Neignoruj mě!!

Tess

,,Cože tě?!?!" vyjekla jsem na Jacka. ,,Že mě miluješ," usmál se vítězně. ,,Ups," pronesla Am a snížila se na lavičce. ,,Doufám, že jsi pochopil, že to není možný," pronesla jsem s nadějí v hlase. ,,Ne..Spíš jsem si říkal, kdy to prubnem," usmíval se jako sluníčko. Určitě si to náramně užívá......pomyslela jsem si znechuceně. ,,Na to zapomeň," zkřížila jsem si ruce na prsou. Jack se jen uchechtl a sedl si opět na lavičku. Zatímco já jsem stála před lavičkou s rukama zkříženými na prsou. ,,Ahoj, o co jsem přišel?" usmál se na nás Kam a podal Am její zmrzlinu. ,,Tvoje přítelkyně je potvora," řekla jsem naštvaně a probodávala ji pohledem. ,,No co? Někdo vás musel popostrčit," řekla uraženě a lízala dál svoji zmrzlinu. ,,Přesně tak," přikyvovala En. ,,Jasně," odsekla jsem a sedla si na lavičku, která byla od nich dál. Dívali se na mě, co to dělám, ale já jsem je ignorovala a vytáhla knížku z batohu. Začala jsem pomalu číst, až jsem se úplně vžila do děje. Zrovna tam byla část, kdy hlavní hrdina měl políbit hlavní hrdinku, když si sedl někdo vedle mě. Ignorovala jsem to v naději, že je to nějaká maminka s dítětem. Omyl. Něčí ruka mi právě spočinula na ramenu. Podívala jsem se tím směrem a uviděla Tobiho, jak na mě kouká smutnýma očima. ,,Copak zlato?" zeptala jsem se, při čemž jsem založila knihu a odložila ji. ,,Ty jsi smutná Tessí?" odpověděl mi otázkou Tobi. ,,Ne.. Proč bych měla být?" pohladila jsem ho po jeho blonďatých vlasech. ,,Protože jsi daleko od nich. Většinou jsi s nimi a směješ se." ,,Naštvali mě," přiznala jsem mu šeptem. Vykulil oči a zadíval se za mě. Než jsem se stihla otočit, na co se dívá, tak mě někdo začal lochtat. Začala jsem se strašně smát. Otočila jsem se k osobě za mnou a zjistila, že to není osoba ale osoby. Přímo Am, En, Jack, Jackova mladší sestra Kriss a Kam se mi jen smál zpovzdálí. ,,Neee....Nechttttte tooooho!" zapištěla jsem a smála se dál. ,,Ne. Dokud něco neslíbíš," ozval se Tobiho hlas na mnou. Podívala jsem se jeho směrem a rozesmála se ještě víc. Stál na lavičce jako nějaký pán. ,,AAA cooo?" zasmála jsem se. ,,Půjdeš s Jackem na rande," pronesl hrdě Tobi. ,,Vííííš ccco to vůůůbec jeee?" ,,Samozřejmě!" zazubil se na mě Tobi. ,,Odmítám," vyhrkla jsem ze sebe a snažila se nabrat vzduch, což jsem mi vůbec nepovedlo. ,,Ty mého brášku nemáš ráda?" zeptala se mě smutným hlasem Jackova mladší sestřička. ,,Tttto je slložitý." ,,Složitý? Tak to si poslechnu," zasmál se Jack a posadil si mě čelem k němu. Naštěstí mě i přestali lochtat, takže jsem si oddychla. ,,Tak já tě poslouchám," pronesl Jack a díval se mi pronikavě do očí. ,,Kdo si dá ještě zmrzlinu?" zasmála se Am. ,,Já!" zvolali všichni a šli pomalu za ní k paní, která prodávala zmrzlinu. ,,Já si dám asi taky," zazubila jsem se a snažila se rozejít k nim, když mě Jackova ruka zastavila a posadila mě opět na proti němu. ,,Něco za něco," zazubil se na mě. Podívala jsem se mu vzdorovitě do očí a mlčela. ,,Takže...povídej. Jak je to složitý?" jako první prolomil ticho Jack. ,,Prostě složitý," pokrčila jsem rameny. ,,Ne...nechápu." ,,A možná to ani nepochopíš...Nebude to dobře?" zazubila jsem se na něj. Jack se na mě zamračil a položil své ruce okolo mých boků tak blízko, že se jich skoro dotýkal, takže byl od mého obličeje takových deset centimetrů. ,,Víš, co mě na tobě tak zaujalo?" zeptal se mě tichým hlasem. ,,Nevím," promluvila jsem a celou dobu se mu dívala do těch jeho úžasně modrých očí. ,,To jak jsi mě viděla. Jako toho blbečka, kterou chce každou jen do postele. Taky se mi líbí to, jak se mi snažíš tam moc vzdorovat, i když ti to někdy vůbec nejde," uchechtl se. ,,Jacku," snažila jsem se svůj hlas držet pevný, ale poněkud mi to moc nešlo a já se zalkla. ,,Taky to, jak si vůbec nic neděláš z ostatních lidí. Pořád jsi sama sebou, ať se děje cokoliv. To jak si nevědomky dáváš ten nezbedný pramen vlasů za ucho. Jak se směješ mít vtipům. Že mě bereš takového jaký jsem." ,,Já nemůžu," zašeptala jsem. ,,Co nemůžeš?" zeptal se mě a pohladil mě po tváři jeho teplou dlaní. ,,Tohle," ukázala jsem na vás dva. ,,Já..." začala jsem koktat a pomalu vstávat. Jack mě překvapivě nechal, ale jemně se otřel rukama o mé boky, z čehož mi překvapivě naskočila husí kůže. ,,Já.." popošla jsem kousek dál od něj a dívala se mu do očí. Jeho světle modré oči mě pozorovaly a čekaly, co řeknu. Neřekla jsem nic. ,,Tessí! Vzal jsem ti Jahodovou zmrzlinu," zazubil se na mě Tobi a skočil mi okolo krku, což mě přinutilo odtrhnout oči od těch Jackových. ,,Jéé, děkuji," políbila jsem ho na čelo a vzala si od něj zmrzlinu. ,,Tak vyjednali jste si tu něco?" zeptala se usměvavě Am. Podívala jsem se na ni zamračeně. Já vím, že se mi snažíš jen pomoct Am....Ale já tohle nemůžu....... ,,Tobi, vezmi si věc, už budeme muset jít domů. Aby sis stihl udělat všechny úkoly," řekla jsem vlídně a sama si vzala ostatní věci. ,,Tak zase zítra," houkla jsem na holky. ,,Ráda jsem tě poznala Kriss," pohladila jsem černovlasou dívenku po vlasech a vzala Tobiho za ruku. ,,Tak ahoj Kriss!" zamával na ni Tobi a šel se mnou cestou domů. 

Doma jsem Tobimu pomohla s úkoly a pak se věnovala těm svým. Alespoň na něj nemusím myslet, pomyslela jsem si vděčně a vrhla jsem se na rovnice z matematiky. ,,Tessí?" ozval se hlas ode dveřích a já nadskočila leknutím. Podívala jsem se na dveře a uviděla táty hlavu. ,,Ano tati?" usmála jsem na něj. ,,Někdo za tebou přišel," usmál se táta. ,,Hm..a kdo?" vstala jsem ze židle a šla pomalu ke dveřím. ,,Ahoj," objevily se  přede mnou En s Am. ,,Ahoj," přikývla jsem a ukázala jsem, aby šli dál. Táta se na mě jen usmál, a pak zavřel dveře. ,,Takže proč jste-" chtěla jsem se jich zeptat proč jsou tady, ale najednou mě objaly a hladily mě po zádech. ,,Promiň," zašeptala Am. ,,Za co?" zasmála jsem se. ,,Nevěděla jsem, že jsi se přes něj ještě nepřenesla," podívala se na mě Am se slzami v očích. ,,Já se přes něho přenesla," povzdechla jsem si. ,,Tak co se stalo v parku?" zeptala se zmateně En. ,,Nevím, jestli to ještě dokážu." ,,Co jestli dokážeš?" zeptala se Am a obě se ode mně odlepily a sledovaly mně. ,,Milovat," zasmála jsem se trpce. ,,Přece neumřeš jako stará panna," zasmála se En a praštila mě přes rameno. Zasmála jsem se. ,,Možná že jo." ,,Myslím, že s ním se nemáš proč bát Tess," podívala se na mě Am a sedla si na moji postel. ,,Jak si můžeš být tak jistá?" zasmála jsem se. ,,Jakožto Kamova přítelkyně znám každého jeho kamaráda hodně dobře," zasmála se Am přidušeně. ,,Kamova přítelkyně?" zasmála jsem se. ,,Když jsme u toho. Dneska jsem potkala nehorázného blba v knihovně," pronesla zamyšleně En. ,,Opravdu?" zpozorněly jsem s Am a já ji posadila na postel, aby se nám mohla vypovídat. ,,Víte, jak v knihovně mám své oblíbené místo, že jo?" ,,Jasně že jo. Vždycky když ti tam někdo sedne, okamžitě ho vyhodíš a sezveš," zasmála jsem se. ,,No tak dneska tam seděl takovej hezkej kluk," usmála se En. ,,Tedy hezkej než začal mluvit," zkřivila úsměv do úšklebku. ,,Jak to?" vyzvídala netrpělivě Am. ,,Ten blbeček mi řekl, ať si sednu jinam po tom, co jsem si tam sedla! A tak já na něj že tohle je moje místo na čtení a ať on vypadne. A takhle jsem se dohadovali celou dobu než knihovna zavřela." ,,Kecáš?" vyjekla Am. ,,Takže ne že Tess konečně někoho najdu, ale ty taky někoho budeš mít," zasnila se Am. ,,Co prosím?!" pronesly jsme podrážděně s En naráz. ,,Pak budeme moct chodit na trojitý rande," zasnila se ještě víc Am a ignorovala nás. ,,Zapomeň!" napomenuly jsme ji. Po té jsme si vyměňovaly naštvané pohledy. Ale nakonec jsme se rozesmály. ,,Takže všechno dobrý?" zeptala se nás Am a podala k nám ruku hřbetem nahoru. ,,Jo," zasmála jsem se a položila ruku na tu její. ,,Co jiného bych dělala než vás prudila?" pokrčila ramena En a položila ruku na mojí. ,,Takže raz. Dva. Tři." ,,Padlí Andělé!" vykřikly jsem na celý pokoj. Tohle jsme vždy dělaly před koncertem. Tímto gestem jsem si vždy popřály odvahu a hodně štěstí. Pak musely Am s En odejít domů, jelikož se po nich sháněli jejich rodiče. 

Když jsem si dodělala všechny úkoly a vysprchovala jsem se, lehla jsem si vyčerpaně do postele. Chvíli jsme se dívala do stropu, než mi přišla SMS. Jack: Spíš? Nevím proč, ale měla jsem ohromnou náladu si sním psát. Já: Ne....   Jack: Tak co si se mnou psát? :)    Já: No nevím nevím pane Beeringu.  Jack: Ale já vím slečno Alinová. :3     Já: Poněkud namyšlený ne?  Jack: To taky na mě miluješ přeci :D.   Já: To těžko!!   Jack: Ale no tak zlato nemusíš si přeci lhát ;*.  Já: Jasně...nevím, kdo z nás si teď lže. Zasmála jsem se. Jack: Promiň za dnešek :(. Nechtěl jsem na tebe nějak tlačit. Na tuto SMS jsem neodpověděla, byla jsem z ní zmatená a nevěděla jsem, co mu mám na to odepsat. Jack: Dobrou zlato ;*. Zítra ve škole :3. Pousmála jsem se při té poslední SMS. Já: Neříkej mi zlato!!!! A dobrou ;). A tak jsem zakončila svůj další den s pocitem, kterému jsem ještě nerozuměla.

Táááák další díl je tady. Já vím, poněkud rychle další kapča vydaná, ale chtěla jsem trošku dohnat skluz, který mám. Snad se líbilo :). Kata 0004