Neignoruj mě!!

Jack

,,Vstávej Růženko," zašeptal jsem Tess ráno do ucha, ještě když spala. ,,Vypadni oškliví skřítku," zamumlala si a plácla rukou do stěny, kterou měla u své pravé ruky. Tomu gestu jsem se uchechtl. ,,Ty mluvíš ze spaní?" zašeptal jsem na ní. ,,Ne. Jen se snažím dostat ošklivého skřeta od mé postele," zamumlala ospale. ,,Já jsem ten skřet?!" ,,Vidíš tu někoho jiného," uchechtla se. ,,To od tebe není moc hezké, když ti někdo řekne Růženko," zatrucoval jsem. ,,Blbí," zívla si. Vážně si právě zívla?! ,,Tak jo. Jak chceš," řekl jsem si pro sebe a skočil na ní do postel. Najednou, jakoby se probrala začala nadávat. Takže Modroočko nadávala a já se válem na ní a smál se. ,,Slez! Jsi těžký! Slez blbečku!" Zasmál jsem se, pak na ni mrkl a pomalu šel z pokoje. ,,Vidíš? Konečně jsi se probrala," mrkl jsem na ní a poslal jí vzdušnou pusu. Trošku zčervenala a zafuněla jako býk. Se smíchem jsem odešel z pokoje a mířil jsem do jídelny na snídani. ,,Dobré ráno," usmál jsem se a pozdravil Elis a Marka. ,,Dobré. Ou...zapomněli jsme vás vzbudit. Promiň Jacku," řekla Elis. ,,To nevadí. Tess už jsem vzbudil," zasmál jsem se. V tu chvíli přišla do pokoje Modroočko a sedla si na své místo vedle mě. ,,Dobré ránko," usmála se na ně.  ,,Dobré,  jak jste se vyspali?" ,,Já dobře," pokrčil jsem ramena a zalil si lupínky mlékem. ,,Já taky. Do kolika dneska máme školu?" zajímala se Modroočko. ,,Dneska máte do půl třetí," řekl Mark a ukousl si rohlíku. ,,Jo..Na dnešek hlásili, že bude pršet a foukat studený vítr, tak se oblečte," ohlásila Elis, která si zrovna nalévala kávu do hrnku s kuřátkem. ,,Neee," zakňučel jsem. ,,Copak Jacku?" zvedl ke mně zrak Mark. ,,Dneska jsem chtěl konečně vyhrát." ,,Ale to můžeš. Na večer jsem už připravila hru," mrkla po mě Elis.  ,,Proč si myslíš, že vyhraješ ty?" šibalsky se na mě usmála Modroočko. ,,Protože to cítím v kostech." Chvilku se na mě dívala, a pak se zasmála. ,,Taky bych chtěla, změřit vaše rozměry," prohlásila Modroočko. ,,To není problém. Vše co potřebuješ je tady." ,,Jen aby to tady bylo, i po tom až se vrátím ze školy." ,,Myslím, že bude. Venku dneska bude ošklivě," usmál se mrzutě Mark. Když jsem dojedl lupínky, šel jsem misku umýt do džezu a položil ji na odkapávač. Vydal jsem se do pokoje, který jsem měl zatím pro sebe. V pokoji jsem si připravil tašku do školy, což mi netrvalo zas tak dlouho. Co si vezmu na sebe? Šel jsem ke kufru, ze kterého jsem vytáhl modré džíny, které jsem si hned dal na sebe. Sundal jsem si triko s úmyslem si hned obléct nový. Ale najednou se rozrazili dveře. V nich stála Modroočko a pobrukovala si nějakou písničku. Narovnal jsem se a díval na ní. Nevšimla si mě. Otevřela okna a když se od jednoho vracela, konečně si mě všimla. ,,Oh...ty tu jsi taky," řekla a odvrátila se. Ale i tak jsem si všiml, jak si mě prohlédla. Usmál jsem se a začal si opět hledat triko. Nakonec jsem se rozhodl pro bílé triko a červenou mikinu. Oblékl jsem se a otočil na Modroočku. Ta už také byla oblečená. Na sobě měla světle modré džíny, červené triko s výstřihem do v a fialovou mikinu. Vlasy si nechala pro dnešek rozpuštěné, většinou nosí francouzské copy. Všiml jsem si, že se mírně namalovala, ale jen lehce. Moc jí to slušelo. Mám rád holky, které to nepřehání s líčením. Přistoupil jsem k ní a natáhl k ní ruku. ,,Můžeme jít krásko?" Podívala se na mě a usmála se. ,,Jistě, skřete," vzala mě za ruku a já ji vyprovodil ze dveří. Když jsme sešli schody do kuchyně Elis nám hned podala svačiny, obědy a pití. ,,Díky," zazubil jsem se. Elis dneska na sobě měla krémový kostýmek s botami na podpatku. Pak jsme šli všichni společně ven, kde na nás čekal Mark. Ten si vzal na sebe černé triko a šedé kalhoty. ,,Dneska jedeš do práce ty, Elis?" zeptal jsem se Elis, která si zrovna otevírala dveře od auta. Sedli jsme si do auta a pomalu vyjeli. ,,Ano. Dneska jdu já. Ale slíbili mi, že je to jen na dnešek," mírně se smála. ,,Co vlastně děláte?" zeptala se Modroočko. ,,Já pracuji v počítačové firmě," řekl Mark od volantu. ,,Já jsme právnička. Mám vlastní firmu," řekla Elis. ,,A je v tom vážně dobrá," přidal se Mark. Elis se zasmála. ,,Jen vím, jak jednat s lidmi." ,,Jsme tady děcka. Mějte se dobře a nezlobte," zasmál se Mark. ,,A jo. Tak ahoj," rozloučil jsme se s nimi a vystoupil z auta. ,,Ahoj,"slyšel jsem odpověď, když jsem zavíral dveře. ,,Kolik je?" zeptala se mě Modroočko. ,,Je tři čtvrtě na osm. Měli bychom jít dovnitř," odpověděl jsem jí. Přikývla a vydali jsem se spolu do třídy. Ve třídě byla jen polovina z nás. Hned jak jsem uviděl kluky, jsem šel k nim. ,,Čau," pozdravil jsem je.  ,,Á tady je náš Jacksíček," usmál se na mě Nat. ,,Už jsme si mysleli, že nepřijdeš," přidal se Bob a štípl mě do tváře. ,,Popravdě chlapy, kdybych moch, tak bych vám rozbil ciferníky," zavrčel jsem na ně. ,,Mlčím," řekli na ráz a já se jen zasmál. Sedl jsem si vedle Luka. ,,Mám nápad. Čím bychom mohli vyhrát první kolo MC," prohlásil, čímž si získal mojí pozornost. ,,Povídej," pobídl jsme ho. ,,Napíšeme písničku," prohlásil. ,,Napíšeme?" zopakoval jsem. ,,Jo napíšeme. Kam, Nat a Bob udělaj hudbu a my napíšeme slova,"na konci věty ukázal na nás dva. ,,Jako že já mám napsat písničku?"podivil jsem se. ,,Jo. Jacku, viděl jsem troji tvorbu. Je úžasná," podíval se na mě přímo. ,,Cože jsi viděl?" ,,Tvoje mamka se tebou ráda chlubí," zakřenil se. Mami??!?!? Tak nic. Teď stačí hrát blbého. ,,Nevím o čem to mluvíš." ,,Že ne?" podíval se na mě se zdvihnutým obočím. ,,Víš, hrát blbího ti nepomůže. Slyšeli jsme písničku, kterou jsi mámě složil k narozeninám." ,,Cože vám ukázala?" pořád jsem byl v šoku. Najednou zazvonilo a do třídy vtrhl učitel Rojo. Postavili jsem se. ,,Sedněte si a nalistujte si stranu dva v učebnici."