,,Jojo. Jo a ještě potřebuji, abys vzala velkou tašku,"probudil mě Modroočky hlas. ,,Ne v poho. Zbytek zařídím sama,"uchechtla se Modroočko. Otevřel jsem oči a převrátil se na bok, abych se na ní mohl podívat. Ležela v posteli a u ucha měla telefon. Měla rozcuchané vlasy a na tváři hravý úsměv. Pak se na mě podívala. ,,Hele já končím jo? Asi jsem vzbudila svého spolubydlícího,"řekla do telefonu a přitom jsme udržovali oční kontakt. Měla úžasně modré oči, modré jako moře, které tak miluje. Ještě chvilku měla u ucha telefon, a pak hovor típla. ,,Sorry, jestli jsem tě vzbudila,"usmála se na mě omluvně a trochu i nejistě. ,,V pohodě,"řekl jsem a podíval se na hodiny. ,,Stejně bych za chvilku vstával,"dodal jsem a vstal z postele. ,,Tak co, usnula jsi včera?" zeptal jsem se, když taky vylezla z postele na nohy. ,,Jo. Bez problémů,"mírně se na mě usmála. ,,Takový filmy bychom si měli pouštět pořád,"usmál jsem se. ,,Nemyslím si,"oponovala mi. Spolu jsme sešli dolů na snídani do kuchyně. ,,Dobré ráno,"pozdravili jsme s Modroočkem Marka s Elis, sedící u stolu. ,,Dobré ránko,"usmála se na nás Elis. ,,Dobré,"usmál se na nás Mark, který si zrovna nalil mléko do skleničky. Už jsme tady šest dní, uvědomil jsem si udiveně a sedl si ke stole. Na našich místech byly přichystaný talíře s lívanci, polité karamelovým sirupem. Mňam! Okamžitě jsem se do nich pustil. Chutnaly báječně! Když jsem dojedl, sedl jsem si pohodlněji a koukal po ostatních kolem stolu. Mark seděl stejně jako já, jen v ruce držel skleničku s mlékem, kterou pomalu popíjel. Elis byla opřená lokty o stůl a pila čaj. Když můj zrak spočinul na Modroočka, pousmál jsem se. Ještě jedla svoji porci a ve tváři měla blažený výraz. Na chvilku pak odložila vidličku a napila se džusu, který měla před sebou. ,,Budeš to ještě jíst?"zeptal jsem se jí a s vidličkou v ruce, jsem směřoval k jejímu talíři. Rychle polkla poslední lok džusu a podívala se na mě. ,,Samozřejmě. Přeci to tady nenechám," řekla mi a svojí vidličkou šťouhla do té mé. ,,No můžeš to třeba nechat mě,"mrkl jsem na ní a znova putoval s vidličkou k jejímu talíři. ,,No a to se mi nechce,"mrkla na mě a znovu štouchla do mé vidličky. Zasmál jsem se a odnesl jsem talíř do kuchyně. V kuchyni na lince už byly připravené naše svačiny a obědy. Popadl jsem balíček, na kterém bylo napsané mé jméno a běžel nahoru vzít si něco na sebe. V pokoji jsem si ustlal postel a koukl ven, abych zjistil počasí. Bylo zařazeno, takže jsem se rozhodl pro džíny, černé upnuté triko a červenou košili. Košili jsem si nechal, jak už bývá mít stylem, rozeplou. Do batohu jsem si dal jídlo a vydal se pomalu dolů. Přesně ve dveřích jsem potkal Modroočko. ,,Nestíháš,"řekl jsem a mířil si to přímo před dům, do auta. Venku jsem zjistil, že v autě už sedí Mark. Vydal jsem se k autu a nasedl do něj. ,,Kde je Tess?"zeptal se mě, když jsem zavíral dveře od auta. ,,Převlíká se,"odpověděl jsem stručně. ,,AH...všechny jsou stejný,"povzdechl si. ,,Jak je to vlastně mezi váma?"zeptal se a podíval se na mě přes zrcádko. ,,Jjak to myslíš?"zeptal jsem se ho. ,,No....tak jsme přemýšleli s Elis , jestli náhodou vy dva spolu......" větu schválně nedokončil a nechal ji vyset ve vzduchu. Chvilku jsem na něj koukal a doufal, že za chvilku přijde Modroočko. Bohužel, nepřišla. ,,Tak povídej, jsme přečíst oba chlapy ne?"povzbudivě se na mě usmál. ,,Ne my spolu nic nemáme... I když mě by to nevadilo,"řekl jsem popravdě a ušklíbl se. Mark mi na to chtěl něco říct, ale bohužel ho přerušili otevírající dveře od spolujezdce. Hned co Elis zavřela dveře , se otevřeli dveře za spolujezdcem a sedla si do auta poslední zbývající osoba. ,,Tak můžeme?"zeptal se Mark. Ani nečekal, až mu někdo odpoví a vyjel od domu k naší škole. Už se opravdu těšim na toho blbce, řekl jsem si sarkasticky v duchu.
,,Konečně!!!!"zaradoval se Luk, když nám zazvonilo pro konec poslední hodiny. Sbalil jsem si věci do batohu a s klukama jsme vyšli ze třídy. ,,Hele Jacku, doufám, že půjdeš s námi sobotu do baru,"řekl Bob, když jsme vycházeli ze školy. ,,Nevím,"pokrčil jsem rameny a pokračoval v cestě. ,,Cože?! Žádné nevím,"zaprotestoval Nat. ,,Ty musíš jít. Copak nechceš opít Alinovou?"poslední větu Nat zašeptal, takže jsem to slyšel jen já. Zasmál jsem se tomu a zavrtěl hlavou. ,,Uvidíme,"mrkl jsem na ně. Zrovna když jsme vycházeli ze školních dveří, jsem slyšel podpatky, jak klapku k nám. Zůstal jsem ve dveřích a podíval se za sebe. Tak šla k nám Carmen. Na tváři měla radostný úšklebek, když mě viděla. ,,Ahoj fešáku," proklouzla kolem mě a myslím, že podle ní, na mě svůdně mrkla. Tedy spíš to vypadalo, jako když se Gertruda snaží sbalit Frankensteina. Nejistě jsem se na ni usmál a díval se, jak jde k nějakému autu. Celou cestu k autu nepřirozeně kroutila zadkem. Páni, se divim, že si ji nevykloubí. ,,Líbí se ti Barbínka?"štouchl do mě Bob. Vyšel jsem ven ze školy a začal se nekontrolovatelně smát. Kluci na mě chvilku koukali. ,,Co jsem řekl tak vtipného?"zeptal se všech Bob. ,,Právě že nic,"řekl Nat a měřil mě pohledem, jako kdybych byl blázen. ,,Ahoj kluci,"pozdravila nás Amanda a objala Kama. Vedle ní byla Enrika a Modroočko. Dívali se na mě jako na blázna. Jo, neustále jsem se smál a vůbec mi to nešlo zastavit. ,,Co se stalo?"zeptala se výsměšně Enrika. ,,Zeptal jsem se ho jen; ,Líbí se ti Barbínka?'. Vůbec nevím, co ho vzalo,"vysvětlil situaci Bob. Najednou se začala smát i Modroočko. ,,Tak to se nedivim, že se směje,"vyprostila ze sebe. Amanda se k ní zahynula a Modroočko ji něco zašeptala. Pak se začala smát i Amanda. Po chvilce se Modroočka nadechla a uklidnila se. ,,Tak dobrý. to bylo dobrý,"také jsem se uklidnil. ,,Dobře, tak když jste dosmáli, mohli byste nám říct, co na té větě bylo tak vtipné?"zeptal se Luk. ,,To bys jí musel znát,"pousmála se Amanda. ,,Hele znám vás docela dlouho, ale taky nevím, o co jde,"řekla Enrika a zkřížila si ruce na hrudi. ,,To je na dlouho,"podívala se na ní Modroočko a mírně se usmála. ,,A jak o tom ví Am?"nedala se Enrika. ,,Protože to také zažila,"řekla ji s nesmírným klidem. ,,Hm..Jasně,"řekla a podívala se na stranu. ,,Pak ti to povíme,"mrkla na ní Amanda. ,,Tak jo,"úplně se rozzářila Enrika. Modroočko chtěla ještě něco říct, ale najednou se ozvalo dvakrát po sobě zatroubení. Podíval jsem se tím směrem a všiml si našeho auta a Marka, který na nás mával. ,,Tak asi ahoj,"objala Modroočko holky. ,,Ahoj, jo a nezapomeň na tu párty!" ,,Jasně,"usmála se křečovitě Modroočko. ,,Čus kluci,"zamával klukům a vydal se s Modroočkou k autu. ,,Ahoj,"řekli jsme hned, jak jsme nasedli. ,,Kam jedeme?" zeptal jsem se, jelikož cesta domů byla opačným směrem. ,,Potřebuji nakoupit,"usmála se na nás Elis ze spolujezdce. ,,To je výborný nápad! Mohla bych koupit látky na kostými,"rozzářila se celá Modroočko. ,,Taky mě to napadlo. A hlavně vám chceme ukázat, kde je nákupní centrum,"usmála se Elis tajuplným úsměvem.
,,Kam chceš dát ty látky?"zeptal jsem se Modroočka, když jsem šel za ní nahoru do pracovny. ,,Někam je sem polož,"usmála se na mě. Položil jsem je uprostřed místnosti a lépe se porozhlédl. Naproti dveří byl stůl, kde byli různé papíry a psací potřeby. Na pravé straně byl stůl, nad kterém byly různé poličky a nalevo byl stůl, kde seděla Modroočko a kde byl šicí stroj. ,,Chceš pomoct?"nabídl jsem se, jelikož bych se určitě sám v pokoji nudil, nebo musel psát písničku, ale na to jsme teď neměl náladu. ,,Jestli chceš,"pokrčila rameny. ,,Vem si židli a pojď ke mně,"nařídila mi a já vykonal, co mi řekla. ,,Tak, tady máš propisku a papírky. Budeš popisovat balíčky látek. Třeba k tomuhle napíšeš Elis,"řekla a podala mi balíček s hodně zelenou barvou látek. ,,Jo?" podívala se na mě. ,,Jasně,"zazubil jsem se na ní. Napsal jsem na lístek Elis a balíček odložil vedle. ,,Mark,"podala mi další balíček, kde byla červená, bílá a asi i stříbrná barva. ,,Docela by mě zajímalo, co z toho bude,"pronesl jsem a napsal na lístek Markovo jméno. ,,To je překvapení," zazubila se na mě. ,,Já,"řekla a podala mi balíček, který měl hlavně černou látku, ale také tak byla červená látka. ,,A co já?" zeptal jsem se natěšeně. ,,Tady. Na Casanovo,"uchechtla se a podala mi balíček, kde také převládala černá barva. Nadepsal jsem na papírek své jméno a k tomu přikreslil srdíčko. Jé.... ,,Takže máme hotovo?"zeptal jsem se natěšený. ,,Kdepak,"zasmála se. ,,Mají taky tak levné látky, že jsem si je prostě musela koupit domů,"usmála se. ,,Tak říkej,"pobídl jsem ji.
,,Děcka jídlo!" křikl na nás ze zdola Mark. ,,Právě včas. To bylo vše," usmála se na mě Tess. ,,Kolik vůbec je?" zeptal jsem se a protáhl si záda. ,,Půl sedmé." ,,Cože?! Tolik? To nám to zabralo tolik času?" vykulil jsem oči. Modroočko se jen usmála a přitakala. ,,Tak pojď,"pobídla mě a už šla na večeři. Rychle jsem ji došel a společně jsme šli do jídelny. Měli jsme řízky s kaší, takže mňamka. ,,Jo, chtěla bych vás poprosit, abyste nechodili do pracovny, zatímco já budu pracovat na kostýmech. Chci to pro vás uchovat k tajemství," zakřenila se. ,,Ale co když mi to nebude?"zeptala se znepokojivě Elis. ,,Nemyslím, že během týdne stloustneš. Ale kdyby ano, tak to narychlo upravím,"usmála se Modroočko. ,,Dobře,"usmála se Elis a pustila se do jídla. Když jsme dojedli, tak jsme se vydali do obýváku. ,,Co si pustíme? Dneska jsme nic nehrály,"pronesl jsem a sedl si do křesla. ,,Co Na vlásku?"zeptala se Elis s jiskrami v očích. ,,Proč ne?" pokrčili jsme všichni rameny.
Když film skončil vydali jsem se s Modroočkem spát. Dneska jsem šel první do sprchy. Když jsem se vysprchoval, vzal jsem si na sebe červené trenky a bílé triko. Když se Modroočko sprchovala strašně jsem se nudil. Ale pak mě něco napadlo. Zhasl jsem a šel si leknout do její postele. Když po chvilce přišla do pokoje, nerozsvítila a šla rovnou do postele, kde si v klidu lehla. ,,Co to sakra-?"vyletěla z postele na nohy hned, jak pochopila, že v posteli není sama. ,,Vypadni z mé postele Jacksone,"zavrčela. ,,Nechce se mi,"řekl jsem sladkým hlasem. Pak jsem uslyšel, jak si povzdechla a šla na druhou stranu, kde si lehla. Počkal jsme mám minut, než se mi zdálo, že už usnula. Vlezl jsem si do své postele a přitiskl si ji k sobě. Zítra mě asi zabije...zasmál jsem se v duchu a zavřel oči.

ČTEŠ
Neignoruj mě!!
Fiksi RemajaTesselin Alinová-holka, která se svému okolí zná tichá, stydlivá a nespolečenská dívka. I když opak je pravdou. Její pravou povahu znají jen dvě osoby ze školy a to její nejlepší kamarádky Amanda Steriová a Enrika Zunová. Jackson Beering-kluk, kter...