Čas

kapitola 78

Z pohledu Martiny

*Pomalu jsem otevřela oči a všimla si, že ležím v posteli. Vstala jsem a šla do obýváku kde seděli Cande s Ruggerem*

C: Jsi vzhůru! Jak se cítíš?

T: Dobře... jak jsem se dostala do postele?

R: Omdlela jsi když jsme to říkali že-

C: Ruggero!

T: Když jste řikali že... Jorge! Už musím jít... uvidíme se! Ráda jsem vás zase viděla

C: Ahoj, uvidíme se pak. Rádi jsme tě zase viděli

*Přišla jsem domů a lehla si do postele. Musí být způsob jak ho zachránit! Po půl hodině přemýšlení jsem dostala nápad. Je riskantní a může všechno změnit. Ale musím to udělat. Pro Jorgeho. Když všichni spali, vplížila jsem se do sklepa a zapnula časostroj. Napsala jsem rok a počkala, až se objeví světlo*

...

*Jsem zpět. Ve svém pokoji. Rychle jsem vyběhla ven a zaklepala na Jorgeho dveře do pokoje. Otevřel a podíval se na mě s vykulenýma očima*

J: Martino!

T: Musíš jít se mnou!

J: Co?

T: Mluvila jsem s Cande a Ruggerem z budoucnosti. Jestli se mnou nepůjdeš, tohle jsou tvé poslední dny naživu!

J: Já-

T: Diego tě zabije.

J: Nemohu tu všechno nechat a odejít

T: Prosím, prosím tě! Nenechám tě tady!

J: Je to pro mě těžké... ale ano, jdu s tebou.

T: Super, tak jdeme!

J: Nejdřív mě obejmi

*Objali jsme se, pak jsem ho chytla za ruku a vtáhla ho dovnitř se mnou. Ani jsem nemyslela na to, co to udělá s budoucností. Ale je mi jedno zda se změní na šedesátiletého muže, nějak to zvládneme*