato a nedávej mi pusy!"řekla jsem mu naštvaně. ,,Jasně zlato,"otočil se a poslal mi vzdušný polibek. Chtěla jsem mu ještě něco říct, ale nestihla jsem to, jelikož mi zmizel z mého zorného pole. Naštvaně jsem si odfrkla a zkřížila ruce na prsou. ,,Kdo tě tak naštval?" zeptala se Am, když došla k altánku s En v závěsu. ,,Jack,"odfrkla jsem si. ,,Jo ten mi psal. Jestli nevím, kde jsi,"řekla Am. ,,A ty jsi mu to řekla?!" vyjekla jsem. ,,Ano," usmála se na mě omluvně. Zabručela jsem a vstala k odchodu. ,,Už víš, za co bys chtěla jít En?"zeptala jsem se En, když jsme šli k autu. ,,Ano,"zazubila se. ,,Tak povídej,"naznačila jsem jí rukou, ať pokračuje. ,,Chtěla bych jít za šíleného vědce." ,,Hm..hezký to stačí koupit plášť a nějaké oblečení. A hlavně umělou krev! Co ty Am?" optala jsem se, když jsme už nastupovali do auta. ,,Já nevím, ale asi bych chtěla být něco mrtvého,"zasnila se. ,,A za co jde Kam?" ,,Za gentlemana,"obrátila oči v sloup a nastartovala auto. ,,Gentlemana jo?"zapřemýšlela jsem se, zatímco jsme jeli do obchodního centra. Najednou mě napadl nápad. ,,Co mrtvá nevěsta?" zeptala jsem se a všimla jsem si, že už  jsme na místě. ,,Páni to by bylo super!"vypískla Am a vystoupila z auta. ,,Tak je dohodnuto,"usmála jsem se na ní a šly jsme všechny tři do centra. Jako první jsme navštívili lékárnu, kde jsme nakoupili lékařský plášť a pár stříkaček. Pak jsme šli do obchodu s ptákovinami, kde jsme koupili umělou krev, barvy na obličej a upíří špičáky. Jako předposlední zastávku jsme měli u látek, kde jsme vybrali barvy látek pro Am. Když jsme měli vše nakoupené rozhodli jsme se, že bychom mohli jít i na jídlo. ,,Hele kolik vlastně je?" zeptala se najednou En. ,,Už je půl šest,"odpověděla Am. ,,Tolik?"vyjekli jsme s En nastejno. ,,Jop,"řekla úplně v klidu Am. ,,Tak já jen pošlu zprávu Elis,"řekla jsem a už hned vyndavala mobil. ,,A já Doris,"řekla En a udělala to samé co já. Já: Ahoj :), trošku se to prodloužilo. Promiň, ale večeřet nebudu. Chtěla bych přijet do hodny. T  Odeslala jsem zprávu a společně s holkama jsme si šli sednou do nějakého fastfoodu. Každá si něco objednala  a pomalu jedla své jídlo. ,,Hele...ty ses dneska Jackovi vyhýbala?" zeptala se najednou Am. ,,Jop,"řekla jsem v klidu a kousla si do hranolky. ,,Jak to?" začala vyzvídat i En. ,,No...V pondělí jsem se probrala strašně brzy, a tak jsme se oblékala v pokoji, jelikož Jack spal. No a najednou se probudil a-" ,,Cekáš?" skočila mi do řeči Am . ,,Ne bohužel." ,,Počkej..On tě vážně viděl nahou!?" rozzářila se. ,,Ne? Jen v podprsence?" ,,Aha,"řekla zklamaně Am. ,,Ale i tak viděl tě v podprdě," začala provokovat Am. ,,To mi bylo jedno, je to jako plavky...ale on mi začal vyhrožovat! Prý jestli mu dám pusu dostanu tričko a jestli mu pusu nedám, tak jsem mu měla dát kalhotky,"povzdechla jsem si. Najednou se obě začali strašně smát. ,,Páni. Takže byla pusu?" vyzvídali obě naráz. ,,Jo byla. Tak víte co, byla už pozdě a já jsem byla ospalá, no a tak jsem ho prostě políbila no....Hrdá na to nejsme!" ,,Tak proto ses mu vyhýbala." ,,Jo a podařilo by se mi to, kdyby mu nějaká osoba nevykvákla, kde jsem,"podívala jsem se na Am. ,,Promiň," jen pípla. ,,Ale neříkej, že se ti to nelíbilo,"ušklíbla se na mě En. ,,Děláš si srandu? Já bych ani nevnímala, kdyby mi velbloud oblízl celý obličej." ,,Takže to bylo jako, když tě líbá velbloud?" začala se smát En. Neodolala jsem a také se začala smát. ,,Fuj,"řekla po chvilce Am. ,,Já ale myslím, že musí líbat úžasně." ,,Nemáš kluka?" vmetly jsme jí s En do obličeje. ,,No mám no,"řekla otráveně. ,,Copak? Snad na něj ještě nejsi naštvaná,"začala jsem si z ní utahovat. Jasně, že je na něj ještě naštvaná. ,,No jako to největší  naštvání už tam není.  Ale zase jsem mu neodpustila úplně,"uchechtla se Am. ,,Hele a nechceš pomoct s kostýmy?"najednou se nabídla Am. ,,Vždyť zítra jdeme do školy ne?"podivila jsem se. ,,Jo to jdeme, ale i tak..." Zasmála jsem se. ,,Bohužel." ,,No já jsem slyšela, že ve škole budeme asi tak jen hodinu. A jestli vyjde něco, což já doufám, že to vyjde. Tak ti pak po škole můžeme pomoci. Což mi velmi rády,"usmála se na mě En. ,,A co po těžké práci se jet ještě vykoupat?" usmála jsem se taky. ,,Jasně,"vypískly obě dvě a objali mě. Smála jsem se a objetí jim oplatila. 

Am byla tak hodná a rozvezla nás domů. Nejdříve En a po té mě. Už byla tma, ani nevím kolik přesně bylo. ,,Hele tak hned po škole teda u tebe jo?" ptala se ještě Am, když jsem vystupovala z auta. ,,Ano. Díky za svezení a zítra,"mrkla jsem na ni a šla se všemi taškami do domu. V domě bylo všude zhasnuto a zvláštní ticho. ,,Elis? Marku?" nejdříve jsem zavolala po domě. Nic. Vážně?! Šla jsem s taškami do obýváku. Nikdo tam nebyl. Rozhodla jsem se, že tašky v obýváku nechám a vydala jsem se dál. ,,Marku? Elis?" zavolala jsem opět a tentokrát se pokusila rozsvítit. Nic. No to si děláš... ,,Klid. Jen vypadl proud,"uklidňovala jsem se a šla dál do jídelny. Když jsem došla do jídelny našla jsem na stole vzkaz:  AHAHAHAHAHA Jestli je chceš ještě někdy vidět, jdi na zahradu! Vzkaz jsem opět položila na stůl a běžela do patra, v naději že najdu Jacka. ,,Jacku?! Jsi tu?!" křičela jsem. Doběhla jsem až do našeho pokoje, kde také nešlo rozsvítit. Celá vystrašená, jsem se pozorně porozhlédla po pokoji. Byl tu bordel. Pak jsem běžela do ložnice Marka a Elis. Nikdo tam nebyl. Začínala jsem mít opravdu strach. Mám jít na zahradu? Chvilku jsem se rozmýšlela, ale po té jsem usoudila, že bych tam měla jít. Celá vystrašená jsem šla na zahradu. ,,Jacku? Elis? Marku?" zavolala jsem vystrašeně. ,,Jestli jste to na mě narafičili, tak vás pak zabiju,"řekla jsem vystrašeně. ,,Abys tak neskončila ty," řekl mi někdo hrozivě za zády. Pomalu jsem se otočila na dotyčného a podívala se na něj. Skoro jsem ho neviděla, takže měl na sobě tmavé věci. Najednou se ke mně rozešel. Pokaždé když udělal krok v před, já udělala krok v zad. Už ani nevím, kolik kroků jsem udělala, ale najednou jsem se ocitla zády nalepená na zdi. Ten někdo si dal své ruce okolo hlavy a pomalu se ke mně přiblížil. Očekávala jsem cokoli, ale tohle ne. Ten dotyčný mě začal najednou lochtat. Začala jsem se smát. Po té se rozsvítilo a nade mnou se objevila Elis s Markem a samozřejmě, taky kdo jiný, Jack mě lochtal. ,,Nech toho!" smála jsem se, ale myslela jsem to smrtelně vážně. Jak já byla naštvaná. Jack pochopil až tehdy, když jsem ho kopla. Na chvilku se zarazil a díval se na mě. Mlčela jsem. ,,Tess..my..-"začal Mark. ,,Víte vůbec, jak jsem se o vás bála?!" vyjekla jsem na ně. ,,Dokážete si to představit?" Nekřičela jsem, jen jsem se jich ptala. Mlčeli. ,,Jak jinak." Odfrkla jsem si a vydala se do domu. Z obýváku jsem si vzala všechny tašky a šla je dát do pracovny. Po té jsem si do pracovny vzala věci na zítřek, peřinu, deku a polštář. Zamkla jsem se v pracovně. Idioti! Vyndala jsem mobil a začala si pouštět písničky, abych se alespoň trochu uklidnila. Pokaždé když někdo zaklepal, jsem ho ignorovala a šila dál. Možná holky budou trochu naštvané, ale co....Potřebuji se uklidnit!

Po celou dobu co jsem šila, jsem nevnímala čas. Také jsem se snažila ignorovat Elis, Marka a Jacka. Vždycky přišli zaklepali, a pak i odešli. Jak oni tak já taky! Nandala jsem na figurínu kostým a koukala se na něj. A mám to!!! Tohle snad bylo poprvé, co mě takhle někdo naštval. Vždycky mě naštvali tak, že jsem stihla došít ani ne půlku a dneska jsem stihla všechno, dokonce i klobouček. Měla jsem ze sebe dobrý pocit. Když jsem se podívala na mobil, abych zjistila kolik je málem jsem dostala infarkt. To už jsou tři ráno?! Páni.. Rychle jsem uklidila po pokoji. Na podlahu jsem si dala deku a na deku polštář. Sundala jsem si podprsenku a nechala si nějaké triko a šla spát. Popravdě jsem takhle byla docela zvyklá usínat. Někdy jsem doma usnula omylem na podlaze. Ještě tři dny a poté už budu doma. Už se docela těším na Tobyho, ale Elis a Mark mi také budou chybět, zívla jsem si a odebrala se do říše snů.