Neignoruj mě!!

Jack

Hned jak jsem se ráno probudil, podíval jsem se na Modroočky postel. To v té pracovně spala nebo co?  udivil jsem se, když jsem na posteli neviděl jak polštář tak peřinu. Že bychom to včera trochu přehnali? Ach jo...Pokrčil jsem rameny a vstal z postele. Na sebe jsem si vzal tmavě modré džíny a zelené triko. Batoh, který se mi válel u postele, jsem si přehodil přes rameno a šel dolů na snídani. Cestou jsem se díval na dveře od pracovny. Byly zavřené a před nimi byl tác s jídlem, který jsme jí včera nechali před dveřmi jako omluvu. Asi ji nepřijala... Povzdechl jsem si a šel dál. V jídelně panovalo ticho. ,,Dobré ráno,"pozdravil jsem. Mark s Elis se na mě podívali s nadějí. ,,Tess nikde?" Zavrtěl jsem hlavou na nesouhlas. ,,Ani nesnědla jídlo," podotkl jsem, když jsem si sedal na židli. Mark s Elis si nastejno povzdychli a začali jíst snídani. Já jsem si dal kakaové lupínky s mlékem. ,,Dobré ránko! Omlouvám se, že jsem tady tak pozdě, ale nechtělo se mi vstávat," přišla z ničeho nic rozzářená Modroočka do jídelny a sedla si na židli vedle mě. Překvapila mě to, myslím, že jsem měl i otevřenou pusu. Ale jak jsem se podíval na Marka s Elis, pochopil jsem, že v tom nejsem sám, kdo je tak překvapený jejím chováním. ,,Tess, ty na nás nejsi naštvaná?" zeptal se jí opatrně Mark. ,,Nejdřív jsem byla," připustila a podívala se mu do očí. ,,Ale potom co jsem šila celou noc už ne. Jen jsem se potřebovala uklidnit," usmála se a zakousla se do rohlíku. ,,Ale i tak! Musíme se ti omluvit! Víme, že jsme to přehnali," podívala se na Modroočko omluvně Elis. ,,To je v pohodě," jen mávla rukou Modroočko. ,,Nebyla jsem tolik naštvaná. Spíš jsem se strašně bála, že se vám něco stalo." ,,Tesssss!" křikla Elis a s pláčem objala Modroočku kolem ramen. ,,Promíííň," zavzlykala Elis. ,,To je dobrý," chlácholila jí Modroočko. ,,Co bys dneska chtěla dělat. Jen si řekni,"podívala se na Modroočku odhodlaně. ,,No..chtěla jsem jet s holkama k moři. Tak co jet k moři?" rozzářila se Modroočko. ,,Já jsem pro!" zaradoval se Mark. Najednou zapípal Modroočce mobil. Vzala si mobil do ruky a četla. Když dočetla zprávu, vypadala zklamaně. ,,Tak asi pojedeme jenom my," pronesla. ,,Jak to?" zeptala se Elis, která už si sedala opět na své místo. ,,Am má střevní potíže, takže jet k moři nemůže. A jelikož chce jít na bál, tak to dneska chce vyléčit. A En chce pomoct rodině něco přestěhovat." ,,Aha...vadí to hodně?" zeptal se opatrně Mark. ,,Ne kdepak. Užijeme si to my tři no ne?" zářivě se usmála. ,,Jen šlo by, že bychom tam byli až do noci?" rozzářila se ještě víc Modroočko. ,,Můžeme. Ale nepotřebuješ ušít kostýmy?" podivil se Mark. ,,Už je mám hotový," máchla rukou. ,,Vážně?" rozzářila se pro změnu Elis. ,,A ukážeš nám je?" ,,Kdepak. Za to překvápko včera ani náhodou,"mrkla Modroočko na Elis. ,,Ou,"zakňučela Elis. ,,No jo no za blbost se platí," pronesla moudře Modroočko a začala se zvedat ze židle. Popravdě až v tu chvíli jsem si všiml, co má na sobě. Měla na sobě žlutou sukni, která jí končila v půlce stehen, a tmavě  modré upnuté triko s výstřihem do V. Slušelo jí to. ,,My nejdeme do školy?" otočila se ještě na nás a nadzvedla obočí. ,,To už je tolik!?" zareagoval Mark a vstával ze židle. ,,Pojď Jacku. Dneska tam musíte být včas," popohnal mě Mark.  ,,Jojo," vyskočil jsem ze židle a šel rychlejším krokem k autu. Cestou jsem předběhl Modroočko, která si obouvala boty. Když jsem byl u auta, slyšel jsem jí jít těsně za sebou, a tak jsem ji otevřel dveře a udělal jakoby ,poklonu'. ,,Nějaký gentleman dneska," zachichotala se a nastoupila. ,,To víš. Už trénuji na zítřek,"mrkl jsem na ni, když jsem si sedl do auta. ,,Tak jo a teď jedem!" hned jak to Mark dořekl, vystřelili jsme jako střela od domu. 

Do školy jsme přijeli v rekordním čase. ,,Tak běžte. Počkám tu na vás," usmál se Mark do zpětného zrcátka. Přikývl jsem a vystoupil z auta. Dokonce jsem Modroočce otevřel i dveře. Páni, jsem to ale šikovný kluk, pochválil jsem se pyšně. ,,Děkuji?" řekla nejistě Modroočko. Jen jsem se zářivě usmál a šli jsme spolu bok po boku do školy. Po celou cestu jsme šli v příjemném tichu. Tedy do té doby dokud někdo neodstrčil Modroočko ke straně. ,,Ahoj Jackí," uslyšel jsem najednou pisklavý hlas a cítit něčí ruce okolo mého krku. ,,Co chceš Carmen?" obořil jsem se na ní. Dneska vážně na tebe nemám náladu. ,,Jen tě pozdravit, zlato," řekla, dala mi pusu na tvář a odkráčela pryč. Když jsem se podíval na Modroočku, dívala se na mě zvláštním pohledem. ,,Co?" optal jsem se. Upřímně se usmála a rozešla se ke škole. ,,Nic." ,,Ale jo něco asi jo, když se tak tváříš," řekl jsem hned, jak jsem ji dohnal. ,,Jak se tvářím?" podívala se na mě se zvědavostí ve tváři. ,,Nevím. Nějak zvláštně," konstatoval jsem. ,,Hm...to bude asi tím, že jsem spala na zemi. A nebo tím že jsem šla spát ve tři ráno," zapřemýšlela se. ,,Proč jsi nepřišla do pokoje se prospat?" ,,Kdo by s tebou chtěl spát v jedné místnosti?" optala se najednou vážně. To mě zarazilo. ,,Cože?" ,,Nic," pokrčila rameny a šla dál, zatímco se já zastavil. ,,Pojď, nebo to nestihneme!" houkla na mě přes rameno. ,,Vždyť jdu," zamumlal jsem si pro sebe a snažil se jí opět dohnat. ,,Jak jsi to myslela?" ,,Co jsem myslela?" ,,To kdo by se mnou chtěl spát v jedné místnosti." Povzdechla si a já si všiml, že jdeme přímo do tělocvičny. ,,To nic. Vypusť to," mávla rukou a prošla dveřmi od tělocvičny. ,,Co když tě donutím mi to říct?" usmál jsem se na ní šibalsky, když jsme se zastavili ve vchodu. ,,Nedonutíš," přiblížila se ke mně a tuhle větu mi výhružně zašeptala do obličeje. ,,Tessíííí!" najednou na ní někdo zavolal a Modroočko se otočila tím směrem. ,,Tak zatím," mrkla na mě a šla k Amandě a Enrice. Zatímco já se vydal hledat kluky. Když jsem je konečně našel, sedl jsem si k nim. ,,Čus," pozdravil jsem je. ,,Ahoj Jacksíčku," pozdravili mě naráz. ,,Hele víš, co jsme si uvědomili? Že jsi ještě Alinovou nesbalil," uculil se na mě Kam. ,,No a?" pozvedl jsem nad tím jedno obočí. ,,No...to znamená, že budeš před jejím barákem zpívat ,Say something'," dokončil za Kama Luk. A jo. Já zapomněl..... ,,Ještě mám necelý tři dny," připomněl jsem jim. ,,To tě chci vidět," poznamenal Luk. Já sebe taky. ,,Tak prosím uklidněte se prosím," najednou jsem uslyšel ředitelky hlas. Páni, už se těším až ji nikdy už neuvidím.... ,,Dneska jste tu proto, že dnes ukončíte studium na naší škole. Doufáme, že se Vám tady líbilo. A teď bych poprosila učitele, aby Vám rozdali certifikáty," dokončila svoji krátkou řeč ředitelka. Po ředitelce předstoupila nějaká žena ve středním věku a začala číst jména. Každý, koho přečetla, se zvedl a šel na pódium a z pódia si šel zase sednout. Jako poslední z učitelů šel Rojo. Přímo znuděně četl jednotlivá jména. První šla nějaká holka a hned po ní šla Modroočko. Cestou tam i nazpátek se usmívala jako sluníčko.  Když Rojo došel k mému jménu, ušklíbl se a celou dobu se mi díval přímo do očí. ,,Tak...tady máš a dobrá práce,"řekl naučenou frázi a já byl rád, že už ho snad nikdy neuvidím. Sedl jsem si na místo a pak už jen přečkal, až dočte všechna jména.     

Když rozdávání certifikátů skončilo, vydal jsem se k autu. Jak Mark slíbil, čekal na nás na parkovišti. ,,Tak jsem tady," řekl jsem zvesela, když jsem si sedl do auta. ,,Tak co? Dali vám certifikáty?" zeptal se výsměšně. ,,Si piš," zasmál jsem se. ,,Měla ta fůrie nějakej proslov?" ,,Že se ptáš," protočil jsem oči. Zasmál se a podíval se na mě přes zrcátko. ,,A co Tess?" ,,Co je s Tess?" zeptal jsem se nechápavě. ,,Ty víš Jacku," mrkl na mě. Chtěl jsem mu ještě něco říct, ale bohužel jsem to nestihl, jelikož v tu chvíli nastoupila do auta Modroočko. ,,Můžeme jet?" optal se jí Mark a čekal na její odpověď. ,,Jasně," rozzářeně se usmála a my se vydali na cestu. 

Hned jak jsme dojeli domů, tak jsme se jen šli převléknou do plavek a pak jsme jeli k moři. K moři jsme dorazili opravdu brzy. ,,Co tu vůbec budeme jíst?" optal jsem se po chvilce. ,,Neboj, přichystala jsem jídlo," usmála se na mě rozzářeně Elis. Pokrčil jsem rameny a vyrazil s ostatními, hledat dobré místo pro deky. Nakonec jsme vybrali místo pod stromy. Rozložili jsme deky a svlékli ze sebe oblečení. ,,Kdo bude poslední ve vodě, tak je pukavec!" křikl Mark a běžel do vody. Já jsem ho samozřejmě pomaleji následoval. Dokonce mě předběhla i Modroočko. Využil jsem trochu situace a běžel trochu rychleji. Když jsem byl u ní přehodil jsem si jí přes rameno a běžel dál do vody. ,,Ne! Pusť mě!" začala se smát. Ale to už bylo pozdě, jelikož jsem už byl dávno ve vodě a potopil ji. ,,Hajzlíku," řekla hned, jak vyplavala na hladinu. ,,Ale jdi zlato," poslal jsem jí vzdušný polibek. To jsem asi neměl dělat. Modroočko mě překvapila a potopila do hloubky moře. ,,Neříkej mi zlato," řekla mi zrovna, když jsem vyplaval nad hladinu.

Bylo úžasné strávit celý den u moře. Hodně času jsme byli ve vodě, ale také jsme se opalovali na sluníčku. Samozřejmě jsem také po celou dobu provokoval Modroočko. Byla sranda ji provokovat. Vždycky když se jí něco nelíbilo trošku ohrnula nosík, což vypadalo roztomile. ,,Hele už zapadá slunce!" rozkřikla zrovna Modroočko a ukázala na obzor. ,,A jo!" zaradovala se Elis a sedla si vedle Modroočky a vedle Elis si sedl Mark. ,,Tady," podala nám meloun. ,,Děkuji," řekli jsme s Moroočkou a pustili se do jídla. Seděli jsme u vody, dokud nezapadlo Slunce za obzor. Po té jsme se vydali domů. ,,Jsme nějaká unavená," zívla si Modroočko v autě. ,,Tak spi," řekla konejšivě Elis. ,,Hm...A kdo mě pak vezme nahoru do pokoje?" ,,Jack," řekl Mark a podíval se na mě. ,,Prosím tě. Ten mě neunese," zívla si. ,,Vážně?" podíval jsem se jí do očí. ,,Hm.." zabručela, ale oči nechala otevřené. ,,Myslím, že radši zůstanu ještě vzhůru." Elis a Mark se rozesmáli a zakroutili hlavou. Když jsme dorazili domů, shodl jsme se na tom, že jsme až moc unavení na koukání na film. Takže jsme se rozhodli, že rovnou půjdeme spát. Dneska jsem si řekl, že budu gentleman, takže jsem pustil Modroočku jako prví vysprchovat. Hned jak vstoupila do pokoje v nočním pyžamu, jsem se zvedl a šel do koupelny se umýt. když jsem vešel do koupelny cítil jsem její šampón. Musím uznat, že krásně voní...Voní jako....to snad nejde ani popsat.. Po docela dlouhé sprše jsem si oblékl černé triko a žluté trenky s tučňáky. Tyhle trenky mě vždycky pobavili, taky z toho důvodu jsem je rád nosil. V pokoji bylo ještě rozsvíceno. ,,Můžu zhasnout?" zeptal jsem se Modroočky, která seděla na posteli. Podívala se na mě a pobaveně se usmála. ,,Klidně." Zhasl jsem a lehl si do své postele. ,,Takže tučňáci jo?" zeptala se najednou pobaveně Modroočko. ,,Copak snad jsi se do mých trenek nezamilovala." ,,To víš," zasmála se. ,,Já třeba miluju tvoje pyžamo se Snoopym," řekl jsem upřímně. Taky to byla pravda. To pyžamo jí strašně slušelo. ,,Vážně?" zeptala se pobaveně. ,,Jop." ,,Tak zítra bál," pronesla zamyšleně. ,,Jo. A pak domů," také jsem se zamyslel. ,,Tak to bychom měli jít spát. Abys vypadal zítra co nejlíp," řekla a já slyšel, jak zalezla pod peřinu. ,,To je pravda! Jinak bych měl vrásky," řekl jsem pisklavým hlasem. Modroočko se zasmála. ,,Dobrou Jacku." ,,Dobrou Tess." Ještě mě napadlo, že bych jí něco mohl provést. Když jsem si už rozmyslel plán, tak se najednou Modroočko ozvala. ,,Ani to nezkoušej," zavrčela. ,,Co?" zeptal jsem se nevině. ,,Ty víš! Koukej jít spát," řekla nekompromisně. ,,Ano mami," řekl jsem ironicky a zavřel oči. ,,Hodný chlapec," slyšel jsem zašeptání a cítil její ruka na mé tváři. Bohužel jsem byl tak moc unavený, že jsem už nemohl otevřít oči. Zajímalo by mě, jak mě ještě překvapí. Protože tohle jsem opravdu nečekal, pomyslel jsem si a okamžitě usnul jako mimino.